Stavební spoření: Pozor na podvodníky!

Před nedávnem zveřejnil Finmag článek Dušana Šídla o stavebním spoření. Rád bych se k tématu vrátil a trochu ho rozvedl. Současná situace byla ve zmiňovaném článku rozebrána vyčerpávajícím způsobem a není potřeba, abych se k ní vracel, nicméně dovolím si zdůraznit, že i po padesátiprocentním zdanění státní podpory bude výsledná připsaná záloha na státní podporu u smluv sjednaných do roku 2003 vyšší než u smluv nově sjednaných. Polovina ze čtyř a půl tisíc je pořád víc polovina z tří tisíc, nemyslíte? Zní to logicky… Přesto se mezi námi najdou i tací, kteří se vám pokusí vsugerovat opak.

Na vlastí kůži jsem se setkal s praxí interní sítě jisté stavební spořitelny. Ta nechvalně proslula už před zhruba pěti lety, kdy její zaměstnanci kázali klientů o tom, jak je velmi výhodné navýšit si cílovou částku vzhledem k snížení úroků z možného řádného úvěru. Samozřejmě přitom tak nějak pozapomněli dodat „bé“ tohoto kroku – že navýšením cílové částky přicházejí o úrokový bonus až 1,5 procenta, připisovaný ke smlouvě při jejím ukončení v případě, že se z ní nečerpá úvěr.

Po pěti letech se k podobné podpásovce spořitelna odhodlala opět. Její „prodejci“ právě obcházejí klienty a pod heslem „každý argument je dobrý, pokud z toho plyne zisk“, vysvětlují klientům, že je – když ne nutné, tak alespoň velmi vhodné – zrušit starou smlouvu a uzavřít novou, nejlépe s co největší cílovou částkou. Následující příklad hovoří za vše.

Koho to nevidím u vrátek?

Pokračování článku najdete na http://www.finmag.cz/clanek/22813/stavebni-sporeni-lzislovnicek-nekalych-praktik/