Václav Klaus byl zvolen českým prezidentem

Václav Klaus se stal prezidentem ČR. Tentokrát mu nechyběly potřebné hlasy. Dostal jich přesně tolik, kolik potřeboval - 141. Staronový prezident poděkoval volitelům, specielně ODS, ujistil všechny, že nezklame vyjádřenou důvěru a vyzval k cestě vpřed. Zdůraznil, že stojí za oběma svými předvolebními projevy, přednesenými  včera a minulý pátek. Průběh hlasování byl velmi klidný, v závěru to vypadalo, že za tímto účelem vytvořená koalice ČSSD-ZELENÍ úplně rezignovala. Zelení přišli o poslankyni Zubovou, snad jen pro volební akt, socialisté o poslance Snítilyho, zřejmě natrvalo.

Nyní je příliš brzo na podrobné hodnocení tahů, které jednotlivé strany na volební šachovnici učinily, k tomu se jistě časem vyrojí řada analýz, většinou stejně poplatných autorově politické orientaci. Každopádně, konec partie přinesl více méně očekávaný výsledek, o čemž ostatně svědčí i koeficienty sázkových kanceláří. Prohru si však tzv. Švejnarovská koalice  nesla ve své tornistře již od počátku. Nejen proto, že KSČM a ČSSD se nedokázaly domluvit a najít autentického levicového kandidáta, ale ze samé podstaty vývoje novodobé sociální demokracie, pro který je příznačný nábor mnoha jedinců, kteří sice o pozici na politické scéně velmi stáli, ale jejich ideová pevnost byla a je velmi chatrná. 

O to se nepochybně zasloužil Miloš Zeman, který měl předpoklady vytvořit image vůdce, schopného se ctí soupeřit s Václavem Klausem, takže řada těch, kterým se nepodařilo v ODS uchytit, se k němu připojila, neboť v něm viděla především perspektivního maršála a příliš ji nezajímala korouhev, kterou třímal v ruce. Strana bobtnala a preference rostly, úspěch dočasně tmelil. Není proto divu, že takto vyprofilovaný spolek, v čele s úředníkem disponujícím nejmenším deficitem inteligence, svého guru při nejbližší příležitosti hodil přes palubu. Tím si socialisté nadrobili uvnitř, negativní reakci mohli  očekávat s jistotou - dnes je korouhev odhozena, Zeman urážku nezapomněl, nepracuje pro sociální demokracii, spíše naopak a Jiří Paroubek má to co chtěl. Ujal se nestabilního společenství a nemá mu v podstatě co nabídnout, dalo by se říci, že je je spíš "pozoruhodné" kolik členů v poslaneckém klubu ČSSD ještě setrvává. Je proto nepatřičné svádět neúspěch na komunisty, jak to teď činí on i zelení. Nebylo totiž jejich povinností automaticky přijmout strategii těch, kteří se k nim konec konců po většinu času chovají přezíravě.  

Na rozdíl od Jana Švejnara měl za sebou Václav Klaus šik, který byl z velké části jednolitý, věděl za co bojuje, takže se na něj mohl spolehnout. Hlasy byly nakonec zajištěny v potřebné míře a nic na výsledku nemění, že tři z nich  byly původně personálně či barevně směrované jinam, ty jen dokazují malou soudržnost ČSSD a Zemanův odkaz. Není bez zajímavosti večerní informace ČT o tom, že na oslavě vítězství ve Slovanském domě se objevili Pohanka a Melčák. Nejsmutnější na tom všem je ale to, že občan může volit jak chce, stejně si politici nakonec karty rozdají podle svého. To ale odhlížejme od samotné volby,  byl to jen spouštěcí mechanismus, nebýt volby, přišlo by něco jiného. Je to, bohužel, fenomén s kterým je nutno permanentně kalkulovat.

Strana lidová, onen pověstný jazýček na vahách zvolila dobrou taktiku volné ruky svých členů, tím si nezadala, prostě se chovala a zachovala podle očekávání. Poněkud úsměvně, i když svým způsobem signifikantně, vypadalo proto televizní vyjádření M. Kalouska, který převahu hlasů pro pana prezidenta sváděl na přehnané protiaktivity profesora Tomáše Halíka. Výsledný dojem ovšem, více než seriózní vysvětlení, připomínal nějaké, snad i škodolibé, vyřizování účtů. Tenhle dojem ale mohla způsobit jen přehnaná euforie z výsledků volby.

Ihned po volbě mnozí komentátoři přišli s myšlenkou, že komunisté volbu prokaučovali. Viděl bych to jinak, ve své relativní izolaci se jen pokusili o něco, co nebylo úplně přesvědčivé, ale aspoň ukázali, že jsou stále ještě jednotní. Naproti tomu o seskupení zelených lze prohlásit v zásadě totéž, co o ČSSD, ideová neukotvenost členů a strany celé je velkým rizikem do budoucna. Rizikem nejen pro ně samé, nýbrž i pro jejich současné a potenciální spojence. 

AliaShop
- prodej dovolených, stavebního spoření a hypoték, PF a připojení k internetu