Nejsem již prezidentem nezávislého státu, prohlásil Klaus

VÍDEŇ (MEDIAFAX) - Po podpisu Lisabonské smlouvy je Česko pouze částí evropského státu. Česká republika přestala být nezávislým státem, prohlásil v úterý ve Vídni prezident Václav Klaus, informaci přinesl server euro.cz.

"Na jedné straně sem přicházím jako prezident České republiky, na druhé straně podpisem Lisabonské smlouvy Česká republika přestala být nezávislým státem. Jsem pouze prezidentem konstitutivní části nedávno formovaného evropského státu," pronesl Klaus na konferenci Central & Eastern European Forum ve Vídni, ke které přispěl příspěvkem "Kam směřuje Evropa a střední Evropa?".

Klaus podporuje Evropu přátelské spolupráce nezávislých států, které spolu volně obchodují. Přijetí Maastrichtské smlouvy znamenalo podle českého prezidenta přeměnu integrace v unifikaci, liberalizace v centralizaci a harmonizaci legislativy a zesílení institucí EU na úkor členských států.

"Téměř deset let trvající diskuse o evropské ústavě (nyní nazývaná Lisabonská smlouva) skončila v listopadu minulého roku, kdy jsem ji podepsal. Byl to spor mezi těmi, kdo chtěli postupovat dopředu s tímto svobodu a prosperitu ohrožujícím procesem, a mezi těmi, kteří chtěli tento proces přerušit. Tak, jak jsme to cítili my, kteří jsme strávili většinu svého života ve velmi autoritativním a utlačujícím komunistickém systému, a proč před tím zkoušíme varovat," řekl v závěru projevu Klaus.

Klaus není spokojen se současnou evropskou ekonomickou "normalitou", která podle něj znamená stále více socialismu, etatismu a regulací. Podle českého prezidenta mají státy střední a východní Evropy nižší úroveň než většina západoevropských států, ale stejně tak je obrovský rozdíl mezi severem a jihem Itálie či mezi Portugalskem a Irskem.

Zájem o země bývalého východního bloku však ustává, protože přijetí evropské legislativy přišly o svou ekonomickou svobodu nabytou na počátku 90. let, prohlásil Klaus. Podle něj tyto země nevyužily negativní zkušenost s dirigistickým řízením socialistické ekonomiky a nyní proto čelí podobným problémům jako západní Evropa, což znamená neudržitelnou míru přerozdělování, vysoké daně a velkou mocí států. Zátěží je dle jeho slov neproduktivnost státu blahobytu nemotivující lidi pracovat, rostoucí státní deficity, stárnutí populace kombinované s rigidním penzijním systémem a stále dražší zdravotní péče.

Mezi další problémy Klaus zmínil nekontrolovatelnou masovou imigraci, která je logickým vyústěním politicky korektního konceptu multikulturalismu a humanrightismu a oslabování identifikace lidí s národním státem.

Klaus prohlásil, že za současnou krizi nemůže trh, ale státní zásahy, které jí naopak způsobily, prodloužily a zhoršily. Prezident upozornil, že Česká republika během krize měla velkou výhodu ve vlastní měně, která není navěky fixovaná a může fluktuovat.

Klaus opět komentoval i téma globálního oteplování, které má podle Klausova projevu s vědou velmi málo společného, ale jde o boj mezi zastánci svobody a jejími omezovači. “Individuální svoboda nyní a v budoucnu, ne moudrost vlád, je klíčem, řekl Klaus.

David Jareš, jares@mediafax.cz