Euro na Slovensku - strach lidí o budoucnost versus vládní politika

Slovensko se stane od 1. ledna příštího roku šestnáctou zemí eurozóny. Bude po Slovinsku teprve druhou postkomunistickou zemí s eurem. Na Slovensku však, kromě vládních úředníků a vlády samotné, příliš radostné ovace na přijetí eura neuslyšíte. Lidé se totiž spíše bojí velkého zdražování, na které nebudou mít. Podle českého listu Hospodářské noviny sice vláda Roberta Fica ujišťuje, že si po zavedení eura v lednu 2009 pohlídá zneužívání nových cen ze strany obchodníků, ale lidé tomu moc nevěří.

Nejen domácí média dávají do souvislostí snažení české a slovenské ekonomiky v zápase o euro. Slovensko dalo České republice „na frak“, zní většinový názor médií. Odborníci však upozorňují, že na podobná prohlášení je jště brzo a nedají se vyjádřit jen takto jen černo-bíle. Průzkumy veřejného mínění na Slovensku navíc expertům na měnové otázky dávají spíše za pravdu. Lidé se totiž přijetí společné evropské měny hodně bojí. Na Slovensku totiž, na rozdíl od České republiky, existují nejen větší veliké sociální rozdíly, ale větší diference jsou v porovnání se západními zeměmi EU i v celkových klíčových parametrech.. Zatímco bohatý slovenský západ, především díky Bratislavě s největší pravděpodobností změnu platidla přijme bez výraznějších problémů, chudý východ by přechod nemusel unést, varují některé slovenské ekonomické studie.

Přestože zatím není známo, kolik Slováci za „svou“ korunu v přepočtu dostanou euro, šéf tamní exekutivy Róbert Fico uklidňuje, že se postará o to, aby to bylo co nejvíc. Deník Hospodářské noviny v této souvislosti uvádí, že slovenské ceny bude profesionálně sledovat statistický úřad. Ke slovu ale přijdou i dobrovolníci. Sdružení slovenských spotřebitelů se dohodlo s ministerstvem hospodářství a připravilo projekt, do kterého se zapojí například Jednota důchodců a mládežnická sdružení.

List dále uvádí, že obchody a provozovny mají od 1. července letošního roku, po zavedení duálního oceňování, navštěvovat dvojice, které ve čtrnáctidenních intervalech ceny zapíší. Pokud stoupnou, musí jim obchodník vysvětlit důvody. Systém má být nastaven tak, že pokud obchodník dostatečně nevysvětlí, proč zboží zdražil, přijde na řadu Slovenská obchodní inspekce, která může udělit pokutu až do 10 tisíc slovenských korun. Slovenské autority se dokonce zaštiťují tím, že budou obchodníky, kteří budou zneužívat přechodu na euro pranýřovat. Tím, že se dostanou na černou listinu, která bude pravidelně zveřejňována.

Slovenská média ale dávají do konfrontace s vládními prohlášeními ankety s lidmi, kteří se eura spíše obávají. Hlavním argumentem je obava nejen z celosvětového růstu cen, především potravinářských komodit a ropy, ale i z dramaticky velkých rozdílů ve mzdách, mezi západní Evropou a Slovenském, které se po přepočtení slovenských důchodů a mezd jen prohloubí.

Přesto se Ficova vláda chlubí tím, že zpráva Evropské komise potvrdila, že země splnila všechny podmínky pro přijetí eura 1. ledna 2009. Podle výsledků hodnocení jediné Slovensko plnilo mezi hodnocenými členskými státy Evropské unie konvergenční podmínky pro zavedení eura. Konvergenční zpráva hodnotí ekonomický a fiskálně-politický vývoj členů EU, kteří nejsou v eurozóně. Vláda nereaguje na výtky, které říkají, že nahrazením národní měny eurem se zabrzdí jeden z konvergenčních kanálů, kdy se státy mimo eurozónu mohly k západním státům přibližovali právě prostřednictvím sílícího kurzu národní měny.