Ať žije král! volají přiznvci, bude to ale stačit?

Americké prezidentské volby skončily – ať žije král, dalo by se s jistou dávkou zjednodušení a parafráze zakřičet do světa. Jízlivý komentátor by ještě s kapkou ironie sobě vlastní dodal, že časům emocí a slibů o nichž nikdo neví, nejen jak dopadnou, ale nikdo ani nemá zájem na tom, aby to věděl, se otevřely vrata dokořán. Odpůrci těchto zjednodušení však zase jistě budou oplácet podobnou mincí, když budou tvrdit, že časům prosazování politiky silou, prázdných gest a utahování opasků je odzvoněno a je nutná doba pro změnu.

Všude možně se už objevila pěkná řádka analýz a úvah o tom, co vlastně znamená vítězství demokratického kandidáta nejen pro USA samotné, ale i pro svět. Česká média zase trochu zjednodušeně otevírají zhusta jen kapitolu – radar. Jedny ale chtějí dokázat, že se odpůrci stavby mohou ošklivě spálit, když vsadili vše na kartu odporu a tím pádem na vstřícnost k jiné straně, druhé zas praví opak. Buď, jak buď, je to pořád politika. A nový americký prezident bude muset hlavně dokázat uvnitř hranic svého státu, že vyřčená slova nevolil náhodou.

Nebude to mít jednoduché, to ale všichni věděli a to ani nyní nepřekvapuje. Co překvapuje a to dokonce i některá americká konzervativní média, které ve volební kampani fandila právě vítěznému kandidátovi demokratické strany Baracku Obamovi, začínají podle komentářů čtenářů střízlivět. Objevují se první vážné otazníky, obavy a výčitky, že zvolená cesta možná nebyla ta správná. Správnost jedněch, či druhých názorů ale ukáže až čas. Proč ale obavy už nyní? Zkrátka proto, a používám schválně zjednodušení, že většina plánů, které Obama zatím představil pro léčbu ekonomických potíží nevěstí moc příznivých signálů. Jistě, voliči ocení nabídku silné ruky státu, zásahy všude, kde to půjde, ale přinese zrovna tohle kýžený efekt? Jistě, odpůrci jakýchkoli kritik už vřeští, ať se podíváme, kam to ti předchozí vládci, experti nejrůznějších oborů a politici dovedli. Když selhalo jejich umění, je nutné zkusit zas něco jiného. Problém ovšem je, že většina z nich ani nechce vědět konkrétní kroky, detaily vět a také to, myslím, že svět by nyní neměl nic zkoušet. Musí hrát na jistotu. A tu nezná bohužel nikdo.

Možná, že tak bude dán prostor raději politickým tématům. Ta mohou přinést rychle plusové body. A nutno přiznat, že v tom Obama zatím sklízí větší úspěchy. Pro region Střední a Východní Evropy se stalo tématem číslo jedna vybudování raketového štítu a obranného radaru. Těm, kteří doufali, že nová americká administrativa vyjde vstříc pacifistickým hlasům a zruší dosavadní, podle nich, vyhrocené jednání, však Barack Obama zasadil tvrdý úder. Jen několik dní po svém zvolení totiž slíbil polskému prezidentovi, že v projektech protiraketového štítu se bude pokračovat. Co na tom, že obě strany si po svém vyložili prohlášení té druhé strany, což bylo nutné opravovat, cíl je ale pořád jasný. I Obamovi je totiž jasné, že je důležitější je mít bližší košili, než daleký kabát.

Obama a Kaczyński spolu mluvili telefonicky. Nový americký prezident podle médií zdůraznil význam strategického partnerství mezi Polskem a Spojenými státy a vyslovil naději v pokračování jejich politické a vojenské spolupráce. Možná by stálo za to, aby si nějaký večer udělal ve své kanceláři čas a vytočil telefonní číslo s předvolbou +420, aby bylo jasné, co a jak.

Už klasil psal, že krása života je v tom,  že ať všechno, tedy politika, radar, americká ekonomika, či jiné, důležité „věci“, dopadnou jakkoli, nikdy není nic jisté. A všechno se střídá. Jedni mohou sice namítnout, proč by „oni“ měli ted' trpět za to, že…., ale ti druzí mohou opáčit stejně. „My jsme zas museli držet ústa, když byl u moci ten…“ Pro klidný svět bude stejně nutné to, co udělají Američané se svými ekonomickými potížemi. A jak na to zareagují ti ostatní. Pak můžeme diskutovat dál. Teď je to zatím opravdu jen o emocích, které nic nezmůžou a nevyřeší.