Snižování mzdových tarifů státních zaměstnanců nemusí být definitivní

PRAHA (MEDIAFAX) - Porada ekonomických ministrů vyústila ve slib ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09), že připraví další varianty změn v zákoníku práce, které se týkají změn mezd pracovníků státní a veřejné správy. Mediafaxu to ve čtvrtek potvrdil ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS).

"Předmětem jednání byly tarify zaměstnanců státní a veřejné správy," řekl Mediafaxu Kocourek. Výsledkem jednání bylo, že ministr práce a sociálních věcí vypracuje další varianty možných změn zákoníku práce, aby byl splněn závazek snížení objemu mzdových prostředků o 10 procent.

"Konečná varianta nepadla, ale každopádně ještě přijdou další verze, než jaká byla ta, která je nyní v připomínkovém řízení," dodal Kocourek.

"V žádném případě to však neznamená, že bychom se vzdávali závazku na snížení objemu mzdových prostředků o 10 procent," doplnil Kocourka ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Kalousek Mediafaxu dále potvrdil, že ústupek od tohoto závazku by nebyl možný, aniž by došlo ke změně schváleného deficitu na příští rok.

"Změny, které se probíraly, jsou v podstatě jen v základní konstrukci. Hlavní cíl zůstává stejný," dodal Kalousek.

Původní návrh ministra Drábka počítal s plošným snížením mzdových tarifů o 10 procent, což by znamenalo pokles nárokové složky mzdy. V současnosti tvoří mzdu zaměstnanců státní a veřejné správy nároková a nenároková složka v poměru cca 70 ku 30. K tarifu dostávají zaměstnanci ještě osobní ohodnocení, které může dosáhnout maximálně 50 procent výše tarifu a ve výjimečných případech až 100 procent.

Drábkův návrh počítá kromě snížení tarifů se zvýšením obou stropů osobního ohodnocení na dvojnásobek, což by podle něho umožnilo správcům jednotlivých resortů lépe ohodnotit produktivní zaměstnance, a naopak snížit plat těm méně produktivním.

Návrh se setkal s ostrou kritikou zejména ze strany odborů. "Otevřeně říkám, že s tímto řešením nelze souhlasit. Velmi to poškozuje všechny zaměstnance veřejné a státní správy a v žádné evropské zemi taková varianta neexistuje," řekla již dříve Alena Vondrová, předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací. Podle ní by se tak poměr mezi nárokovou a nenárokovou složkou dostal na 40 ku 60, což je podle ní neúnosné.

Drábkův návrh dále obsahuje dvě varianty zvyšování mzdy podle odpracovaných let. První varianta zcela ruší dosavadní praxi, kdy zaměstnancům roste mzda podle počtu odpracovaných let. Druhá varianta počítá s tím, že by mzda rostla pouze po prvních 15 let praxe. Podle ministerstva práce již po této hranici kvalifikace neroste.

Jiří Táborský, taborsky@mediafax.cz