ČR - Reálnou mzdu udržela v kladných číslech ve 2Q nízká inflace

Průměrné mzdy - 2. čtvrtletí 2009

V 2. čtvrtletí 2009 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v celém národním hospodářství 22 992 Kč, to je meziročně více o 2,8 %, reálná mzda vzrostla o 1,4 %. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila nominálně o 2,4 %, reálně o 1,0 %. V nepodnikatelské sféře vzrostla nominálně o 4,3 %, reálně o 2,9 %.
Průměrná nominální mzda na fyzické osoby, bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců, vzrostla v 2. čtvrtletí 2009 meziročně o 2,5 %. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda (dále jen „průměrná mzda“) na přepočtené počty zaměstnanců v celém národním hospodářství vzrostla v 2. čtvrtletí roku 2009 proti předchozímu čtvrtletí po očištění od sezónních vlivů o 1,7 %.

Průměrná mzda činila 22 992 Kč, což je o 622 Kč (2,8 %) více než ve stejném období roku 2008. Spotřebitelské ceny se za 2. čtvrtletí 2009 v porovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšily o 1,4 %, reálná mzda vzrostla také o 1,4 %. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 537 Kč (2,4 %) na 22 842 Kč, reálná mzda vzrostla o 1,0 %. V nepodnikatelské sféře byl růst mezd vyšší, průměrná mzda se zvýšila o 971 Kč (4,3 %) na 23 661 Kč, reálná mzda vzrostla o 2,9 %.

Od 1. čtvrtletí 2009 jsou údaje zpracovávány a publikovány podle nové Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE (národní verze mezinárodní klasifikace NACE Rev. 2), která nahradila dříve používanou klasifikaci OKEČ (národní verze NACE Rev.1.1). Průměrná nominální mzda (podle sekcí CZ-NACE) poklesla v odvětví „těžba a dobývání“ (o 7,5 %), nízký relativní růst nominálních mezd byl zaznamenán v odvětvích „velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel“ (o 0,1 %) a v odvětví „profesní, vědecké a technické činnosti“ (o 0,2 %). Nejvyšší růst vykázala odvětví „zdravotní a sociální péče“ (o 7,6 %), „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu“ (o 6,4 %) a „vzdělávání“ (o 5,4 %). Nejvyšší nominální mzda (peněžnictví a pojišťovnictví) byla zhruba 3,4krát vyšší než nominální mzda nejnižší (ubytování, stravování a pohostinství).

Meziodvětvová mzdová diferenciace se v 2. čtvrtletí 2009 proti stejnému období předchozího roku zvýšila. Variační koeficient průměrných mezd (podle sekcí CZ-NACE) se zvýšil o 1,0 procentního bodu na 32,6 %.

V 1. pololetí 2009 dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda výše 22 605 Kč, v meziročním srovnání činil přírůstek 596 Kč (2,7 %). Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 1,8 %, reálná mzda vzrostla o 0,9 %. V podnikatelské sféře se zvýšila průměrná mzda o 521 Kč (2,4 %) na 22 522 Kč, reálná mzda vzrostla o 0,6 %. V nepodnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 936 Kč (4,2 %) na 22 982 Kč, reálná mzda vzrostla o 2,4 %.

Průměrná mzda podle dříve zveřejňovaného konceptu, tedy na fyzické osoby a bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců, vzrostla v 2. čtvrtletí roku 2009 proti stejnému období roku 2008 o 579 Kč (2,5 %) a dosáhla 23 664 Kč, reálná mzda vzrostla o 1,1 %. V podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila o 511 Kč (2,2 %) na 24 068 Kč, reálná mzda vzrostla o 0,8 %. V nepodnikatelské sféře byl růst mezd vyšší, průměrná mzda se zvýšila o 966 Kč (4,5 %) na 22 330 Kč, reálná mzda vzrostla o 3,1 %.

Od 1. čtvrtletí 2009 došlo ve statistice práce a mezd ke změnám v metodice zjišťování a prezentaci výsledků.
Nově jsou výsledky publikovány jednak za celou populaci podniků, jednak z důvodu srovnatelnosti časových řad i v původním konceptu, tj. bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců. Další změnou je zvýšený důraz na průměrné mzdy zaměstnanců přepočtené na plně zaměstnané, které zohledňují délku pracovního úvazku (dříve byly upřednostňovány průměrné mzdy na fyzické osoby). Podrobnější informace jsou k dispozici pod odkazem Metodika.


Analýza ČSÚ - Analýza vývoje průměrných mezd zaměstnanců

Průměrná hrubá měsíční mzda je podíl mzdových prostředků (vč. příplatků za přesčas, prémií a odměn, náhrad mzdy atd.) připadající na jednoho zaměstnance za měsíc. Nevypovídá tedy o výplatě jednoho konkrétního zaměstnance. Výsledky strukturálních statistik, kdy jsou k dispozici údaje o výdělcích jednotlivých zaměstnanců, uvádějí, že zhruba dvě třetiny zaměstnanců mají mzdu nižší než je celostátní průměr.
Nelze zapomínat, že z hrubé mzdy jsou zaměstnavatelem za zaměstnance ještě odvedeny příslušné částky na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, politiku zaměstnanosti a zálohy na daně z příjmu, zaměstnanci je vyplácena mzda čistá.

Zdroj: ČSÚ