Věc, součást věci a příslušenství věci v daňovém řízení - PhDr. Milan Skála
Za dobu platnosti daňové soustavy z roku 1993 se snad nejvíce diskutovaly a dále se diskutují problémy tohoto typu:
a) Centrální jednotka počítače, monitor, klávesnice, myš, tiskárna a podobně - co z toho je samostatnou věcí, co součástí počítače a co jeho příslušenstvím? Jak tyto předměty účetně a daňově evidovat - samostatně, nebo pohromadě?
b) Co je a co není pro účely daní z příjmů součástí stavby. Zejména, co v případě změny dokončené stavby vstupuje do ceny stavby či do ceny technického zhodnocení a co je naopak věcí samostatnou. Nejbouřlivější diskuse se týkají mříží, rolet, žaluzií a markýz, které by podle pokynu Ministerstva financí D-190 měly být součástí stavby.
c) Betonový podstavec účelově zřízený pod nové strojní zařízení - je součástí stavby (jejím technickým zhodnocením), nebo je součástí nového strojního zařízení (a tedy i součástí jeho ocenění), a nebo je podstavec věcí samostatnou se samostatným oceněním?
To jsou otázky, které představují jen špičkou ledovce celého problému. Jsou i vážnější a složitější otázky, které se kupodivu příliš nediskutují. Například:
d) Co měl namysli zákonodárce v § 30 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty ve znění platném do 31. 3. 2000, když uváděl v souvislosti s osvobozením od daně “Převod ... částí staveb ...;” část stavby totiž soukromoprávně nelze vlastnit a tím méně převést.
e) Daňový subjekt vlastní šest let budovu, ke které přistavěl před třemi měsíci oplocení a studnu, tzn. drobné stavby. Všechny tyto stavby (budovu, oplocení, studnu) dnes prodává.
1. alternativa:
Daňový subjekt není podnikatelem, stavby nebyly nikdy zařazeny do obchodního majetku. Bude se na nové drobné stavby vztahovat osvobození od daně z příjmu fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. a) nebo písm. b) zákona o daních z příjmů, přestože nesplňují dvouletou či pětiletou podmínku pro osvobození? Mohou být tyto stavby pro účely § 4 takovými předměty, které by měly shodný daňový režim s hlavní stavbou budovy a vztahovalo by se na ně stejné osvobození, jako na hlavní budovu?
2. alternativa:
Daňový subjekt je podnikatelem a plátcem DPH, všechny stavby jsou součástí jeho obchodního majetku. Bude se na nové drobné stavby vztahovat osvobození od daně z přidané hodnoty podle § 30 odst. 1 písm. a) zákona o dani z přidané hodnoty, přestože samy o sobě nesplňují dvouletou podmínku pro osvobození? Mohou být tyto stavby pro účely § 30 zákona o DPH takovými předměty, které by měly shodný daňový režim s hlavní stavbou budovy a vztahovalo by se na ně stejné osvobození, jako na hlavní budovu?
f) Nájemce provede stavební úpravu pronajatého majetku, například zabuduje do stavby klimatizační zařízení. Toto zařízení bude mít prazvláštní režim: podle pokynu D-190 se bude považovat za samostatnou věc (pro účely daní z příjmů), ale soukromoprávně samostatnou věcí není, naopak - stane se nepochybně součástí původní stavby. Tedy veřejnoprávně bude klimatizační zařízení samostatnou věcí evidovanou v majetku nájemce, který ji ale nevlastní. Soukromoprávně bude klimatizační zařízení součástí stavby a bude tedy patřit pronajímateli, který ji ale nemá evidovanou jako součást svého obchodního majetku. A vzniká otázka, kdo bude klimatizační zařízení daňově odpisovat a proč.
Pronajímatel ho odpisovat nemůže. Brání mu v tom ustanovení § 26 odst. 5 zákona o daních z příjmů, podle kterého se odpisuje hmotný majetek evidovaný v majetku poplatníka a pronajímatel klimatizační zařízení v majetku evidované nemá.
Evidované v majetku má klimatizační zařízení nájemce. Nájemce ale také nemůže odpisovat. Brání mu v tom ustanovení § 28 odst. 1 a násl. zákona o daních z příjmů, podle kterého hmotný majetek odpisuje poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo nebo právo hospodaření, nebo jiný důvod podle § 28. A nájemce není ani vlastníkem, ani nemá právo hospodaření, ani nemá jiný důvod k odpisování podle § 28.
Takže kdo bude klimatizační zařízení odpisovat, když ne pronajímatel a když ne nájemce?
Správné odpovědi na tyto otázky vyžadují hlubší znalost celkem složité právní úpravy věci, součásti věci a příslušenství věci. Přitom tato právní úprava se někdy podstatně liší v právu soukromém (zejména občanský zákoník) a v právu veřejném (zejména zákon o daních z příjmů a zákon o dani z přidané hodnoty).
Článek je ukázkou z nové publikace VĚC, SOUČÁST VĚCI A PŘÍSLUŠENSTVÍ VĚCI V DAŇOVÉM ŘÍZENÍ, která právě vyšla v nakladatelství Sagit.
PhDr. Milan Skála, 56 str, 86 Kč
www.sagit.cz
Poslední zprávy z rubriky Daně a účetnictví:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko pro podnikatele
Jitka Weiss, SNAIL TRAVEL INTERNATIONAL a.s.
Okénko finanční rady
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Financování vašeho vzdělávání: Přehled možností financování rekvalifikačních kurzů
Iva Grácová, Bezvafinance
Petr Holub, Zoxo Financial s.r.o.
Petr Holub, MojeNebankovka
Marek Pokorný, Portu
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz