(Kurzy.cz)
Lidé nevěří politikům, zato věří bankám a médiím. Jak reagují na krizi média?
Výsledky exkluzivního výzkumu a analýzy společností Ipsos Tambor a NEWTON Media pro Zlatou korunu
Praha, 22. září 2009 - V souvislosti s V. Finančním fórem Zlaté koruny, které se pod názvem „Krize jako šance na změnu?“ uskuteční ve středu 23. září v Praze, provedla společnost Ipsos Tambor exkluzivní výzkum týkající se postojů obyvatel České republiky k ekonomické krizi. Protože fórum se bude mimo jiné zabývat odpovědností politiků a médií v krizi, dotazy se týkaly také toho, jak lidé přístup politiků a médií v době krize hodnotí. Společnost NEWTON Media zpracovala současně analýzu médií v období od dubna do srpna 2009 z pohledu jejich reakcí na krizi.
Výzkum Ipsos Tambor proběhl v prvním zářijovém týdnu a zčásti navázal na podobný výzkum z dubna 2009. Zářijového výzkumu se zúčastnil reprezentativní vzorek 976 respondentů ve věku od 18 do 79 let.
Výsledky ukázaly, že mezi obyvateli obecně převažuje pesimistická nálada vůči politikům. Celých 77 % dotázaných nedůvěřuje vládním opatřením na zmenšení dopadů ekonomické krize. Přitom 37 % dotázaných dokonce uvedlo, že jsou tato opatření zcela nedostatečná. Více skeptičtí jsou v tomto směru ženy a lidé ve věku od 45 do 64 let.
Pokud jde o úlohu politiků v době krize, pouze 2 % respondentů se domnívají, že politici při řešení krize pomáhají. Nejčastěji, a to v 70 % případů, lidé poukazují na to, že politici reálně nepomáhají, pouze o tom mluví anebo pomáhají jenom velmi málo. Lidé nad 35 let jsou pak obecně více nespokojeni s výkony politiků než mladší generace. Častěji se domnívají, že politici nepomáhají zlepšit ekonomickou situaci a nepodnikají pro nápravu konkrétní kroky.
Jestliže by se v dohledné době konaly parlamentní volby, 45 % dotazovaných uvedlo, že při volbách budou přihlížet k programům politických stran jak řešit ekonomickou krizi. Zároveň 18 % respondentů deklarovalo, že tato řešení budou jedním z hlavních kritérií volby politické strany. Ženy častěji než muži uvádějí, že k řešení krize přihlédnou, nicméně to pro ně nebude rozhodující aspekt.
Podle názoru 65 % lidí politické strany nenabízejí adekvátní plány na řešení krize. Plány obou nejsilnějších stran ODS a ČSSD na řešení krize získaly shodně podporu 13 % respondentů. Při pohledu na dvě nejsilnější strany je patrné, že z hlediska řešení ekonomické krize muži věří více ODS a ženy ČSSD a zároveň s rostoucím věkem klesá přízeň k ODS a naopak narůstá důvěra v ČSSD.
Pozornost, kterou krizi věnují média, je podle více než poloviny dotazovaných přiměřená. Tento názor sdílí 58 % obyvatel. Ženy zastávají tento názor častěji než muži, kteří se v 35 % případů domnívají, že se média věnují krizi příliš mnoho. Naopak 23 % starších lidí nad 64 let by uvítalo, kdyby se média krizi věnovala více.
Podle 46 % lidí jsou informace, které o krizi přinášejí média, srozumitelné. Častěji to uvádějí muži než ženy. Srozumitelnost a využitelnost informací o krizi klesá přímo úměrně se vzděláním, méně vzdělaní lidé rozumějí informacím méně a jsou schopni je méně využít. Stejně tak sledování tohoto tématu klesá spolu se vzděláním. Pouze 6 % populace vnímá informace o krizi v médiích jako nesrozumitelné.
Výzkum také zjišťoval, jak lidé v době probíhající krize důvěřují bankám. Bankám podle výsledků výzkumu plně anebo částečně důvěřuje 83 % dotazovaných. Naproti tomu bankám zcela nedůvěřuje pouze 14 % obyvatel. Větší důvěru v banky projevují muži a příslušníci mladší generace do 34 let.
Ztráty zaměstnání v důsledku ekonomické krize se podle zjištění výzkumu v současné době obává 26 % lidí. Nejvíce ohroženi ztrátou práce se cítí vyučení zaměstnanci a pracovníci se základním vzděláním. Mezi vysokoškoláky připouštějí ztrátu zaměstnání pouhá 3 % dotazovaných.
Výzkum porovnával také vývoj spotřebitelského chování od dubna do září 2009. Podle v září zjištěných údajů ubývá lidí, kteří hodlají z důvodu krize snižovat své celkové výdaje. Od dubna tento počet klesl z 48 % na 43 %. O stejný pětiprocentní rozdíl stoupl naopak zájem o vyhledávání slev a výhodných nákupů. Nejvíce za uplynulé období posílilo procento těch, kteří na krizi reagovat již nijak nebudou, jejich počet stoupl z 22 % na 33 %. Počet lidí, kteří budou spořit a ukládat si peníze, stoupl za tuto dobu z 31 % na 35 %.
V době ekonomické krize lidé nejvíce plánují ušetřit na energiích, na dovolené, na návštěvách restaurací a na oblečení. Omezování výdajů se téměř vůbec netýká léků, léčiv a vitamínových přípravků. Spotřebitelský úvěr v současné době splácí téměř třetina (31 %) obyvatel. Pořízení spotřebitelského úvěru avizují pouze 4 % dotázaných.
Exkluzivní výzkum pro Zlatou korunu přináší i jeden z prvních průzkumů, který zjišťuje spotřebitelské nálady před letošními Vánocemi. Ani krize nezlomila ochotu lidí na Vánoce utrácet. Na Vánoce si bude šetřit 53 % dotazovaných, přičemž ženy hodlají šetřit častěji než muži. Šetřit si na Vánoce nemá zapotřebí 29 % lidí. Naopak 17 % lidí, kteří nemají z čeho šetřit a peníze si půjčovat nechtějí, se bude muset letos uskromnit. Jen 1 % přiznalo, že by si na Vánoce půjčili.
S krizí média spojovala především firmy, nezaměstnanost a šrotovné
Mediální analýza zpracovaná exkluzivně pro Zlatou korunu k příležitosti konání V. Finančního fóra Zlaté koruny společností NEWTON Media, a.s. za období duben – srpen 2009 ukázala, že hospodářská krize v ČR, její příčiny, důsledky a možná řešení, byla z pohledu médií velmi ostře sledovaným tématem. Jen v denících Mladá fronta DNES a Hospodářské noviny se za posledních pět měsíců objevilo více než 1700 článků, které se tímto tématem ve větší míře zabývaly.
Zatímco téma finanční krize a stát, jehož součástí byly především příspěvky zmiňující nejrůznější navrhovaná či realizovaná státní protikrizová opatření, si udržovalo celkem stabilní pozornost médií i v době letních prázdnin, skutečným tahounem medializace krize se stalo téma krize a firmy. Popisy toho, jak se různé firmy v Česku vypořádávají například s propadem poptávky po jejich zboží a službách a jak řeší horší dostupnost úvěrů pro svůj provoz se, staly námětem téměř poloviny všech tematicky zaměřených zmínek o krizi v analyzovaných příspěvcích.
Nejčastěji zmiňovaným dopadem krize v ČR byla rostoucí nezaměstnanost a propouštění zaměstnanců. Mezi často zmiňovanými dopady se objevily nejen ty, kterým lze přiřadit negativní znaménko, ale také pozitivní efekty krize, například růst zakázek v některých odvětvích, nebo oživení v některých sektorech finančního trhu či bankovnictví. Nejvíce zmiňovaným a diskutovaným státním protikrizovým opatřením se stalo šrotovné, které tvořilo celou pětinu všech zmínek o protikrizových opatřeních. Mezi nejčastěji uváděnými opatřeními ze strany státu dominovaly stimulační a podpůrné kroky spojované s navýšením výdajů nebo snížením příjmů státního rozpočtu. Jen asi čtvrtinu zmínek tvořila opatření, která by znamenala úspory nebo navýšení příjmů rozpočtu.
Z politiků si v souvislosti s krizí největší zájem sledovaných médií získal ministr financí vlády Jana Fischera Eduard Janota, z příslušníků politických stran pak předseda ČSSD Jiří Paroubek. Nejčastěji uváděným expertem byl analytik společnosti Patria Finance David Marek, z řad státních úředníků pak guvernér ČNB Zdeněk Tůma, jehož medializace však byla přibližně o polovinu nižší.
Sledovaná média častěji zmiňovala výroky představitelů ČSSD ke krizi (43 %) než výroky představitelů ODS (33 %). Představitelé KDU-ČSL se v Mladé frontě DNES a Hospodářských novinách objevili ve 21 % všech výroků zástupců těchto pěti stran, zatímco představitelé Strany zelených ve 2 % a KSČM v 1 % výroků.
Ke klíčovému ekonomickému fóru tohoto roku probíhá diskuse na Facebooku na adrese www.facebook.com/krizejakosance (název skupiny „Krize jako šance na změnu?“), odkud vzejdou dotazy k účastníkům fóra. Průběh V. Finančního fóra Zlaté koruny bude možné sledovat v online přenosu na www.idnes.cz, www.rozhlas.cz, www.kurzy.cz, www.akcie.cz, www.finance.cz a www.zlatakoruna.info. Česká televize chystá z fóra přímý přenos na ČT24.
Podrobnější informace o programu V. Finančního fóra Zlaté koruny a o obsahu jednotlivých vystoupení jsou uvedeny na www.zlatakoruna.info.
Generálním partnerem Finančního fóra Zlaté koruny je OVB Allfinanz a hlavním partnerem ABRA Software.
Partneři V. Finančního fóra Zlaté koruny
Generální partner: OVB Allfinanz, a.s.
Hlavní partner: ABRA Software
Partneři: Raiffeisenbank, TOP HOTELS Group, Česká televize, ČT24, Ipsos Tambor, Pieroth
Hlavní mediální partneři: MF DNES, iDNES
Mediální partneři: Euro, Kurzy.cz, Finance.cz, Finanční noviny.cz, Peníze.cz, Měšec.cz, Podnikatel.cz, Akcie.cz, NEWTON Media, ČIA, Rádio Česko
Odborní partneři: Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, CFO Club, Prague Business Club, Asociace pro kapitálový trh ČR, Agrární komora ČR
Konferenční techniku zajišťuje: ProMoPro
Online přenos zajišťuje: MediaWork
Organizátor: pdMEDIA, s.r.o.
Generální partner finančního fóra, společnost OVB Allfinanz, a.s., je přední finančně poradenská společnost, působí na českém trhu od roku 1993 a je dceřinou společností německé OVB Holding AG. V současné době má v ČR více než 830 tisíc klientů a spravuje téměř 1,8 miliónu smluv. Klientům je k dispozici celorepubliková síť kvalifikovaných poradců – pojišťovacích a investičních zprostředkovatelů. Mateřská společnost OVB Holding z německého Kolína nad Rýnem vznikla v roce 1970 na základě myšlenky poskytovat soukromým klientům obsažné, individuální a komplexní majetkové a finanční poradenství. V současné době působí prostřednictvím dceřiných firem v dalších 13 zemích Evropy.
OVB Holding AG se sídlem v Kolíně n. Rýnem je jedním z předních evropských poskytovatelů finančních služeb. Od založení v roce 1970 je klíčovou činností společnosti finanční poradenství, které se soustřeďuje na individuální potřeby klientů – především domácností – v oblastech pojistné ochrany, v otázkách majetkového poradenství, zaopatření na stáří a získávání nemovitostí. V současnosti poskytuje v Evropě poradenství 2,8 miliónu klientů a spolupracuje s více než 100 renomovanými produktovými partnery. OVB Holding AG nyní působí celkem ve 14 zemích, přičemž pro OVB pracuje přes 4800 aktivních spolupracovníků. V roce 2008 dosáhl OVB Holding, obchodovaný od června 2006 na Frankfurtské burze (Prime Standard), celkových provizních příjmů ve výši 260,2 mil. Euro a EBIT ve výši 28,8 mil. Euro.
Poslední zprávy z rubriky Tiskové zprávy:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz