Otázky, otázky, otázky... Kdo na ně dá odpověď?

Možná se budu opakovat, ale stále častěji si v poslední době kladu stejnou otázku. Možná jsem vám jí už řekl. Ta otázka zní: Co kdyby byla Česká republika… a teď si dosaďte: Když napadne několik centimetrů sněhu, tak se ptám, co by se stalo, kdybychom leželi v srdci Alp a celá Evropa by na nás byla odkázána vzhledem k tomu, že přes „naše“ území by se stěhovala veškerá kamionová doprava. Minulý pátek mě zas napadla stejná otázka: Co by se stalo, kdybychom byli třeba USA a na volbu našeho prezidenta by byli odkázáni v celém světě?: Nikoli jen politickým kontextem, ale finančním a ekonomickým. A v tomhle bodě přestává být sranda. Pak si řeknu: „No jo, naštěstí na tyhle otázky nepotřebuju odpověď.

Úsměvy na rtech jedněch a vrásky na čele u druhých jistě vyvolalo oficiální oznámení komunistických poslanců, že jejím kandidátem na funkci prezidenta se stala Jana Bobošíková. Podle místopředsedy strany Dolejše je prý po slyšení na klubu schopen prohlásit, že je v mnoha ohledech mnohem silnější kandidát, než Klaus se Švejnarem. Komentář k tomu ať si laskaví čtenář doplní sám. Mnohem závažnější, než odpovědi na moje vlastní otázky, by se ale v tomto okamžiku hodilo tvrzení, se kterým přišel deník Mladá fronta Dnes. Redaktoři si dali tu práci a spočítali, kolik nás divadlo s pěkným názvem volba prezidenta vlastně stojí. Proč nás? Protože máme v tuzemsku systém, který je postaven na platbách „veřejných“ záležitostí z kapes daňových poplatníků. Tak tedy: Každý den prezidentské volby stojí desetitisíce korun. Podle lidí z tiskového oddělení Kanceláře Poslanecké sněmovny se platí nejvyšší náklady v první den volby, pak prý výdaje o dost klesají. To je dobrá zpráva, že? O dost smutnější je, že ušlý zisk z toho, že areál pražského Hradu je v okamžicích volby zcela nepřístupný, rovná se údajně až půl milionu korun. Denně.

A tak ať už bude v hradním křesle sedět Klaus, Švejnar, nebo snad Bobošíková, měli by si všichni aktéři voleb uvědomit, že tam sedí nikoli pro sebe, ale pro lidi. Jenže, co chtít od druhých, když jsme vlastně sami v mnoha ohledech stejní, jako ti herci na prezidentské volbě. A tak nás místo toho, abychom tlačili na to, že platíme zbytečně něco, co za to nestojí, s beroucím dechem zajímá, že lidé ze Španělského sálu pražského Hradu spolykali 4 867 chlebíčků, 130 baget, 200 kusů různého ovoce, 1 270 hlavních jídel, 300 moučníků a 278 salátů. Za dobu prezidentské volby všichni vypili 3 188 šálků kávy, 142 čajů, 135 malých piv a 56 nealkoholických piv. Přítomní si podle statistik kanceláře Sněmovny dopřáli také 50 lahví vína. Jistě nebudu sám, koho napadá otázka: Jakpak dlouho si budou kluci a holky ve Španělském sále užívat?