Evropská rada rozhodne o prezidentovi EU

PRAHA (MEDIAFAX) - Šéfové států a vlád zemí Evropské unie se setkají ve čtvrtek večer v Bruselu na mimořádné Evropské radě. Během pracovní večeře se státníci pokusí dohodnout na jménu prezidenta a ministra zahraničních věcí EU, rozdělovat se budou předběžně také posty v Evropské komisi.

Summit začne v šest hodin večer v budově Justus Lipsius, Česko na něm bude reprezentovat premiér Jan Fischer. Jméno prezidenta a ministra zahraničí by mohla veřejnost znát již před desátou večerní, kdy se předpokládá konec jednání. Taktéž německá kancléřka Angela Merkelová ve středu uvedla, že věří, že shoda se nalezne již ve čtvrtek večer.

Setkání svolal minulou středu v rámci švédského předsednictví premiér Švédska Fredrik Reinfeldt. Ten v průběhu týdne ještě intenzivně jednal s jednotlivými kandidáty a klíčovými představiteli členských zemí a unijních institucí a snažil se tak najít co nejširší shodu.

Hlavním favoritem na nejvyšší post je podle dosavadních informací belgický premiér Herman Van Rompuy. Má podporu v rámci celé sedmadvacítky, nevyniká přílišným charismatem, který by mohl utlumit hlas předních státníků velkých členských zemí a jeho zvolení by bylo symbolické vzhledem k tomu, že Belgie je centrálním prostorem institucí Evropské unie. Stále se jedná také o francouzském ministru zahraničních věcí Bernardu Kouchnerovi, o bývalém britském premiéru Tony Blairovi a lucemburském premiérovi Jean-Claude Junckerovi.

Bývalý premiér Itálie Massimo D´Alema je zase nejžhavějším kandidátem na post ministra zahraničních věcí.

Co se týče nominací na post prezidenta či ministra zahraničních věcí EU spekulovalo se donedávna také o nizozemském premiéru Janu Peterovi Balkenendovi, bývalém šéfovi irské exekutivy Johnu Brutonovi, rakouském expremiérovi Wolfgangu Schüsselovi nebo bývalé lotyšské prezidentce Vaire Víkeová-Freibergové.

Posty stálého předsedy Evropské rady, neformálně nazývaného prezidenta EU, a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečností politiku EU, v podstatě tedy ministra zahraničních věcí EU, zavádí Lisabonská smlouva.

Prezident Evropské unie bude ve funkci dva a půl roku. Zvolí ho kvalifikovaná většina Evropské rady, která ho může zároveň i kdykoliv odvolat. Prezident bude předsedat unijním summitům a určovat agendu jednání. Na mezinárodní scéně bude symbolizovat jednotný hlas EU. Tato funkce zahrnuje také aspekt ceremoniální.

Funkce prezidenta EU by měla nahradit princip rotujících předsednictví. Členské země by se nadále střídaly jen v šéfování Radám EU. Česko vykonávalo předsednictví v první polovině letošního roku, nyní Evropské unii předsedá do konce roku Švédsko.

Pavlína Heřmánková, hermankova@mediafax.cz