Návrh státního rozpočtu na příští rok míří na tripartitu, očekávají se spory

PRAHA (MEDIAFAX) - Návrh státního rozpočtu na rok 2011 s deficitem 135 miliard mají v úterý projednat zástupci odborů, zaměstnavatelů a vlády (tripartita). Odboráři však již avizují, že mají připravené vlastní kalkulace, které zástupcům vlády předloží.

"Máme zpracované vlastní analýzy, které hodláme vládě předložit," řekla Mediafaxu tisková mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašparová.

Odbory přitom již od začátku s většinou vládních plánů nesouhlasí. Nelíbí se jim zejména snížení objemu mzdových prostředků o 10 procent a změny v zákoníku práce.

Plnou podporu však vláda nemá ani od zaměstnavatelů, kterým se nelíbí snaha kabinetu o přenos placení nemocenské ze státní kasy na zaměstnavatele či návrh na zpoplatnění datových schránek. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl také již dříve kritizoval vládní návrhy na částečné změny zákonů, zvláště zákoníku práce. "Udělejme jednu pořádnou novelu. Auto si také nenecháte opravit nadvakrát," řekl před časem Míl.

Rozpočet již jednou projednávala vláda, ale jednání přerušila, protože zatím neexistuje koaliční shoda na plánovaných deficitech pro roky 2012 a 2013. Tyto údaje patří mezi tzv. střednědobé výhledy, které ze zákona tvoří součást státního rozpočtu.

Příjmy státu mají podle odhadu ministerstva financí (MF) dosáhnout 1,05 bilionu korun. Výdaje se vyšplhají na 1,18 bilionu a stát předpokládá, že mu na financování závazků bude chybět 135 miliard korun. Úřad vlády tvrdí, že kdyby neprošly plánované škrty, vzrostl by deficit minimálně o dalších 30 miliard korun.

Z ministerstev dostanou více peněz jen některé rezorty, například ministerstvo práce a sociálních věcí či ministerstvo pro místní rozvoj, spravující fondy EU.

Deficit představuje 4,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Je to větší závazek než schodek 4,8 procenta HDP, se kterým počátkem roku počítala vláda Jana Fischera.

Nečasův kabinet navrhuje řadu škrtů a úsporných opatření, přesto některé rozpočtové kapitoly narostou. Například ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) rozpočet vzroste meziročně o 7,2 miliardy korun. Důvodem je nárůst výdajů na výplatu důchodů, na které příští rok padne o téměř 19 miliard korun více než letos. O 800 milionů korun klesnou v rozpočtu MPSV peníze na sociální služby. Rezort je celkově s výdaji 483,8 miliardy korun nejdražší rozpočtovou kapitolou.

Objem všech výdajů několikanásobně vzroste i u ministerstva pro místní rozvoj (MMR) na celkových 31,3 miliardy korun, protože vzrostou příjmy z rozpočtu EU, které jdou právě přes MMR. Celkem má Česko příští rok vyčerpat více než 117 miliard korun z rozpočtu EU. Naopak do unijního rozpočtu Česká republika odvede 35,25 miliardy korun, získat by tedy měla více než 81 miliard korun.

U výdajů bez prostředků unie si MMR naopak pohorší o více než 330 milionů korun (celkem přijde MMR státní kasu na 2,9 miliardy korun). Jako ostatní ministerstva i MMR bude škrtat peníze na platy, provoz i na investice.

Nejvýraznějším nárůstem rozpočtu se může pochlubit Technologická agentura České republiky (TAČR), jejíž rozpočet vzroste z necelých 52 milionů v letošním roce na téměř 850 milionů v roce příštím, tedy o téměř 1535 procent. TAČR je nově vzniklá organizační složka státu odpovědná za finanční podporu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací ze státního rozpočtu. Na plnění těchto povinností dostala i zmíněné finanční prostředky.

Nárůst zaznamenala i kapitola státní dluh, která ze 76,4 miliardy korun v letošním roce vzroste na 79,6 miliardy. Většina těchto peněz jde pouze na splátky úroků ze státního dluhu.

Největší škrty postihnou ministerstvo dopravy, které má meziročně přijít o zhruba 28 miliard korun, což je pokles výdajů o více než 37 procent. Ministr dopravy Vít Bárta (VV) začal s úsporami již letos a mezi jeho první kroky patří tlak na firmy, aby začaly stavět levněji. V reakci na odmítavý postoj firem zastavil všechny stavby Správy železniční dopravní cesty, proplácení faktur a nechal všechny smlouvy přezkoumat z hlediska věcného plnění.

O přibližně 27 procent svého rozpočtu přijde i ministerstvo průmyslu a obchodu. V absolutních číslech to znamená snížení výdajů o téměř pět miliard korun.

Pokud vláda rozpočet v této podobě schválí, začne zákon projednávat Poslanecká sněmovna ve třech čteních. V prvním čtení poslanci schválí celkový rámec rozpočtu, který následně projednají sněmovní výbory. Ty mohou podat pozměňovací návrhy, ale pouze takové, které nemají vliv na základní parametry (příjmy, výdaje a deficit) a nepřekračují rámec kapitoly dotyčného výboru. Například zemědělský výbor může navrhnout přesun peněz mezi položkami v kapitole ministerstva zemědělství, ale celkové výdaje kapitoly nesmí měnit.

V druhém čtení mohou předkládat návrhy i samotní poslanci. Nemohou měnit základní parametry rozpočtu, ale mohou navrhnout přesuny peněz i mezi kapitolami.

Ve třetím čtení se nejprve hlasuje o pozměňovacích návrzích výborů a poslanců, nakonec se hlasuje o návrhu rozpočtu jako celku. Pokud sněmovna rozpočet schválí, jde zákon rovnou k prezidentovi, protože zákon o státním rozpočtu neschvaluje Senát.

Jiří Táborský, taborsky@mediafax.cz