CPI) CPI vykázalo říjnu nejvyšší meziroční růst od počátku roku 2002 – meziroční růst spotřebitelských cen byl 4.0%, meziměsíčně pak taky hodně vysokých 6 desetinek procenta.
Jak meziroční tak meziměsíční růst mají společného jmenovatele – ceny potravin. Globální tlak na růst cen potravin se projevil v dvouciferných meziměsíčních (!) nárůstech u cen mléka a másla (téměř 15%) a mouky (12%). Co se týče nákladů na bydlení, tam vzrostl jak plyn, tak tuhé paliva.
V meziročním porovnání došlo taky k vysokému růstu u potravin ( ty minulý rok překvapily pomalejším než očekávaným růstem) – máslo +35%, trvanlivé mléko +40%, mouka +42%. Celý oddíl pak +1.2% Bydlení v bytech s regulovaným nájemným poskočilo o 17% , elektřina, plyn i voda se přidaly. Tabák a alkohol zůstávají meziroční klasikou – tabák + 28%.
Ceny, co meziročně klesaly, byste museli hledat lupou – paří k nim audiovizuální technika, dopravní technika a spotřebiče pro domácnost. S největší pravděpodobností se v těchto poklesech zrcadlí silnější koruna.
Je vidět, že všechna zvýšení cen se koncentrují spíše do nákladových šoků – ceny zboží, jež se relativně více poptává v situaci rychle rostoucí ekonomiky (luxusnější tovary typu auta nebo elektronika) díky posilující koruně nerostou. Typicky poptávková inflace tak zůstává utlumena.
Potraviny byly prvním ze šoků, jež ekonomika před koncem roka dostala - od počátku roku 2008 dostane od zákonodárců další dárek v podobě vyšších daní. Na vyšší meziroční inflaci si tak budeme muset zvyknout – pro příští rok čekáme v průměru 5.2%. Rizikem pro měnovou politiku zůstává přetavení vyšší inflace do vyšších mezd – zatím jsou odboráři v klidu, i když to riziko do budoucna existuje, zejména v situaci, kdy produktivita v průmyslu i službách klesá.
Z hlediska měnové inflace je možné brát tento růst jako něco, co může psychologicky působit na Bankovní radu ve směru preventivního zvýšení sazeb. Toto riziko by bylo ještě vypuklejší v případě, že by oslabila CZK směrem k 27.30, což je zhruba kurz, který odhadujeme, že má ČNB v prognóze.
(Průmyslová produkce) Meziročně vzrostla průmyslová produkce v září o slabých 1.2%, tradičně díky produkci optických a elektrických přístrojů, vozidel a strojů.
Podstatnějším než samotné tempo růstu byl rozšiřující se nepoměr mezi hodinovou produktivitou a hodinovým růstem mzdy – 9.4% vs. 4.2% (v srpnu to bylo 7.8% vs. 6%).To je jistě důsledkem napjaté situace na trhu práce, kdy je problém kvalifikované dělníky nalézt. Zhoršující se situace na trhu práce hrozí do budoucna ještě více rozevřít nůžky mezi produktivitou a mzdou, s rizikem pro inflaci.
(Nezaměstnanost) V říjnu jsme zaznamenali další pokles nezaměstnanosti, registrovaná míra činila 5.8%, zatímco před rokem to bylo 7.4%.
Volných pracovních míst bylo 144 tisíc (o 42 tis. víc než před rokem), oproti nim stálo 349 tis. nezaměstnaných (o 91 tisíc méně než před rokem). Z těchto čísel z i meziroční dynamiky je vidno, že trh práce je stále více napjatý – k tomu je ještě nutno přičíst strukturální nesoulad mezi nezaměstnanými (nízké vzdělání, dlouhodobě nezaměstnaní) a poptávkou firem. Rychlý růst mezd v sousedních státech (Polsko, Slovensko) způsobuje zpomalující se přírůstek pracovníků z těchto krajin.
Martin Lobotka
Česká spořitelna, a.s