ÚS má pro penzisty minimální důchod.

KSČM má program pro dolních 10 milionů prohlásil Pavel Kováčik v úvodu Partie, když měl v duelu s Davidem Vodrážkou srovnat programy KSČM a ODS, jinak ale v průběhu debaty nad možným omezením poslanecké imunity poslaneckými náhradami, redukcí výborů a podvýborů v PS, se zase až tolik názorově nelišili. Vypadalo to, že svorně oba odsuzují i korupci, jen diferencovaně pohlížejí na korupci páchanou příslušníky vlastní a druhé strany. Shodli se i na škodlivosti přeběhlictví, Kováčik v úplném závěru stačil ještě poznamenat, že KSČM znovu předloží návrh zákona zamezující tomuto jevu. Viditelný rozdíl bylo možné vysledovat jen v délce času, který si za kultivovaného moderování Jana Punčocháře přisvojili. Vodrážka se vyjadřoval stručně, Kováčik byl košatější a rozvláčnější.
Hlavním tématem Otázek Václava Moravce byl podle očekávání nález Ústavního soudu, zabývající se přiměřeností hmotného zabezpečení penzistů, o kterém jsme rozsáhleji pojednali před týdnem a posléze i stav zadluženosti států EU, resp. nastavení rigidnějších pravidel v zájmu sjednocení ekonomických procesů. Moravcovi se podařilo sezvat obsazením zajímavou, nicméně poněkud nevyrovnanou, společnost diskutérů. Ve studiu se sešli: Miroslav Kalousek, Pavel Horák, Vladimír Špidla a Jiří Rusnok. Vzdáleně do diskuse vstupovali Bohdan Hejduk a Vladimír Bezděk. Jestliže první dva jmenovaní nezapřeli příslušnost k politické scéně, tak dlužno jedním dechem připojit, že místopředseda TOP 09 byl s materií obeznámen evidentně komplexněji, ke své škodě se však nedokázal vyvarovat špatně skrývaných ataků vůči nepřítomnému předsedovi KDU-ČSL. V každém případě však Špidla i Rusnok na problém pohlíželi z většího odstupu, racionálně, posuzovali jej bez zbytečného stranického balastu a ostatní převyšovali dobrou znalostí legislativy.
Zejména Špidla zúročil své praktické zkušenosti z předmětné oblasti. Nález ÚS charakterizoval jako obecný - bez instrukce. Má jasno v posloupnosti kroků, když očekává, že konkrétní řešení by mělo být zřejmé nejpozději do konce letošního roku. Akcentoval nutnost nového přístupu spočívajícího v přípravě na dlouhověkou společnost. Zdůraznil, že reforma nepotřebuje paniku, odmítl opt out, vyslovil se pro zachování průběžného systému a plédoval pro systém stojící na třech pilířích. Spolu s Rusnokem i Kalouskem podrobil představy Pavla Rychetského o nevýrazném dopadu nálezu na hospodaření systému neúprosné korekci.
V obecné rovině k tomu dlužno poznamenat, že pokud zrušení § 15 zákona o důchodovém pojištění dovedeme ad absurdum, tak důchody nelze sofistikovaně počítat, protože mizí institut výpočtového základu s nímž operují další ustanovení zmíněného zákona. Za tohoto stavu by pak mohlo platit ustanovení podle něhož procentní výměry všech nově vypočítávaných důchodů budou činit minimální částku, tedy 770 Kč. Takové kuriózní dopady jsme už ale naznačili v podrobnější glose z minulého týdne zde.
Pokud jde o vstupy Bezděka a Hejduka, tak bylo zřejmé, že náměstek ministra financí se v materii důchodového pojištění zdaleka neorientuje tak jako jeho partner, což je ovšem logické. Jistější byl v druhé části besedy. Z Bezděkových vyjádření by se dalo usuzovat, že není zvláštním příznivcem průběžného systému, nedalo se také nevšimnout, že ve svých vstupech několikrát akcentoval druhý pilíř. O podobě tohoto penzijního sloupu se však dozvíme něco bližšího až na přelomu května a června, kdy má skončit druhé kolo práce jeho komise, kterážto má tentokrát předložit i nějaká doporučení.

Další informace a zajímavosti zde, třeba speciální předpověď počasí pro ČeskoSlovensko