Magický trojúhelník ekonomiky funguje, problém ale je, jak

Ekonomickým teoretikům jistě dělá radost finanční zpravodajství. Alespoň to z poslední doby. Proč, říkáte si. Inu, ukazuje se, že i přes pichlavé poznámky škarohlídů a odpůrců všech teorií, funguje tzv. Magický ekonomický trojúhelník. Tedy vztah mezi závislostí veřejných financí, nezaměstnaností a inflací. A proč funguje? Jedno z ekonomických klišé totiž říká, že v jednom okamžiku nemohou být všechny tři vrcholy tohoto trojúhelníku na nejnižší úrovni. Tedy, že ekonomika nemůže fungovat tak, že má v jeden okamžik nejnižší nezaměstnanost, nejnižší inflaci a nejnižší dluhy veřejných rozpočtů.

Hned na začátku je nutno říct, že tenhle novinářský formát na serveru Kurzy.cz není určen hlubokosáhlým rozborům a analýzám. Jde o pohled lidí z redakce, co si o dané problematice myslí, či, jak se na ní dívají. A i když se blíží čas dovolených a prázdnin, stojí za to vzít hodně vážným tématem. Tedy tím, jak rychle a účinně nastavit pravidla uvnitř ekonomiky tak, aby výše popsaný ekonomický trojúhelník fungoval ke spokojenosti všech stran. Tedy nás lidí (nízké ceny, práci všem, kteří chtějí pracovat), vládě (nízké veřejné výdaje a maximální úspory). Jistě, můžete být laskavý čtenáři příznivec pravice, či levice a mít na to svůj, jistě pevný názor. V tomto případě je to ale jedno. „Makroekonomika“ má totiž podle mě to kouzlo, že klíčové parametry se musejí líbit zkrátka všem.

Tak nejprve Inflace. Ta z našich vrcholů pomyslného trojúhelníku zatím dělá největší paseku. Ukazuje na jedno. A to na to, že ani nejvyšší politické či ekonomické autority v zemi neuměly dobře odhadnout potenciální vývoj. Jistě, objevovaly se alarmy o tom, že chystané daňové a finanční reformy od 1. ledna 2008 způsobí poskok cen, ale nikdo nepočítal s fatálním zvýšením cen energetické suroviny č. 1 v současné době, totiž ropy. Ta skáče přískoky už kolem 150 USD/barel a prý není všem rostoucím dnům konec. I to způsobilo, že květnová inflace se podruhé za sebou zvýšila o 6,8 procenta. Z toho můžeme udělat první závěr – ceny, vyjádřené hodnotou znehodnocení, tedy inflace, hned tak zpátečku nehodí.

Ale i přesto, lze spatřit světlo na konci tmavého a zatím dlouhého tunelu. Podle nejvyšší bankovní autority v ČR se totiž výraznějšího poklesu inflace můžeme dočkat. Sice až údajně v závěru roku, ale můžeme. Špičky českého analytického světa sice varují, že sestup na „normální“ inflační hladinu se zatím nekoná, ale minimálně odpadl jeden z hlavních „motorů“ zdražování. Nebo přesněji řečeno, možná brzy odpadne. Totiž růst cen potravin. Mezinárodní rada pro obiloviny (International Grains Council - IGC) ve své nejnovější předpovědi zvýšila odhad světové produkce pšenice v produkčním roce 2008 až 2009 na rekordních 650 milionů tun. Celkově by tak letošní úroda měla být o 46 miliónů tun meziročně vyšší. A to dává šance, že se ceny potravinových komodit mohou vrátit zpět na tu „normální“ hladinu.

Zatímco inflace roste, nezaměstnanost klesá. Dokonce je nejnižší za posledních 11 let. Smůla je, že ekonomové očekávali nezaměstnanost ještě nižší a proto tvrdí, že česká ekonomika zpomaluje. Skeptici. Možná, že za snižující se nezaměstnanost mohou ale jiné vlivy, než rostoucí ekonomika, či fungující makro-trojúhelník. Kdo ví, říkáte si. Faktem ale zůstává, že vrcholná autorita přes tuhle „komoditu“, totiž Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR dosud jasně neřeklo, jakým způsobem chce prosadit svůj zásadní scénář pro zajištění nejen práce, ale i příštích NErostoucích veřejných výdajů a zadlužování země. Totiž scénář uskutečnění důchodové reformy. Jistě, vládní varianta představena byla. Problém ale je, že s klesající podporou samotných vládních poslanců, není jisté vůbec nic. A přijetí principů, na vkus levicových poslanců a skupin až moc odvážné, pak už v dohledu není vůbec. A to nám teprve volební klání začíná a máme ho před sebou. Možná, že by za to stálo více přemýšlet a nebát se prosadit opravdu rozumné návrhy. Kdo ví. Třeba by pak zas ten magický trojúhelník fungoval jinak.