Kvaltování se nevyplatí

Všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré je, pravil Jan Amos Komenský. Ač samotná myšlenka možná vzbudí úsměv na rtech většiny lidí, z čistě praktických důvodů by se tak nemělo dít u lidí z telekomunikačního sektoru.

Zpomalení růstu high-tech firem přišlo jako vystřízlivění po tříleté party. Kdo by si nepamatoval, že akcie Cisca měly nálepku růstového titulu a jedna taková akcie stála kolem 70 dolarů. Dnes? Asi 18 dolarů. Lucent? Klouzavým letem doplachtil z výše 60 dolarů na dnešních 6 dolarů, což je skoro smutný rekord a možnost jisté formy arbitráže – dva velké big macs někde u dálnice a plný žaludek bez nutriční hodnoty, nebo akcie firmy, která plní stránky novin bez toho, aby přinesla konečně něco pozitivního.

Komenského kvaltování v high-tech a telecom sektoru zakoplo o realitu stylem vskutku nevídaným. Navíc, ohromné zadlužení telekomunikačních společností, zejména v souvislosti s nákupem licencí pro 3. generaci mobilních sítí, znamená, že hlavní zákazník high-tech sektoru má vlastní starosti s tím, jak dát do pořádku svoji vlastní šrajtofli.

Pouhý pohled na data dává zajímavý náhled na vývoj situace a zdroje současného problému. Jestliže výdaje na  informační technologie rostly v letech 1986 – 1994 v průměru asi 7% ročně, v následujících letech až do roku 2000 to bylo v průměru 14%. Souviselo to se stále prudším vzestupem mobilních telefonů a modernizací sítí. Bližší pohled na meziroční růst nicméně prozradí víc. Jestliže rostly výdaje na IT v období 1998-1999 asi tempem +15-16%, tak v roce 2000 byl tento nárůst až téměř 25%-ní. Kde se tento fenomén vzal?

Především se objevila spousta nových hráčů na trhu telekomunikací a internetu. Příslib finanční bonanzy v těch letech znamenal, že cena kapitálu byla nulová – tolik různých finančních partnerů bylo ochotno financovat více méně jakýkoli business plán. Při pohledu na celkové investice do telekomunikačního sektoru vidíme narůst z úrovně asi 40 miliard dolarů do úrovně přibližně 110 miliard dolarů v roce 2000. Částečně je možné tento vzestup vysvětlit třemi faktory:

• Byl tady problém Y2K a spousta peněz byla použita na upgrade systémů v očekávání masivních problémů po celém světě
• Equity byla zadarmo – financování projektu v internetu a telekomunikacích zažilo těžko-opakovatelnou éru, kdy se financovalo téměř všechno a téměř všude
• Nárůst internetu a web-ifikace značné části světa zaznamenávaly překotný růst

Nicméně, důležité je říct, že asi polovina zmíněných odhadovaných 110 miliard dolarů vynaložených na telekomunikace v roce 2000 šla do firem, které v roce 1996 vůbec neexistovaly – kupříkladu broadband technologie přišly teprve nedávno. Masivní expanse v sektoru v letech minulých má za následek to, že výstavba nových technologických celků je ve většině ukončena. Tudíž, zpráva pro high-tech výrobce je nepříznivá: Pánové, party končí a slavit se nějakou dobu nebude. Co to znamená pro Cisco a ostatní hráče, je zbytečné dlouho analyzovat – hlavní zákazníci mají všechno zainvestováno a v rozpočtu mají díru, kterou musí zcela cíleně eliminovat.

Proto jsou zprávy z IT sektoru špatné a předpověď počasí nevěstí nic dobrého. CLECs (city local exchange carriers – v podstatě telekomunikační firmy podnikající v metropolitních sítích) a dot.coms, pokud vůbec ještě existují, masivně omezují své plány expanse. Tradiční telekomunikační společnosti řeší problémy s velkým zadlužením (zkuste se zeptat na nizozemský KPN, nebo British Telecom). Navíc, jejich logika a premýšlení o investicích je jiná – je sepjata s tím, nebo by měla být, jakou strategii budou v dalších letech volit. Že to není lehká volba, je nabíledni. Deutsche Telekom chce odlehčit své dluhové zatížení odprodejem nestrategických aktiv a jeho Sprint v USA bude asi brzy na trhu. KPN je na tom podobně, o čem by mohl vyprávět Český Telecom.

Prostě kvaltování se málokdy vyplatilo. Škoda, že takové zmoudření přichází vždy o něco později, aby se nechalo předejít jeho negativním následkům, které sebou nese realita.

Petr Brožek

pbrozek@aib.cz