Schválením záchranného plánu krize nekončí. Banky stále ve velkých problémech

Páteční schválení záchranného plánu ministra Paulsona Sněmovnou reprezentantů přineslo obchodníkům úlevu jen na velmi krátkou dobu, když nedokázalo zabránit ani americkým indexům, aby znovu sklouzly do červených čísel (DJIA -1,50%). Balíček tak sice vešel v platnost, otázkou však zůstává, zdali a jak rychle začnou být jeho účinky opravdu viditelné. Do prvních výkupů toxických cenných papírů z bilancí amerických bank totiž pravděpodobně stále zbývá ještě několik týdnů, které budou pro americké a evropské banky ještě velice horké, když se pro ně s každým novým dnem stává čím dál tím obtížnější sehnat dostatečnou likviditu k zabezpečení svých běžných aktivit, a to i přes masivní podporu centrálních bank. Důkazem může být i páteční obchodování, kdy se dočkal tříměsíční dolarový LIBOR (viz. obrázek) dalšího růstu a tentokrát vystoupal až na 4,33% (+13bsp.) a je tak více než dvě procenta nad oficiálně stanovenou sazbou Federálních fondů. LIBOR roste bez přestání od té doby, kdy zbankrotovala americké banka Lehman Brothers a je věrným indikátorem vzájemné nedůvěry mezi bankami, které si z obav před dalšími bankroty odmítají půjčovat. Dokud nezačne americké ministerstvo financí vykupovat z bilancí amerických bank cenné papíry kryté hypotékami, které jsou na mezibankovním trhu již několik měsíců téměř nepoužitelné jako kolaterál, situace se jen tak nezklidní a napětí mezi bankami pravděpodobně pouze poroste, což by mohlo přinést problémy zejména těm bankám, které potřebují rolovat svůj krátkodobý dluh.

Zatímco Spojené státy mají alespoň nějaký plán jak situaci řešit, evropské státy již poměrně jasně deklarovaly, že se žádný společný záchranný fond vytvořit nechystají a že sice budou své kroky konzultovat, veškerý postup však bude na individuální bázi. První záchranné akce již přitom přišly v minulých týdnech, kdy domácí vlády zachránily belgický Fortis a Dexii, britskou Bradford & Bingley a německý Hypo Real Estate, který nakonec po včerejším jednání nedostane 35 mld. euro (které se ukázaly jako nedostatečné), ale rovných 50 mld. Německá vláda navíc po vzoru té irské oznámila, že bude garantovat 100% všech vkladů, čímž se snaží zabránit dalším výběrům depozit, které napříč Evropou odstartovala finanční krize.

Nadcházející týden pravděpodobně přinese další prohlubování nervozity o čemž svědčí i dnešní zahájení obchodování v Asii, kde se akciové indexy propadly hluboko do červených čísel, když například japonský Nikkei225 ztrácel 4,64%, zatímco Hang Seng si ze své páteční hodnoty odepisoval 3,31%. Po vzoru Asijských indexů by pak mohla otevřít také Evropa a Spojené státy, protože jednoduchá cesta z celé situace neexistuje a finanční instituce před sebou mají, alespoň do doby než začne americké ministerstvo financí uplatňovat svou nově udělenou pravomoc, stále ještě několik velice složitých dnů.