Ještě na přelomu podzimu a zimy se všeobecně očekávalo, že díky rostoucí vlně špatných zpráv a vlivu celosvětové finanční krize, bude v České republice přerušena desetiletá série rostoucích vánočních výdajů. Statistikům nahrávají i nejrůznější výzkumy veřejného mínění. Vezmeme-li například parametr průměrných rodinných výdajů, pak podle výsledků, které zveřejnil list Mladá fronta dnes, se letos očekávají výdaje v rozmezí od 14 do 15 tisíc korun, což je stejné jako před dvěma roky. Navíc se polovina Čechů přiznala, že se musí kvůli Vánocům omezit (ať už před svátky, či po nich). Třetina těch, kteří nevyužijí nákupu zboží v povánočních slevách, uvádí jako důvod nedostatek peněz.

Redakce serveru Kurzy.cz proto připravila speciál, sestavený ze statistických a srovnávacích částí a z ankety, která monitoruje vývoj a možných řešení nechuti Čechů nakupovat.

V anketě jsme položili vybraným ekonomickým expertům tyto otázky:

1) Co konkrétně bude znamenat přerušení desetileté série rostoucích výdajů domácností v České republice na Vánoce pro domácí ekonomiku?

2) Chovají se podle vás lidé rozumně, když přestávají nakupovat?

3) Jak by měly domácí státní instituce podpořit výpadky ve spotřebě domácností a je to vůbec nutné?

4) Jaké další systémové kroky, neměl-li být ohrožen domácí výrobní sektor, by měli být vládou udělány?

5) Jakou predikci vývoje spotřebitelské poptávky máte na rok 2009?

Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny

Ad 1) Výdaje před Vánoci nemusí zaznamenat výrazné výpadky. Domácnostem padá inflace a reaálné mzdy mohou proto na přelomu roku dočasně zrychlovat své tempo. Na druhé straně samozřejmě funguje psychologický efekt "strachu z krize", který české domácnosti může nabádat k opatrnosti a větším úsporám. Počítám proto s menšími nákupy statky dlouhodobější spotřeby, a to nejen během Vánoc, ale i během prvního pololetí 2009, kdy se může znatelně zhoršovat situace na českém trhu práce.

Ad 2) Obezřetné chování lidí v době nejistoty osobně považuji za správné. Navíc nikde není psáno, že vyšší spotřeba domácností by se odrazila ve vyšším růstu ekonomiky. Dovedu si představit, že domácnosti utratí velkou část peněz za zboží z dovozu a jejich útraty tak pouze zhorší vnější rovnováhu české ekonomiky.

Ad 3) V malé otevřené ekonomice neexistuje púrostor pro fiskální expanzi a masivní podporu domácí poptávky jako ve velkých uzavřenějších ekonomikách. Za klíčový problém považuji spíše výpadky poptávky po zboží českých exportérů, což může mnoho z nich dohnat k propouštění. Vláda by se měla soustředit na opatření, které podnikům co nejvíce zlevní zaměstnávání pracovníků (především nižší zdanění práce).

Ad 4) viz předchozí odpověď.

5) Spotřebitelská poptávka může díky rychlejšímu růstu reálných mezd růst. Bude ji ale výrazně brzdit nejistota ohledně dalšího hospodářského vývoje a nárůst nezaměstnanosti. Nečekám proto, že dynamika spotřeby překročí 2% y/y.

Martin Pátek, nezávislý expert

Ad 1) Přerušení desetileté série rostoucích výdajů domácností na vánoce povedou ke snížení deficitu obchodní bilance, snížení inflace (respektive snížení tlaku na růst cen), samozřejmě pokles výdajů se též odrazí ve sníženém růstu HDP.

Řekl bych, že pokles "vánočních" výdajů nesouvisí přímo s finanční krizí, ale s tím, že v předchozích letech byla značná část těchto výdajů fiancována spotřebitelským úvěrem. Vzhledem k tomu, že jednak banky utáhly úvěrové kohoutky a jednak zadlužení domácností dosáhlo určité nasycenosti a úvěrová kapacita obyvatelstva je omezená, logicky po letech dochází k nasycení a k poklesu výdajů domácností.

Ad 2) Ano, nezdravá rostoucí poptávka, mnohdy realizovaná na dluh ekonomice neprospívá. České ekonomice prospěje vyšší sklon obyvatelstva k úsporám a HDP realizované především zahraniční poptávkou. Vyšší úspory = vyšší investice = vyšší zisky, platy a HDP. Neboli model proexportně orientované ekonomiky zboží s vysokou přidanou hodnotou typu Švýcarska a Nizozemska.

Ad 3) Vláda (stát) by měla nadále pokračovat ve snižování daňové zátěže, realizovat reformy ve zfravotnictví, školství a sociální sféře (důchody). Měla by začít konečně budovat infrastrukturu, avšak nikoliv na dluh, ale financovat na pricipu třech P (Public-Private-Partnership). Jinými slovy řečeno stát by neměl nahrazovat výpadek v domácí a zahraniční spotřebě spotřebou veřejnou tím, že se začne dále zadlužovat, ale zadat veřejné zakázky na budování infrastruktury (dálnice, železnice, IT infrastruktura, energetická infrastruktura a další) na pricipu třech P. Příkladem může být projekt výstavby dálnice, kdy firma nejenže dokáže realizovat její výstavbu, ale zvládne též celý projekt zafinancovat, udržovat a splácet prostřednictvím výběru mýtného. Stát toto nestojí ani korunu !

Ad 4) Stát by neměl zasahovat a činit žádné další kroky, vyjma podpory vzdělání, výzkumu a vývoje a zjednodušení právního systému.

Ad 5) Momentálně nemám k dispozici detailnější predikci spotřebitelské poptávky pro rok 2009, nicméně očekávám její pokles přibližně o 10%.

Petr Kalina, RSJ Invest

Ad 1) Bude to znamenat hromadění neprodaného zboží, následné omezení výroby tohoto zboží vedoucí k propouštění, snížení ceny zboží.

Ad 2) Lidé se chovají přirozeně (a rozumně), v nejistotě se snaží zabezpečit své základní potřeby a odložit nákupy zbytného zboží/služeb.

Ad 3) Vláda by měla zasáhnout ve chvíli, kdy nějaká skupina obyvatel nemá prostředky na pokrytí základních životních potřeb. V případě zásahů do podnikatelského sektoru by vláda mohla snížit daňové zatížení, popř. podpořit exportní financování. Nejsem příznivcem přímých dotací podnikům.

Ad 4) Neefektivní nebo nadbytečnou produkci nelze zachraňovat systémovými kroky. Firmy se buď přizpůsobí změněným podmínkám nebo půjdou z podnikání pryč.

Pro srovnání redakce serveru Kurzy.cz porovnala spotřebitelské výdaje (na měsíční bázi) v:

USA
EU 

Přečtěte si dále:
Češi budou o Vánocích při nákupech opatrní

(Autoři: Pavel Daniel, Markéta Hofferova, Vladimír Urbánek)