(Kurzy.cz)
Přijetí eura v současné době by mělo pozitivní dopad pro českou nebo polskou ekonomiku, říká Remigiusz Gorski
Vaše společnost jako obchodník působí na českém i polském trhu, seznam titulů obchodovaných na pražské burze se ale zužuje a IPO se zde příliš nedaří realizovat, polská burza je v tomto ohledu znatelně dynamičtější. V Praze se současná situace projevuje mimo jiné nízkým objemem obchodů, jak na polské burze?
Určitě velkou výhodou varšavské burzy je to, že současná vláda přijala harmonogram ohledně další velké vlny privatizace polské ekonomiky. Velká její část probíhá právě prostřednictvím burzy. Je důležité si uvědomit, že v Polsku patří státu většina podniků v klíčových sektorech například: energetický, těžařský, nebo zbrojařský. V rukách státu jsou také firmy ze sektoru výroby domácích spotřebičů, aerolinky, největší pojišťovna nebo i některé banky. V roce 2009 se předpokládá, že na varšavské burze bude kolem 30 nových IPO, což znamená přibližně stejný počet jako v roce 2008. To číslo je spojené s velkými privatizačními plány polské vlády na jedné straně a také s vysokým počtem společností, které započaly přípravy na debut v minulém roce. Momentálně jsou ve velmi pokročilém stadiu přípravy. Otázkou stále zůstává, zda současná krize neomezí privatizační plány na minimum. Zástupci polských makléřských společností vyjadřují mírný optimismus a potvrzují, že práce nad přípravou nových IPO pokračují. Určitě přínosem pro varšavskou burzu bude také rozhodnutí vlády ohledně prodeje jejího většinového podílu zahraničnímu subjektu.
Polsko i Česká republika jsou krizí zatím dotčeny mírněji než jiné země regionu, například Maďarsko. Jak se podle Vás liší dopady krize v těchto dvou zemích?
Polsko a Česká republika patří mezi země v regionu střední a východní Evropy, které současná krize zasáhla relativně mírně ve srovnání třeba s Maďarskem nebo baltskými státy. Dokonce je možné, že Polsko bude jedinou zemí v EU, která v roce 2009 bude vykazovat růst hodnoty HDP. V případě Polska je výhodou, že není tak závislá na exportu jako Česká republika. Podíl exportu na HDP Polska je kolem 40 % při téměř 60 % v případě České republiky. V Polsku je ale mnohem více lidí zadluženo v cizích měnách, což současně při velmi častých pohybech kurzů jednotlivých měn stanoví relativně vysoké riziko.
Jinak dopady krize jsou velmi obdobné: růst nezaměstnanosti, pokles výroby, snížení poptávky. Polsko na rozdíl od většiny zemí EU přijalo opatření, která omezují státní výdaje. Takže velmi oblíbené šrotovné v celé Evropě momentálně v Polsku nepřichází vůbec v úvahu, stejně tak jako podpora jednotlivých sektoru ekonomiky.
Jak se v této situaci liší vývoj zlotého a koruny?
Vývoj české koruny a polského zlotého vůči hlavním světovým měnám je v poslední době velice obdobný. Jediný rozdíl je v tom, že polský zlotý ztratil na své hodnotě o něco více. Jako jeden z hlavních důvodů se zmiňuje větší objem polského zlotého v portfoliu zahraničních investorů. Takže v momentě odlivu kapitálu ze zemí střední a východní Evropy po vypuknutí krize právě polský zlotý byl nejvíce postižen v celém regionu.
Jsou odlišnosti v rozhodování centrálních bank - změny úrokových sazeb?
Chování centrálních bank v Polsku a České republice je téměř totožné. V průběhu několika posledních měsíců v obou zemích došlo ke snížení úrokových sazeb, což si klade za cíl povzbuzení úvěrové aktivity.
Jaká opatření přijala polská vláda proti krizi a do jaké míry jsou už realizována v praxi?
Jak jsem se už zmínil, polská vláda spíše omezuje výdaje, tak aby dodržela alespoň přibližně rozpočtové limity. Padlo rozhodnutí, že v roce 2012 přijme euro, Polsko se tím zavazuje dodržovat velice přísný režim, co se týče státních výdajů. Každé ministerstvo muselo značně omezit v tomto roce svoje naplánované rozpočty. Nejvíce však Ministerstvo obrany. Na rozdíl od většiny zemí EU, Polsko nepodporuje jednotlivé sektory ekonomiky a nebyla ještě doposud přijatá další záchranná opatření. Je ale pravda, že Polsko má pořád celkem pozitivní výsledky, např. v Evropě výjimečný růst prodeje nových automobilů nebo domácích spotřebičů a bude zřejmě jedinou zemi v EU s růstem HDP.
Jaký je váš názor na přijetí eura v Česku a v Polsku, jak ovlivní krize termín přijetí a ekonomickou připravenost?
Tak samozřejmě přijetí euro v současné době by mělo velice pozitivní dopad pro českou nebo polskou ekonomiku. Hlavně by stanovilo záruku stability, což pro ekonomiku má velice důležitý význam. Na druhou stranu vidíme, že přijetí eura (na Slovensku) nebo fixace měny na euro (v Litvě) může mít i svoje stinné stránky. Tyto dvě ekonomiky začínají ztrácet svoji konkurenceschopnost na úkor Polska nebo Česka, jejichž měny vůči euru dost silně oslabily.
Remigiusz Gorski (36) je absolventem právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V letech 2002 - 2007 byl tajemníkem polského velvyslanectví v Praze, kde působil v oddělení propagace obchodu, investic a turistiky. Od roku 2007 pracuje v společností X-Trade Brokers. Společnost X-Trade Brokers Česká republika je pobočkou zahraničního obchodníka s cennými papíry, na území České republiky pracuje pod zákonným dohledem ČNB, věnuje se obchodování na derivátových trzích měn, indexů, komodit a akcií.
Poslední zprávy z rubriky Finanční krize:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz