Dnes se uskutečnila konference SENIOŘI - NAŠE ŠANCE?!

Lichtenštejnský palác na pražské Kampě dnes hostil ve Zlatém sále hostil účastníky konference, jejíž název je i názvem tohoto textu. Setkání uspořádal Úřad vlády ve spolupráci s občanským sdružením Život 90 pod záštitou eurokomisaře Špidly, místopředsedy vlády Nečase a ministryně Stehlíkové. V průběhu jednání a diskuse vystoupily desítky osob z nejrůznějších sfér společenského života, exekutivy, státní správy, neziskových organizací, kanceláře ombudsmana a dalších organizací. Zabývaly se aspekty stáří z nejrůznějších pohledů a oblastí života, problematikou zaměstnání počínaje, přes sociální a zdravotní otázky, až po mezigenerační interakci.

Ukázalo se, že pravděpodobně nejpalčivějším diskriminačním jevem je oblast zaměstnávání seniorů, resp. jejich uplatnění na trhu práce. Přesto se však v posledních letech registruje určitý kvalitativní posun, neboť mnohé zaměstnavatelské subjekty zjišťují, že sázka na dravost a dynamiku, při absenci zkušeností nepřináší vždy ty nejlepší výsledky. Není to však pravidlem, mnozí zaměstnavatelé stále ještě stereotypně aplikují porevoluční schéma likvidace zaměstnanců v důchodovém a předdůchodovém věku, aniž jde o racionálně zdůvodněný postup a ekonomicky podložené opatření.

I jinak toho bylo řečeno hodně zajímavého a poučného, zazněly dokonce některé myšlenky, které na první poslech v českém prostředí působí nezvykle a vyžadují trochu zamyšlení. Jako třeba: Demografické stárnutí je pozitivní jev. Mimořádný akcent byl kladen na maximálně možné zachování přirozeného prostředí a aktivního života v něm. Několik příspěvků upozornilo na dichotomii zdravotních a sociálních služeb, často se připomínala opožděná saturace zvýšených životních nákladů, zvlášť z přelomu minulého a letošního roku. Mimořádně důrazně, v souvislosti s prezidentským vetem návrhu antidiskriminačního zákona, bylo poukazováno na absenci zákonné ochrany seniorů na trhu práce. Kritizována byla i téměř běžná praxe personálu ve zdravotnických zařízeních, pro které jsou pacienti vyššího věku jen dědy a bábami, ač k nim nemají žádný pokrevní vztah a tudíž ani právo je takto oslovovat. Tolik příkladmo, kompletní materiály z konference budou utříděny a prezentovány v sevřenější podobě.

Je jasné, že Česko v zájmu o seniory dost pokulhává za jinými evropskými státy, legislativa stáří nijak zvlášť nepřeje, společenské prostředí slušností také právě neoplývá a nejeden přední představitel státu má daleko do vzoru pro mladé, proto budiž velký dík za podobné akce, které deformovaný pohled na naše rodiče a prarodiče milimetr po milimetru napravují a posunují správným směrem.