ČEZ se zaměří na jaderné projekty v zahraničí

V souvislosti s novými návrhy regulace energetického trhu v EU, které Evropská komise představila v lednu tohoto roku, přijala Skupina ČEZ souhrn strategických opatření k poklesu produkce emisí oxidu uhličitého. Kromě rozvoje obnovitelných zdrojů, projektů výstavby plynových elektráren a projektů JI/CDM, je jedním z důležitých pilířů i rozvoj jaderné energetiky v rámci Skupiny ČEZ.

„Jsme si vědomi vládního prohlášení, které v současnosti nepodporuje výstavbu dalších jaderných elektráren v ČR, proto se snažíme zvyšovat výrobu v rámci našeho současného portfolia. Lepším využitím a technickými inovacemi chceme do roku 2012 dosáhnout vyšší výroby z obou našich tuzemských elektráren,“ řekl Ivo Kouklík, ředitel sekce analýza výstavby jaderných elektráren společnosti ČEZ.

V obou jaderných elektrárnách v ČR byly zahájeny příslušné projekty. Konkrétně se v Temelíně jedná o projekt „Bezpečně 15TERA“, v Dukovanech „Bezpečně 16TERA“. Do roku 2012 by tak obě  jaderné elektrárny ČEZ  měly vyrábět 31 TWh elektrické energie ročně, což představuje roční navýšení o 6 -7 TWh oproti současné výrobě.

„Zároveň se účastníme i zahraničních tendrů na jaderné projekty. V případě výstavby 3. a  4. bloku rumunské jaderné elektrárny Černavoda jsme dokonce již v tendru uspěli a po schválení rumunskou vládou se staneme jedním z investorů projektu,“ dodal Vladimír Schmalz, ředitel úseku fúze a akvizice ČEZ.

Šestice vybraných investorů vytvoří se státní energetickou společností Societatea Nationala Nuclearelectrica  (SNN) společný podnik, který dokončí projekt  výstavby obou 720MW bloků za cca 2,2 miliardy EUR. Orientační scénář, který však bude aktualizován,  předpokládá uvedení bloků do provozu v roce 2014, resp. 2015 po cca  64měsíční výstavbě.

„ČEZ má v jaderné energetice vysoké know – how, které může nabídnout i v zemích, které ji dosud nevyužívaly. Budeme sledovat pozorně vývoj ve všech cílových zemích naší zahraniční expanze, tedy regionu střední a jihovýchodní Evropy, z hlediska možnosti vstupu do jednotlivých projektů,“ doplnil Vladimír Schmalz.

Plány či obecné úvahy o využití jaderné energetiky nyní veřejně deklaruje 12 zemí střední a východní Evropy. Zcela nově zvažují možnost výroby elektřiny z jádra sousední Polsko a také Turecko, které dokonce již přijalo atomový zákon a připravuje mezinárodní tendr. Nejdále je Rumunsko, které již vybralo partnery pro výstavbu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Černavoda. Jedním z nich je i energetická společnost ČEZ. V sousedním Bulharsku pokročily přípravy výstavby 1. a 2. bloku jaderné elektrárny Belene. Na Slovensku, v Litvě a Maďarsku uvažují o rozšíření stávajících jaderných elektráren.

Světová jaderná energetika zažívá v poslední době výraznou renesanci. Celkově je na světě podle statistik WNA (World Nuclear Association – Světová jaderná asociace)  v provozu 439 jaderných reaktorů, plánováno či navrženo je dalších téměř 300, 34 jaderných reaktorů je v současné době ve výstavbě. K dalšímu využití jaderném energie se postupně přiklánějí další a další země v Evropě i ve světě.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zaznamenala dramatický nárůst zájmu nových zemí o vybudování struktury nutné pro provoz jaderných elektráren. Vyjádřeno čísly cca 5,4 miliard lidí na Zemi žije v zemích, které buď provozují jaderné elektrárny nebo o jejich vybudování usilují, pouze 0,026 miliard lidí představují země, které se chtějí jaderné energetiky vzdát           

Eva Nováková

mluvčí ČEZ, a. s.