Pod pokličkou bankovního marketingu

Každý, kdo nedával na střední pozor, nebo nedejbože chyběl, když se brala procenta, by měl marketingové hlášky bank na spořicí i úvěrové produkty raději ignorovat. Prokouknutí některých reklamních sloganů totiž vyžaduje nejen pořádnou porci selského rozumu, ale místy i kalkulačku.

Člověk by řekl, že u tak jednoduchého produktu, jako je spořicí účet nebo termínovaný vklad, skutečně není co vymyslet. To byste však podcenili vynalézavé tvůrce reklamních sloganů a číselné mágy. Jaké fígly patří mezi ty nejoblíbenější?

Úrok delší než roční

Obtížnost odhalení běžným okem diváka: Velmi vysoká
Obtížnost matematických operací: První stupeň základní školy

Spořicí účet a šest procent? Kdo to kdy slyšel? Manko, hoď na sebe něco, běžíme do banky. Vždyť je to hotový zlatý důl. Malinkaté hvězdičky odkazující na spodní část obrazovky, kde je malým písmem napsáno: „za dva roky“, si v tom šrumci všimne jen málokdo. Náš Pepa bohužel takové štěstí neměl. O to hůře ale dopadl bankovní úředníček, když se Josef dozvěděl, že cestu do banky vážil úplně zbytečně.

Takových „podvůdků“ přitom televizním éterem létá spousta. Setkáme se s nimi především u termínovaných vkladů a spořicích účtu. Obecně pak u produktů na delší časové období. Banka zkrátka uvede úrok za celé dva nebo tři roky, na které si u ní klient peníze uloží, a je to. Z šesti procent za dva roky jsou tak rázem tři procenta za rok. Naštěstí je dělení ještě poměrně jednoduchou operací…

Sazby „až…“ a „od…“

Obtížnost odhalení běžným okem diváka: Prakticky nemožná
Obtížnost matematických operací: Druhý stupeň základní školy

Evergreenem úrokových sazebníků a reklamních poutačů jsou sazby „až…“ a „od…“. První uslyšíte, když chcete spořit, druhou pak, když uvažujete o zadlužení. Cesta k realitě pak zjednodušeně vede přes odčítání u první a přičítání u druhé.

Ale, vážně. Sazby „od“ byly dlouho nemocí hypotečních úvěrů a „spotřebáků“ a znemožňovaly jednoduché srovnání nabídek bank. Pokud chtěl někdo zjistit, kde mu půjčí nejvýhodněji, musel si od každé banky nechat spočítat sazbu, kterou konkrétně jemu bankovní dům nabídne. Úvěrové kalkulačky na webech bank tak primárně bavily hlodavce. Jinými slovy: byly pro srandu králíkům. Trochu potupné a hlavně časově velmi náročné, nezdá se vám? Řadu lidí to logicky odradilo. Ti pak místo za nejvýhodnějším vyrazili za starým známým: do své mateřské banky, kde měli své běžné účty. Dnes, kdy jsou v módě garantované sazby, můžeme hovořit o mírném pokroku v mezích zákona.

Sazby „až…“ se, jak již bylo řečeno, vztahují na spořicí produkty a odkazují na takzvané pásmové úročení. Mnoho spořicích účtů úročí zůstatky pod 40 nebo 50 tisíc nízkou sazbou a zajímavější úrok nabízí až pro zůstatky vyšší. Leží-li vám na účtu dvacet tisíc, dostanete úrok 1 %, ale máte-li naspořeno „nad hranici,“ celá částka se úročí vyšší sazbou.

Standardní pásmové úročení ale znamená ještě něco trochu jiného. Každá část vašeho zůstatku se totiž úročí jinou sazbou. U Partners Konta je například zůstatek od 0 do 10 tisíc úročen sazbou 1 %, část zůstatku od 10 do 50 tisíc 2 %, od 50 do 100 tisíc 3 %,… Pokud je váš zůstatek na spořicím účtu 80 tisíc korun, prvních 10 tisíc se vám bude úročit jedním procentem, část do 50 tisíc dvěma a posledních třicet tisíc třemi procenty. Efektivní sazba u takového zůstatku bude 2,25 procent, u zůstatku 100 tisíc korun 2,4 %. Výpočtem efektivního úroku se dostáváme na druhý stupeň základní školy a jdeme ještě dál…

Úrok denní, měsíční, roční

Obtížnost odhalení běžným okem diváka: Nemožná
Obtížnost matematických operací: : Střední škola s maturitou

Ať se přihlásí ten, kdo si myslí, že efektivní roční úrok dostane z měsíčního tak, že ho vynásobí dvanácti? Hmmm? V reálu je to přece o trochu složitější. Třeba na kreditní kartě se úroky přičítají každý měsíc, a vám tak nezbývá než kromě úroků platit ještě úroky z úroků. Vzoreček, s jehož pomocí se doberete složeného úročení vypadá následovně:

FV = PV (1 + i)^t

A tady už končí veškerá legrace.

Zatímco u hypoték, spotřebitelských úvěrů, ale i u spořicích nebo běžných účtů se v sazebnících bank setkáte s úrokem ročním (ona pověstná zkratka p.a.), u kreditní karty se většinou uvádí úrok měsíční (p.m.). Ta líbivá jednička na začátku přece vypadá tak male, příjemně, téměř zanedbatelně! Ale není… Například měsíční úrok 1,59 % odpovídá roční efektivní sazbě 20,84 %. A to už je najednou vedle sazeb hypoték a spotřebních půjček docela vysoké číslo. Je na čase sáhnout po kalkulačce…

Sto tisíc za sto korun… měsíčně… dalších sedmdesát let

Poslední fígl není ani tak matematický, ani ho není obtížné odhalit okem televizního diváka, jeho záludnost je totiž psychologická. Asi každý z nás už někdy začal slinit, když spatřil tu lákavou nabídku s krásnou paní a pohledným bankéřem: sto padesáti tisíc jen za 1999 Kč měsíčně.

To přeci ještě utáhneme, ne? Vždyť my přece tu čtyřkolku opravdu potřebujeme! To, že reklamní sdělení jaksi postrádá údaj o tom, kolik měsíčních splátek bance zaplatíte, v tu chvíli vaši první signální nezajímá. Jenže bez konkrétního počtu splátek stojí informace za zlámanou bačkoru. Splácet takovou půjčku totiž můžete let sedm, ale klidně i sedmdesát. U každé půjčky jsou proto mnohem důležitější jiná čísla, částka, o kterou musíte půjčenou sumu přeplatit, a doba splácení. Teprve díky nim dostanete srovnatelná čísla, pod kterými si lze i něco představit – na rozdíl od zákonem vynuceného, ale poněkud vágního údaje „RPSN od 16,59 %.“

Autorem článku je Lada Kičmerová.