Památkáři versus investoři. Kdo je víc?

Pražští památkáři udělili více než milionovou pokutu. Je to prý historicky největší pokuta, kterou úřad vyměřil za porušení platných pravidel. Adresátem sankce je společnost Bau-invest, která prý bez povolení vybourala část historického domu zvaného Pět kostelů na Petrském náměstí. Firma tam podle památkářů při stavbě hotelu rozbila střechu, vytrhala podlahy a vybourala stěny. Firma ale tvrdí, že nic „špatného“ neudělala. Škarohlíd by se tak mohl zeptat, zda milion dvě stě tisíc korun je pro společnost opravdu nějakou vážně citelnou ranou…

Není to jednoduché, že? Úřad vyměří pokutu, která má mít hlavně „výchovný“ účinek. Pokuta sama má nějaký, zákonem, vyhláškou, či předpisem stanovený postup. Cena je tudíž většinou dopředu tak nějak dána a dotčená firma si tak rychle spočítá, zda se jí tah proti zákonu vyplatí. Někdy je to vybourání historicky cenného domu ve prospěch luxusního hotelu, jindy zase umístění monstr obří plachty na rekonstruovaný dům, samozřejmě načerno. Postih je tak v očích „normálních“ lidí brán spíše s úsměškem.

Dá se s tím ale něco dělat? Vždyť, opravdu tomu věřím, tohle musí štvát i samotné památkáře. Říkají, že zákony jsou nastaveny „nešťastně“. Novináři upozorňují už nějakou dobu na to, že Památkový zákon je zastaralý. Vždyť, jak zní nejčastější upozornění, pochází z roku 1987, takže vznikal v době, kdy velká část památek byla státní. Jenže, pokuty ani po změnách nedosahují skutečně efektivní „ruky zákona“, která má od nekalých praktik nejen odradit druhé, ale i dotčeným firmám ukázat, že nejvyšší instancí tu je jiný zájem, než choutky a plány investorů. Ne vždy se totiž vyplatí.