(Kurzy.cz)
Euro ano, otázka zní - kdy? (3.4.2008)
V úterý v podvečerních hodinách se konala beseda pořádáná Radou pro mezinárodní vztahy na téma Zavedení eura v Česku - Spěchat či nespěchat? Své názory prezentovali Pavel Kohout, ředitel pro strategii společnosti Partners, a Petr Zahradník, manažer EU Office České spořitelny. Besedu moderoval Jan Žižka, zástupce šéfredaktora E15.
Shodli se na tom, že debata už nestojí o argumentech pro přijetí či proti němu, ale spíše o argumentech pro rychlé či pro pomalejší přijetí eura. O euru jsme již rozhodli podpisem smlouvy o přistoupení a rovněž jsme se zavázali, že vykonáme vše potřebné pro splnění vstupních kritérií.
Rozhodnutí o načasování přijetí je záležitostí politickou, nicméně podepřenou ekonomickými argumenty. ČNB je právě takovým „shromažďovatelem argumentů“, přestože by možná uvítala účast na rozhodování o termínu.
Petr Zahradník ve svém vystoupení hovořil o historii myšlenky ekonomicky sjednocené Evropy, o nákladech a rizicích vstupu do měnové unie a o očekávané budoucnosti eura. Připomněl, že k efektům zavádění eura patří rovněž i to, že země, které o něj usilují, plní shodné podmínky (přes možné rozdílné interpretace těchto podmínek). Sledují se maastrichtská kritéria, je ale především významná připravenost reálného sektoru, což zahrnuje indikátory trhu práce a jeho pružnost.
Mohou nastat technické a procedurální problémy (stanovení přepočítacího koeficientu, nařízení a direktivy), to lze řešit stanovením cenového moratoria v zemi před vstupem, nebo zavedením institutu dvojích cen půl roku před zavedením eura, to by vedlo k zviditelnění případných neodůvodněných cenových nárůstů.
Jako přínosy vidí Zahradník eliminaci kurzového rizika a eliminaci úrokového diferenciálu (na druhou stranu přijetím eura přijímáme kurzové riziko eura vůči dolaru, libře, jenu), snižování transakčních nákladů a cenovou transparentnost. Samozřejmě každá v Evropě zachovaná bariéra smysl, potenciál přijetí eura snižuje, proto by bylo ideální odstranit systematické vady a nastolit volný tok kapitálu, práce a především služeb.
Rizikem je provedení měnové fixace v nevhodný čas, v nevhodném kurzu (viz příklad NDR, kde přijali západoněmeckou marku, což vedlo k významnému zdražení a kolapsu východoněmeckého průmyslu a strukturální nezaměstnanosti; z této situace se východním spolkovým zemím dodnes nepodařilo vymanit zcela), nicméně v tuto chvíli nás od okamžiku přijetí EMR II do faktického spuštění eura dělí minimálně tři roky (plus předpokládejme spuštění od nového roku), tedy v úvahu připadá nejdříve rok 2012.
Pokud bychom země usilující o zavedení eura měli rozdělit do kategorií, pak jsou země dobře připravené, země, které „budou opakovat“, země jako Bulharsko – „dravé mládí“, které rychle pokračují v přípravném procesu, a Polsko, Maďarsko a my se můžeme zařadit mezi země, které mají „mlhavě nejasno“. Ekonomicky jsme vstupu schopni, ale proces přijímání nepokročil (nejsme v EMR II).
Pavel Kohout uvedl, že zřejmě měl reprezentovat křídlo euroskepticismu, proto možná bude jeho vystoupení překvapující. Zaměřil ve svém vystoupení na pravděpodobné vlivy eura na úspory a investice obyvatel. Jako příznivý důsledek přijetí eura vidí snížení měnového rizika, bariér a snížení transakčních nákladů v zahraničním obchodě, což vede k úsporám. Tento efekt se projevil už při vstupu do Evropské unie, při přijetí eura nastane nejméně ve stejném rozsahu.
Nevítaným důsledkem přijetí eura je zvýšený objem peněz v ekonomice a toku kapitálu, což zvyšuje inflační tlaky. Lze říci, že pokud česká ekonomika bude mít vnitřní problém, pak euro jej zvýrazní (má mírně procyklický vliv). Euro nám tedy může přinést zvýšení hospodářského růstu za cenu vyšší inflace, nicméně neumíme tento jev kvantifikovat. V Evropě roste inflace tam, kde dochází k rychlému růstu objemu peněz v ekonomice (úvěrů) a kde je pevný kurz k euru. Ke zvýšení inflace dojít po přijetí eura může, je ovšem otázka, zda riziko vyšší inflace převažují nad výhodami přijetí eura.
Relativně rychlé přijetí eura by spíše pomohlo investorům, podnikatelům, „cestovatelům“, kterým by ušetřilo různé poplatky, tedy těm, kteří nakupují obchodovatelné položky, dále dlužníkům (hypotéky apod., inflace by snížila hodnotu jejich dluhu) a státu (pokles státního dluhu). Naopak by rychlé přijetí eura nepomohlo majitelům peněz na účtech (pevně úročené úložky, úrokové sazby), dluhopisů, penzijním fondům, důchodcům a odborářům s kolektivní smlouvou (valorizace podle inflace) ani českým investičním společnostem.
Poslední zprávy z rubriky Finance:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz