Josef Stoulil (Capital Partners)
Investice  |  16.06.2009 16:33:47

Největší věřitelé, alias největší vlastníci vládního dluhu USA


Americká vláda spotřebovala obrovské množství peněz na zafixování a udržení národní ekonomiky a s tím souvisí i potřeba najít zdroje na zaplacení těchto výdajů. Tradiční cestou jsou vládní výpůjčky (Treasury). Vláda  Treasuries emituje s různou splatností.  Pro investory jsou vládní cenné papíry jakéhokoliv druhu bezpečným finančním produktem. Vlády financovaly své výdaje prostřednictvím Treasuries po několik desetiletí. Všechny tyto výpůjčky se podepsaly na současném vládním dluhu, který dosáhl 11 bilionů USD. Přibližně 40 % z celkového dluhu USA je financováno veřejným sektorem, včetně různých vládních agentur.

Níže je přehled největších investorů do „dluhu USA“:

 

1. FED a americké vládní instituce - 4,8 bil. USD.

Největším věřitelem jsou USA samy. Toto číslo se pravděpodobně v blízké budoucnosti výrazně zvýší. Před 10 lety to bylo 2,5 bil. USD.

 

2. Vzájemné fondy (mutual funds) - 769,1 mld. USD.

Tato kategorie zahrnuje i peněžní a uzavřené fondy.

 

3. Čína - 739,6 mld. USD. (+ Hong-Kong 71,7 mld. USD).

Jenom od září 2008 do ledna 2009 nakoupila Čína dluhové cenné papíry za 120 mld. USD. Někteří nejvyšší představitele Číny volají po vytvoření nové tzv. rezervní měny, která by nahradila dolar jako dominantní měnu ve finančních rezervách států a centrálních bank. Jde zjevně o obavy o „zdravotní stav“ amerického dolaru v kontextu s příliš velkým zadlužováním se USA.

 

4. Japonsko - 634,8 mld. USD.

V lednu 2008 bylo Japonsko největším zahraničním věřitelem USA.

 

5. US stát a lokální vlády - 522,7 mld. USD.

Výše investic zůstává od roku 2006 stabilní a pohybuje se v rozmezí 517 – 550 mld. USD.

 

6. Penzijní fondy - 456,4 mld. USD.

Investice těchto fondů musí být bezpečné, proto jsou jejich zdroje umístěné ve vládních cenných papírech. Tato skupina zahrnuje jak soukromé, tak lokální vládní penzijní fondy.

 

7. Ostatní investoři - 413,2 mld. USD.

Do této kategorie jsou zařazeni privátní investoři, vládou sponzorované společnosti (tzv. GSC), brokeři, realitní společnosti, neobchodní organizace apod.

 

8. Státy exportující ropu - 186,3 mld. USD.

Tito bohatí exportéři ukládají své volné peníze do bezpečných amerických vládních dluhopisů. Jsou to např. arabské a africké státy, dále Ekvádor, Venezuela, Indonésie apod.

 

9. Karibská bankovní centra - 176,6 mld. USD.

Tato kategorie zahrnuje např. Bahamy, Bermudy, Panamu atd.

 

10. Brazílie - 133,5 mld. USD. Investice do US Treasuries jsou poměrně stabilní, a pohybují se v pásmu 127 – 158 mld. USD.

CAPITAL PARTNERS a.s.

Andrej Kohút

Zdroj: CNBC.com

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Investice:

St 10:20  Data prognózy (24.4.2024) Investiční bankovnictví (Komerční banka)
St 10:19  Index podnikatelské nálady Ifo se zlepšil (24.4.2024) ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)
St 10:15  Nezaměstnanost v Polsku klesla (24.4.2024) ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)




Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688