Ačkoliv tyto dva subjekty z hlediska selského rozumu málo kdo staví vedle sebe, poslední dobou vzhledem k vývoji
americké ekonomiky a vzájemně související situaci na měnovém a
komoditním trhu už by srovnání těchto subjektů, popř. jejich „výstupů“ tj.
amerického dolaru a
ropy, leckoho napadnout mohlo.
Dolar i
ropa jsou fenomény, které dnes můžeme nazvat téměř všudypřítomnými, z toho se odvíjí první vlastnost, kterou můžeme porovnávat - nahraditelnost. Říká se, že nikdo není nenahraditelný, u peněz, resp. konkrétní měny toto platí také. I když je to nepravděpodobné, přece jen existence
dolaru jako jedné z více
světových měn není z ekonomického hlediska nutná, jeho funkci může stejně plnit třeba
euro (a hlasy o tom, že by se
euro namísto
dolaru mohlo
stát hlavní
rezervní měnou centrálních bank se tu a tam objevují) nebo jakákoliv jiná, rozumně silná, měna.
Ropa však v současném světě nahraditelná není. Sice existují různá alternativní paliva či jiné zdroje
energie, ale například v chemickém
průmyslu prozatím dostatečná náhražka
ropy neexistuje.
Jak
FED tak OPEC mají možnost, resp. sílu, ovlivňovat trhy. OPEC jednak samotný trh s
ropou, zprostředkovaně také reálnou ekonomiku, přes nákladovou stránku výrobců a výdajovou stránku domácností.
FED má vliv zejména na trhy finanční, kdy změny v úrokových sazbách patří ke hlavním nástrojům působícím na finanční trhy, ale také na reálnou ekonomiku, kdy nastavení sazeb
FEDu ovlivňuje investiční výdaje firem nebo zadlužení domácnosti s dopady na jejich spotřebu, jako hlavní součást
amerického HDP. V současné situaci, kdy
FED používá i nástroje dlouho nevyužité, však jeho snažení vyznívá víceméně naprázdno. Na druhou stranu, ani jedna instituce nezmůže mnoho proti spekulantům, kteří například poslední dobou stojí za růstem
cen ropy.
Jiná je však role obou organizací ohledně míry a způsobu reakce. Zatímco OPEC na výkyvy
ceny ropy víceméně nereaguje a většinou zdůvodňuje velikost objemu své těžby očekávaným vývojem skutečné „
komoditní“ poptávky (tj. takové, která poptává
ropu jako
surovinu, ne jako finanční aktivum),
FED si takovéto vyčkávání v současné době dovolit nemůže. V zájmu jednak stability finančních trhů, jednak ve snaze přispět k růstu
americké ekonomiky reagovat nevyhnutelně musí, a to i z psychologických důvodů. Poslední dobou navíc situace vyžaduje aby reagoval častěji a intenzivněji než obvykle. Jeho kroky jsou však zpravidla až reakcí na vzniklou nebo očekávanou situaci. OPEC na druhou stranu tržní situaci spíše nastavuje.
Pro OPEC je také charakteristické to, že je čistě ekonomicky uvažujícím subjektem, který svým jednáním sleduje hlavně svůj cíl
zisku z prodeje
ropy (i proto nemá důvod reagovat na její současné rostoucí ceny).
FED naopak není tržní subjekt a plní spíše obslužnou či regulatorní funkci finančního systému, který se snaží stabilizovat, aniž by z této své činnosti jakkoliv profitoval. Zatímco od OPECu většina z nás chce, aby svůj výstup zvyšoval, tj. působil tak na pokles
cen ropy, u
FEDu to zdaleka tak jednoznačné není. Bohužel zbraně
FEDu jsou přinejmenším v současné době dvousečné, zjednodušeně řečeno, co pomůže
americké ekonomice, to uškodí
dolaru a naopak. Navíc dopady jeho rozhodnutí podléhají také náladám trhu, který je může přijmout různě intenzivně a s různým stupněm
důvěry. Vidíme, že OPEC je ve svém chování čitelnější a jeho kroky mají srozumitelnější výklad.
V konečném důsledku vidíme, že
FED a OPEC jsou opravdu subjekty, jejichž role ve
světové ekonomice je těžko srovnatelná, chování
FEDu je více sledováno a trhy na něj reagují intenzivněji, na druhou stranu OPEC působí spíše dojmem „klidné síly“, která se nenechá vyprovokovat k unáhlené reakci. Vypovídá o tom například také počet zasedání obou institucí během roku.
Ropa je
surovina, se kterou se obvykle potkáme ve všech částech
světa, tedy i v takových, kde na vývoji
kurzu dolaru nezáleží, OPEC tedy svým vlivem pokrývá mnohem větší část
světové populace než
FED. Pokud tedy chceme zodpovědět v úvodu položenou otázku, kdo hýbe
světem, jako významnější i když na první
pohled méně viditelná instituce jeví se mi OPEC, právě z důvodu vyššího zastoupení
ropy v reálné
světové ekonomice. Navíc, finanční injekce do
amerických bank ze
strany „ropných šejků“ svým způsobem usnadňují
FEDu jeho
práci.
Ing. Ondřej Moravanský