Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 19. prosince 2007

Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér L. Niedermayer, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitel M. Hampl, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitel V. Tomšík

Bankovní rada vyslechla prezentaci prosincové situační zprávy, která byla zaměřena na analýzu nových informací a následné vyhodnocení rizik ekonomického vývoje ve vztahu k říjnové prognóze. Nová situační zpráva hodnotila rizika říjnové prognózy jako vyrovnaná a jejich protisměrné působení jako mimořádně výrazné.

Inflace v listopadu ve výši 5,0 % převýšila o 1,1 procentního bodu říjnovou prognózu zejména v důsledku nečekaně vysokého růstu cen potravin a pohonných hmot. Za proinflační rizika v relaci k říjnové prognóze lze kromě růstu cen potravin a pohonných hmot považovat i výhled regulovaných cen zejména z titulu vyššího růstu cen energií. Výrazným protiinflačním rizikem je pokračující zhodnocování koruny, které tlačí na pokles dovozních cen a vede ke zpřísňování měnových podmínek. Stejným směrem míří snížení výhledů budoucího hospodářského růstu v eurozóně a hladiny eurových úrokových sazeb ve středním až dlouhém období. Významnou novou informací jsou údaje o růstu HDP ve 3. čtvrtletí 2007. Zveřejněný hospodářský růst ve výši 6,0 % leží pouze o 0,1 procentního bodu níže, než předpokládala říjnová prognóza. Zároveň byl směrem vzhůru revidován růst HDP ve 2. čtvrtletí. Údaje o růstu HDP tak potvrzují předpoklad o rychle rostoucí, ale zároveň pozvolna zpomalující ekonomice.

Po prezentaci situační zprávy diskutovala bankovní rada nové rozložení rizik ve vztahu k říjnové prognóze a jeho implikace pro měnovou politiku. Shodla se na tom, že i když jsou rizika prognózy výrazná oběma směry, celkově jsou zhruba vyrovnaná. V centru diskuse byla rizika spojená s vyšší než prognózovanou inflací v listopadu. Panovala shoda na tom, že pro úvahy o nastavení měnověpolitických sazeb je rozhodující vývoj inflace na horizontu měnové politiky, který je obklopen vyšší mírou nejistoty než obvykle. Členové bankovní rady souhlasili s tím, že aktuální vysoká inflace i její předpokládané zvýšení na počátku příštího roku jsou především odrazem kumulace jednorázových faktorů. V průběhu příštího roku se dopady těchto faktorů začnou vytrácet a inflace se pak bude rychle vracet k nižším úrovním. K dalšímu utlumení inflačních tlaků přispěje zpomalení hospodářského růstu. Vyšší inflace vyvolaná růstem cen potravin a energií povede prostřednictvím sníženého růstu reálných disponibilních příjmů ke snížení růstu spotřebitelské poptávky domácností. Zpřísnění kurzových podmínek se pravděpodobně negativně promítne do růstu čistého exportu.

Za významné protiinflační riziko bylo označeno zhodnocování koruny, které působí na zrychlení poklesu dovozních cen bez potravin a pohonných hmot již v současnosti a jehož efekt by se mohl v příštím roce prohloubit. Toto riziko se může v případě setrvávání kurzu na silných hodnotách v čase dále zvyšovat. Opakovaně bylo zdůrazněno, že vývoj měnového kurzu v období tvorby únorové prognózy bude velmi významným indikátorem. Protiinflační riziko je prohlubováno i méně optimistickými výhledy ekonomického vývoje v eurozóně i v USA. Rizika těchto výhledů jsou zároveň nadále asymetricky vychýlena směrem k nižšímu růstu v souvislosti se značnou mírou nejistoty ohledně dopadů finanční nestability spojené s krizí amerického trhu hypoték.

Byla diskutována otázka, zda vyšší úroveň krátkodobých tržních úrokových sazeb v relaci s měnověpolitickou sazbou odráží zabudování očekávaného zvyšování měnověpolitické sazby ze strany tržních účastníků nebo existenci prémie za likviditu a riziko, jakou nyní vidíme na zahraničních peněžních trzích. V této souvislosti byl vyjádřen názor, že pokud by byla vyšší úroveň tržních sazeb spojena s uvedenou prémií, další zvýšení měnověpolitické sazby by mohlo sazby peněžního trhu posunout na vyšší a případně i na neadekvátní úrovně.

Vzhledem k zásadnímu podílu na současném nárůstu inflace byly důležitým předmětem diskuse ceny potravin. Zazněly názory, že současný růst cen potravin ve světě se v průběhu příštího roku zastaví. K tomu by měla přispět zejména reakce nabídky na růst poptávky po zemědělské produkci. Lze rovněž předpokládat, že v dalších letech se nebude pravidelně opakovat podprůměrná úroda z roku 2007. Bankovní rada se shodovala na tom, že rozsah proinflačního rizika z titulu cen potravin může být nižší, než naznačují data z listopadové inflace. Byla diskutována hypotéza, že do cen potravin se již v listopadu s předstihem částečně promítlo zvýšení sazby DPH od ledna 2008. Tuto hypotézu podporuje skutečnost, že ve srovnání s okolními zeměmi byl růst cen potravin v listopadu vyšší. Údaje z týdenních šetření za poslední dva týdny naznačují zastavení dalšího růstu cen potravin v prosinci. Lze proto předpokládat, že v dalších měsících budou ceny potravin již růst jen mírně či stagnovat. Bylo konstatováno, že i nedávný růst cen pohonných hmot byl zřejmě dočasný, neboť byl do značné míry ovlivněn odstávkami v produkčních kapacitách a náhradními dovozy ze zahraničí. Růst cen potravin a pohonných hmot bude proto mít v souhrnu nejspíše pouze dočasný charakter a na horizontu měnové politiky odezní. Jako faktor tlumící proinflační rizika byl uváděn také vývoj korigované inflace bez pohonných hmot. Její úroveň sice nyní odpovídá prognóze, nicméně v případě vyloučení růstu cen stravovacích služeb spojeného s růstem cen potravin by se korigovaná inflace bez pohonných hmot v listopadu nacházela pod prognózou.

Někteří členové bankovní rady zdůrazňovali proinflační rizika s odkazem na to, že další nárůst inflace z důvodu zvýšení DPH a regulovaných cen může ovlivnit dosud dobře ukotvená inflační očekávání, což by se promítlo ve zvýšených sekundárních dopadech na inflaci. Za zdroj těchto rizik byla označena kumulace cenových šoků, administrativních a daňových změn s dopady do položek každodenní spotřeby v jednom časovém okamžiku. Bylo upozorněno také na vysoký růst cen průmyslových výrobců v říjnu, který byl nejvyšší od dubna 2005. Oproti těmto názorům byl vysloven protiargument, že mzdově-cenová spirála v důsledku zvyšování inflačních očekávání by mohla vzniknout pouze tehdy, pokud by převládala vysoká inflace po delší období. Vzhledem k jednorázovosti aktuálních inflačních tlaků je vznik této situace nepravděpodobný.

Po projednání situační zprávy bankovní rada rozhodla většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 3,50 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo pět členů bankovní rady, dva členové hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu.

Zapsal:
Jan Frait, náměstek ředitelky Samostatného odboru ekonomického výzkumu a finanční stability

Zdroj: ČNB