Vláda schválila dalších 38 národních kulturních památek

PRAHA (MEDIAFAX) - Ministři schválili dalších 38 národních kulturních památek, na seznamu budou zařazeny od 1. července. Nejvyšší památkové ochraně se bude těšit dalších 33 nemovitých a pět movitých kulturních památek.

"Všechny zařazené nemovité i movité kulturní památky prošly odborným hodnocením s výsledkem, že jde o nejvýznamnější součásti našeho kulturního dědictví," vysvětluje ministerstvo kultury.

Pokud bude stanovisko kabinetu k návrhu, jejž předkládá ministerstvo kultury, kladné, bude mít Česko od poloviny tohoto roku již celkem 274 národních kulturních památek. Punc nejcennějšího českého kulturního pokladu přitom ponesou nově architektonické památky 19. a 20. století, technické a sakrální památky i klenot literární.

Movitými národními kulturními památkami se zřejmě stane zlomek latinského originálu Dalimilovy kroniky, železniční motorový vůz Slovenská strela ze 30. let minulého století, jihlavský Přemyslovský krucifix, Závišův kříž z kláštera ve Vyšším Brodě a Světelský oltář.

Mezi nejvýše hodnocené české pamětihodnosti se zařadí dům U Černé Matky Boží v Praze na Starém Městě, kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Praze na Vinohradech, čistírna odpadních vod v Praze v Bubenči, park a zámek v Průhonicích, zemědělská usedlost v Krníně, zámek Vimperk, Zemský hřebčinec v Písku, hotel Avion v Brně, klášter cisterciaček Porta coeli v Předklášteří, archeologické naleziště Dolní Věstonice Pavlov, větrný mlýn v Kuželově, Císařské lázně v Karlových Varech, kostel sv. Máří Magdalény v Karlových Varech, lázeňská kolonáda v Mariánských Lázních, děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, Štáflova chalupa v Havlíčkově Brodě, klášter premonstrátů v Želivě, Dřevěnka v Úpici, vodní elektrárna a přehrada Les Království v Bílé Třemešné, hospodářský dvůr zámku v Zákupech, Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova, budova bývalé přádelny s dílnou vzorkovny v areálu továrny Aloise Larische v Krnově, vila Primavesi v Olomouci, kostel sv. Bartoloměje v Kočí u Chrudimi, zámek s opevněním v Pardubicích, krematorium v Pardubicích, kostel sv. Jakuba Většího v Poličce s rodnou světnicí Bohuslava Martinů, zámek Červené Poříčí, klášter premonstrátek v Chotěšově, vodní hamr Dobřív, jízdárna ve Světcích, hřbitov ve Střílkách a fojtství ve Velkých Karlovicích.

Statut kulturní památky přiznává ministerstvo kultury, národní kulturní památky však vyhlašuje vláda. Národní kulturní památky totiž požívají mnohem přísnější ochrany. Veškerá jejich přestavba musí zohledňovat požadavek na zachování co nejvyšší autentičnosti. Majitelé nemovitostí musí tyto nároky akceptovat pod hrozbou dvojnásobné sankce. Zatímco v případě nedostatečné péče mohou být majitelé kulturní památky pokutování ve výši až dvou milionů korun, v případě, že jde o národní kulturní památku, hrozí sankce ve výši čtyř milionů korun.

Změna statusu památek nebude mít žádný finanční dopad na státní rozpočet. Všechny pamětihodnosti, které se stanou národními kulturními památkami, jsou totiž již nyní kulturními památkami a ministerstvo kultury se na jejich správě a údržbě podílí. „Realizace navrhovaného nařízení vlády nepřinese žádné nové nároky na státní rozpočet, neboť na jejich obnově se již ministerstvo kultury podílí, popřípadě bude podílet prostřednictvím již existujících památkových programů,“ dokládá ministerstvo.

Návrh, který vláda projedná, je doplněn o změnu identifikace české části rozsáhlé národní kulturní památky Koněspřežní železnice České Budějovice - Linec. Tato aktualizace byla vynucena změnami geodetických informací. „Došlo například k rozdělení celé řady parcel a tím i k jejich přečíslování a k dalším změnám, které velmi ztížily orientaci v předchozím vymezení. V tomto případě se žádná nová část národní kulturní památky neprohlašuje,“ vysvětluje ministerstvo.

Pavlína Heřmánková, hermankova@mediafax.cz