Typický investor zajištěného fondu si chce své peníze užívat

ING Investment Management nedávno upozornila na to, že pokles akciových trhů poněkud překvapivě navýšil garanci ve fondech s ochranou kapitálu. Ředitel distribuce a marketingu této společnosti Miloš Filip řekl serveru Kurzy.cz, že pokles na trzích neznamenal masivní odliv investic, ale zatím se ani nezdá, že by v něm klienti jednoznačně viděli nákupní příležitost.

Jak reagují investoři do fondů na současnou situaci?

Investoři se ukazují být stále sofistikovanějšími. Když loni došlo k první korekci během letních měsíců, zaznamenali jsme jen minimální zpětné odkupy. Naopak řada nových peněz přitekla, především do Českého akciového fondu. Bylo tedy zřejmé, že mnozí na tuto korekci čekali, aby posílili své pozice v akciových fondech.

Nynější situace je trochu jiná. Přestože zprávy o problémech s levnými hypotékami se objevovaly už během roku, nástup propadu byl rychlý a rozsah ztrát leckoho překvapil. Proto přišly zpočátku i zpětné odkupy, ale ani tentokrát nešlo o masivní vlnu. Rychle odezněla a nyní vidíme jak uzavírání investic nebo jejich přesměrování do konzervativnějších fondů, tak i nové nákupy.

Čemu tento vývoj přikládáte?

S investicemi je to stejné jako s ostatními finančními produkty. Lidé se je musí naučit používat, aby jim přinášely užitek. Akciové fondy objevovali v Česku mnohem pomaleji než peněžní trh. Často bylo vidět, že především ty domácí používali na spekulace, na krátké pozice. Pak byla i silná skupina těch, kteří chtěli výnos, ale při prvním náznaku poklesu vyhodnotili riziko jako vysoké a utekli.

I dnes vidíme v našich akciových fondech investory, kteří spekulují. Ale ty naivní už v drtivé většině vystřídali lidé a instituce, pracující s delším investičním horizontem a s jasnými představami o možných výnosech a riziku. Vždy říkáme, že akciové trhy chtějí podle své povahy – jaký trh člověk preferuje – minimálně tři až pět let. Zdůrazňujeme, že trhy zhruba dvě třetiny času rostou a jednu třetinu klesají. Na horizontu tří a více let už korekce nemusí nikoho trápit tak, jako kdyby šel na horizont kratší.

Neústí ale tato korekce v medvědí trh?

I kdyby tomu tak bylo, nedávalo by mnoho smyslu bezhlavě prchat. Sice se ukazuje, že přicházejí ještě další negativní zprávy, ale spíše se domníváme, že během roku, spíše v jeho druhé polovině by mohl přijít nějaký růst.

Naši analytici v Haagu a Bruselu pro letošek předpovídali mírnější vzestup z následujících důvodů: přetrvávající, byť slabší hospodářský růst v Evropě, reálný i očekávaný pokles úrokových sazeb v USA a období před americkými prezidentskými volbami, kdy zatím vždy v historii trhy rostly. Studie historického vývoje na kapitálových trzích také ukazují, že nákupy akcií bývají nejvýhodnější v polovině recese. Investorům, kteří dnes čekají na vhodnou příležitost k nákupu, se nabízí, aby zkusili správnou dobu plus minus odhadnout. Takový odhad je vždy nepřesný.  Těm, kdo si na něj sami netroufají, doporučujeme rozložit investiční nákupy např. do několika po sobě jdoucích čtvrtletí nebo měsíců.

I když zvážíme předpoklady růstu, stále je faktem, že přišla hypoteční krize.

Ano a trhy ji ocenily dnešními poklesy okolo 15 až 20 procent. Museli bychom mít křišťálovou kouli, abychom dokázali odhadnout, zda ještě nemůže přijít další pokles. A kdy se obnoví růst. Řada důvodů pro posilování akcií ale trvá. Evropa je sice krizí z trhu hypoték zasazena rovněž, nicméně ne tak silně. Samozřejmě trhy stále ještě kolísají, protože jsou zde přetrvávající obavy. Ve Spojených státech šly začátkem roku úrokové sazby dolů více, než se čekalo. A po snižování sazeb, uvolnění podmínek na měnovém trhu, obvykle s nějakým zpožděním přišel střednědobý růst. Americká administrativa zřejmě pustí peníze do ekonomiky a dnes se ke koordinovanému kroku uvolnění hotovosti k odvrácení hrozícího credit crunche odhodlalo několik centrálních bank. I tak se může stát, že na konci roku budou někteří investoři v mínusu. Ale začít teď prodávat, to mi s ohledem na ceny akcií nepřipadá rozumné – samozřejmě, pokud někdo nechce časovat trh. I tak bych takovou aktivitu raději doporučil přenechat profesionálům, ne investorům, kteří chtějí chránit svůj kapitál a případně jej rozmnožovat s přijatelnou mírou rizika.

Přesto, když by někdo chtěl investovat v tuto chvíli… Vy sami jste upozornili, že nyní lze nakupovat některé typy fondů s vyšší ochranou kapitálu než jindy. Dá se tedy říct, že doba přeje zajištěným instrumentům?

Já bych řekl, že přeje zajištěným instrumentům již delší čas. V podstatě se zde opakuje příběh z Evropy z 90. let. Tehdy dramaticky rostly trhy tak, že přilákaly pozornost i těch, kteří dříve investovali pouze konzervativně. Protože samozřejmě přišla i korekce a tito lidé – převážně šlo o fyzické osoby – se trochu zalekli, trh začal ve velkém nabízet zajištěné instrumenty. Pozoruji, že něco podobného se teď děje u nás, ale i v Polsku a Maďarsku.

Jak vypadá typický investor do zajištěného fondu?

Podle mých zkušeností je to za prvé člověk, který nashromáždil nějaký majetek, třeba prodejem firmy či nemovitosti, dědictvím, nebo prostě vydělal určité množství peněz a teď už je chce hlavně užívat. Považuje tedy svůj majetek za uspokojující a chce jej spíše chránit než rozmnožovat. Nespokojí se ale s výnosy z peněžního trhu či obligací. Často nám říká: „Vím, že v akciových fondech bych získal dlouhodobě víc, ale já jsem obchodoval, podnikal, abych vydělal dost peněz, a teď hlavně nechci prodělat, o ty peníze přijít.“ Za druhé přitahuje garance vrácení investované částky lidi s malými nebo žádnými zkušenostmi s investováním. Přirovnal bych, že pro tyto klienty je garantovaná investice něco jako koupání se v moři se záchranným kruhem. Chráněné fondy však mají místo i v širším portfoliu.

Zajištěných instrumentů je celá řada. Jak fungují?

To rozdělení není striktně formální. Přesto lze asi říct, že fondy tohoto typu se dělí především na zajištěné a s ochranou kapitálu. Ty první jsou většinou uzavřené. Garance pak platí jen tehdy, drží-li investor podíl až do splatnosti. Nejkratší zajištěné fondy jsou konstruovány na tři roky, obvyklejší je však delší doba splatnosti. Z těchto fondů je zpravidla možné vystoupit i dříve, ovšem bez garance, za aktuální cenu. Navíc někdy i se speciálním odkupním poplatkem. Na druhou stranu – výhodou bývá stoprocentní garance investice.

Naše společnost tyto fondy nenabízí. Prodáváme fondy s ochranou kapitálu. Jsou otevřené, podílník může podíly kdykoliv přikoupit či prodat. Garance bývá nižší, u našich fondů je to 90 %. Vývojem cen ale může stoupnout. Fond totiž oněch 90 % investuje do pevně úročených cenných nástrojů, kde je zanedbatelné riziko ztráty. A 10 % do opcí na vybraný akciový index. Jakmile hodnota fondu stoupne, opět se zaklikne nová hodnota oněch 90 %, tedy chráněné části. Při růstu trhu se tak klient může rychle dostat na ochranu celé vložené částky a dokonce bez omezení převýšit 100 %. Paradoxně, ale pro nové podílníky výhodně, stoupá ochrana v takovém fondu při poklesu trhu. Protože hodnota chráněné části musí zůstat stejná, nakupují noví podílníci s ochranou, představující více než 90 % z aktuální ceny. Právě teď se jeden z našich fondů pohybuje nad 95 procenty.

Další variantou na českém trhu jsou třeba strukturované dluhopisy, kde výnos závisí na vývoji nějakého aktiva. Korelace může být stoprocentní, proporční, nebo různě strukturovaná.

Proč preferujete fondy s ochranou kapitálu?

Za prvé garantují trvale vysokou likviditu, za druhé nám dlouhodobě vycházejí nejlépe ve srovnání zajištěných investic z pohledu ukazatele výnos/riziko. Za třetí neomezujeme ochranu majetku na 100 %, nabízíme dobrou šanci ji po čase převýšit.

Miloš Filip

Je členem představenstva a ředitelem distribuce a marketingu společnosti ING Investment Management. Má 11 let zkušeností práce ve finančním sektoru. V minulosti byl předsedou představenstva Hornického penzijního fondu, předtím členem dozorčí rady ČSOB Asset Management a konzultantem pro vrcholový management Československé obchodní banky. Na začátku své kariéry radil privátním klientům jako investiční poradce ve skupině ABN AMRO Bank.

Je držitelem české makléřské licence a prestižního mezinárodního titulu Chartered Financial Analyst udělovaného americkou asociací CFA Institute. Doktorát v oboru ekonomie získal na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Dlouhodobě se věnuje výzkumu a problematice osobního investování a správy rodinných financí. Je autorem populární vzdělávací trilogie Osobní a rodinné bohatství (C.H. Beck, 2006) a své články publikuje v denním i odborném tisku. Podílel se na přípravě projektu finančního vzdělávání České bankovní asociace a byl členem Pracovní skupiny Ministerstva financí ČR pro vzdělávání v oblasti osobních financí. Mluví anglicky a částečně německy. V ING Investment Management působí od roku 2007.