Komentář: Sazby v Evropě budou znovu klesat

Také v tomto týdnu bude pokračovat boj centrálních bankéřů s finanční krizí a jejími dopady na reálnou ekonomiku, když budou o úrokových sazbách rozhodovat další centrální banky, v čele s Evropskou centrální bankou a Bank of England. Minulý týden přinesl snížení sazeb ve Spojených státech, kde Fed srazil sazbu federálních fondů z 1,50% na 1% a v Japonsku, kde klesly půl procentní úrokové sazby na pouhých 0,30%, což byl první pohyb japonských sazeb od února 2007 a jejich první snížení za posledních sedm let. Centrální banky tak dávají stranou své obavy z inflace, která začíná celosvětově klesat a která bude v prudkém propadu pokračovat a zaměřily se na hospodářský růst a dopady krize, které budou obzvláště silné v příštím a přespříštím čtvrtletí. Zklidňující se inflace a obavy z útlumu hospodářské aktivity jsou také hlavním důvodem proč by tento týden měla přistoupit k další až půlprocentní redukci Evropská centrální banka. Ta osmého října v koordinované akci snížila sazby o 50bsp. na 3,75% a od čtvrtečního zasedání analytici očekávají, že by měla jít se sazbami až na 3,25%. V září klesla inflace v eurozóně z 3,8% na 3,6% a od října se čeká další snížení až na 3,2%. Inflace v eurozóně klesá daleko rychleji než v USA či Británii a důkazem jsou například minulý týden zveřejněné výsledky v Německu, kde zpomalil růst cen z 3% až na 2,5%. O tom, že je ECB skutečně připravena ke snížení sazeb svědčí také četné komentáře čelních představitelů, ať už slova prezidenta banky Tricheta, že je reálné očekávat redukci sazeb, tak čtvrteční vyjádření Miguela A.F. Ordoneze, který řekl, že snižování inflace je „velmi důležitým“ faktorem a je proto možné, že by ECB mohla k uvolňování měnové politiky přistoupit.

O poznání komplikovanější je situace v Británii, kde zatím nezačala inflace klesat a v září dokonce vystoupala a na 5,2%. Britská inflace byla v minulých měsících tažena již dříve oznámeným zvyšováním cen elektřiny i plynu a proto se na ní snižující se ceny ropy zatím nestihly viditelně projevit. Zpomalující ekonomika a ropa na 60 dolarech je však pádným důvodem proč se domnívat, že růst cen začne v nadcházejících měsících prudce zpomalovat a proto obchodníci počítají s půlprocentní redukcí na 4% i ve Velké Británii. Také Bank of England 8. října snížila sazby o půl procentního bodu a důkazy o tom, že ochota mezi některými členy k takto agresivnímu kroku zcela určitě existuje poskytuje například komentář jednoho z členů Výboru pro měnovou politiku Bank of England Davida Blanchflowera, který otevřeně řekl, že nepřijde-li BoE s rychlým a agresivním snížením sazeb, čeká Británii hluboká a dlouho trvající recese.

Očekávání nižších sazeb pomáhalo minulý týden světovým akciím, avšak bude-li tomu tak i v nadcházejícím týdnu se tvrdit neodvažujeme, když obchodníci již s těmito redukcemi více méně počítají. Zájem obchodníků se tak pravděpodobně znovu soustředí na výhled pro Spojené státy a Evropu do nadcházejících čtvrtletí, který nevypadá nijak příznivě o čemž obchodníky budou mít možnost přesvědčit například výsledky aktivity ve výrobním sektoru a v sektoru služeb Velké Británie a Spojených států, nebo čísla z amerického pracovního trhu. Růst světových akcií z minulého týdne stojí zatím na křehkých základech a bude velmi zajímavé sledovat, zda-li se tyto zisky podaří v nadcházejících dnech a především pak ke konci týdne udržet. Alespoň ranní Asie zatím začala poměrně optimisticky, když tamní indexy vystoupaly, s výjimkou japonského, vysoko do zelených čísel a tak si např. hongkongský Hang Seng připisoval 4,42%.