Osa Berlín-Dubaj-Teherán

Zda bude zastaven vznik íránské bomby, záleží na „koalici ochotných". Postoj Německa, nejdůležitějšího íránského obchodního partnera, bude pro úspěch této koalice klíčový. Oznámení Siemens a Munich Re o jejich odchodu z íránského trhu bylo sice důležité, stovky německých výrobců však hodlají v obchodování s Teheránem pokračovat dál.

Velká část obchodu plyne nerozpoznána přes Dubaj. Spojené arabské emiráty slouží íránským mulláhům coby zadní vrátka pro dovoz zboží, které nemohou kvůli existujícím sankcím importovat přímo. Role Obchodní a průmyslové komory Německa a Spojených arabských emirátů, jež byla založena teprve 20. března 2009, vede k důležité otázce, jaký je závazek německé vlády k uplatňování smysluplných sankcí. Komora, která je zčásti financována německými daňovými poplatníky, oznámila 5. listopadu 2009 založení Íránské pracovní skupiny, jež bude hodnotit, „jakým způsobem může být pro německé firmy vytvořen nový investiční a obchodní kanál s využitím Spojených arabských emirátů coby brány na íránský trh".

Aktivity této státem financované instituce jsou v přímém rozporu s oficiální německou politikou. Berlín totiž veřejně hlásá, že německé firmy působící v Íránu podporovat nebude. Kancléřka Merkelová dokonce v listopadu 2007 prohlásila: „Musíme udělat vše proto, aby se obchodní trasy nedostaly oklikou až do Íránu".

Malé Emiráty jsou považovány za centrum celosvětového nelegálního obchodu s Íránem již dlouho. Ač se tam nic nevyrábí, patřily v roce 2009 mezi největší íránské importéry. Neuvěřitelných 80 % veškerého vývozu Spojených arabských emirátů je pouhým reexportem. A celá jeho jedna čtvrtina jde právě do Íránu.

Ve Spojených arabských emirátech je registrováno 8000 íránských firem a 1200 íránských obchodní společností. Mezi Dubají a Íránem létá každý týden 300 pravidelných spojů. Dubaj má také jeden z největších uměle vytvořených přístavů na světě, Jebel Ali, který leží pouhých 160 kilometrů od íránského přepravního přístavu Bandar Abbas. V letech 2005–2009 se hodnota přepraveného zboží mezi těmito zeměmi ztrojnásobila a dosáhla 12 miliard dolarů. Celková hodnota německého exportu do Emirátů činila v roce 2008 11 miliard dolarů; oproti předchozímu roku šlo o 40% nárůst. V sektorech automobilové výroby a strojního inženýrství vzrostl export o více než 60 %.

Íránská pracovní skupina se sešla 17. listopadu 2009 v dubajském hotelu Monarch. Účastníci si stěžovali na překážky, jež jim kladou především USA. Dokument ze schůzky zmiňuje, že „obyvatelé Íránu jsou připraveni obchodovat", a naléhá na členy, aby „navázali partnerství, uvažovali nad riziky a využili přítomnosti Íránu v Dubaji". Výkonný ředitel komory Peter Göpfrich varoval, že „s ohledem na citlivost celé věci musí být vše prováděno velmi takticky".

Německo má před zahájením mezinárodních jednání o sankcích na výběr. Pokud však chce být bráno vážně, musí „bránu na íránský trh" uzavřít. V první fázi tedy rozpustit Íránskou pracovní skupinu a propustit výkonné ředitele polostátní komory.

Dokud se tak nestane, jsou sliby Angely Merkelové účastnit se „koalice ochotných" bezvýznamné.