Regionálním poraženým se v průběhu dnešního obchodování stal
maďarský forint, který oproti včerejšímu závěru ztrácel po většinu dne zhruba 4,5%. V závěru seance se dokonce pohyboval na úrovních o více jak 6% slabších. Důvody propadu
maďarské měny jsou zřejmé - hluboký
deficit běžného účtu a zejména
vysoké zahraniční zadlužení. Celkově i makroekonomické vyhlídky
regionu nejsou příznivé, ochlazení v
eurozóně se bezesporu dotkne i vývoje regionálních ekonomik. Tomu například nasvědčují i dnes zveřejněné srpnové
maloobchodní tržby v
ČR, které zaznamenaly pokles o 3,3% y/y, zatímco odhady naznačovaly růst o 0,8%. Dynamiku
spotřeby zpomaluje
vysoká inflace a tedy růst životních nákladů, fiskální restrikce a celková nejistota ohledně hospodářského vývoje. Zpomalení růstu
spotřeby je jedním z významných faktorů zpomalení celkové výkonnosti
české ekonomiky v letošním
roce. To indikuje oslabující poptávkové tlaky do
inflace v budoucnu. Pro
ČNB jsou
data signálem, že může v listopadu snížit
úrokové sazby. Reakci finančních trhů jsme na čísla nezaznamenali.
Česká koruna se díky výraznému pohybu
maďarského forintu posunula o pár haléřů výše, v závěru obchodování se pohybovala těsně pod úrovní 24,70
CZK/EUR, zatímco otevírala těsně
nad 24,55. Výnosová křivka vzrostla po celé své délce, výraznější růst jsme zaregistrovali na jejím krátkém konci. Křivka tak snížila svůj sklon.
ČNB prostřednictvím nových
repo operací dodala na trh
likviditu v objemu 4,66 mld.
CZK. Nějaký jasný závěr však nelze učinit. Dodatečná
likvidita ve výši bezmála 5 mld.
korun může svědčit o tom, že některé finanční subjekty se s určitými likviditními problémy mohou potýkat, na druhou stranu se nejedná o tak
vysoké číslo, abychom mohli hovořit o podobné situaci jako na jiných finančních trzích. Celkově se dá říci, že bankovnímu sektoru
likvidita nechybí a má potřebné finanční prostředky na své krátkodobé operace (celkový přebytek
likvidity ve výši 350 mld.
CZK).