Vláda chce zabránit skokovému nárůstu platů soudců a představitelů státní moci

PRAHA (MEDIAFAX) - Zabránit skokovému nárůstu platů ústavních činitelů a soudců, k němuž by příští rok došlo, a zároveň jim snížit platy o pět procent chce předloha ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09), kterou ve středu projedná kabinet na svém pravidelném zasedání.

Pokud by se novela nepřijala, zvýší se výdaje státního rozpočtu v příštím roce o více než miliardu, protože platy soudců, státních zástupců, poslanců a dalších představitelů státní moci značně narostou, varuje ministerstvo a odvolává se na své propočty.

Mzdy by narostly, protože skončí platnost ustanovení, které jejich platy v roce 2007 na tři roky zmrazilo. Zmíněné ustanovení je součástí zákona o stabilizaci veřejných financí, který vešel do povědomí jako Topolánkův batoh, neboli soubor zákonů a nařízení na stabilizaci veřejných financí, který vytvořila bývalá vláda Mirka Topolánka (ODS).

Plat představitelů státní moci se totiž stanovuje jako trojnásobek průměrného platu v nepodnikatelské sféře z předminulého roku. Tímto postupem se stanoví tzv. platová základna, která se dále násobí různými koeficienty podle odpracovaných let a pracovního zařazení.

Platová základna v letech 2008 a 2009 činila 56 847 korun (vypočteno z průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře v roce 2005). V roce 2010 však v důsledku tzv. Janotova úsporného balíčku, který připravila vláda Jana Fischera, se snížila platová základna o čtyři procenta, takže činila 54 573 korun. Tato částka se sníží o dalších pět procent a současně se mzdová základna letos zkrátí o čtyři procenta. Celkově je to tedy snížení o devět procent a navazuje se tak na plánované snížení objemu mzdových prostředků u zaměstnanců státní a veřejné správy o deset procent v příštím roce.

Pokud navržený zákon neprojde, zvýší se platová základna příští rok na 69 300 korun.

Odpor lze očekávat zejména ze strany Ústavního soudu, který nedávno rozhodl o neústavnosti již zmíněného snížení objemu mezd o čtyři procenta v letošním roce s ohledem na zvláštní postavení soudců jako jednoho ze tří pilířů státní moci.

Ústavní soud se spolu s odborem kompatibility na úřadu vlády již proti zákonu postavil. Ústavní soud dokonce požaduje, aby soudci byli z působnosti tohoto zákona vyňati. Nejvyšší správní soud k tomu podotýká, že od roku 2002 platy soudců podléhaly téměř výhradně restrikcím a že připravený návrh vypadá jako snaha o sblížení platů soudců a státních úředníků.

Jiří Táborský, taborsky@mediafax.cz