Patrik Nacher: Banky už reagují normálně...
O tom, že v jednoduchosti je krása, není nutné spekulovat. Staré moudro platí pro všechny obory lidského bytí. A ještě více snad v byznyse. Na jednoduché myšlence postavil své působení na internetu i provozovatel serveru Bankovní poplatky Patrik Nacher. „Než jsem s tím přišel, lidi se moc o to, kolik platí bance za služby, nezajímali,“ tvrdí.
Internetovým čtenářům jste znám jako provozovatel serveru Bankovnipoplatky.com, proč jste se pustil do bankovních poplatků?
Protože nechci patřit mezi ty, kteří nadávají, stěžují si a pak neudělají nic. Samozřejmě, že se mě dotýká a vadí mi více věcí, které se u nás ději, ale právě v bankovních poplatcích se spojil můj nesouhlas a fakt, že danou tématiku znám a baví mě.
Jak reagují a ... reagovaly na projekt domácí banky?
Nejprve s určitou ostražitostí, nedůvěrou. Možná měly pocit, že to dělám kvůli nějaké odměně či „držhubnému“. Po čase ale zjistily, že jsem sice hlasitý kritik jejich poplatkové politiky, ale zároveň, že jsem otevřený diskusi a že se snažím dělat web kultivovanou formou.
Probíhá komunikace s bankami pro vás "v pohodě", nebo jste brán spíš za potížistu?
Jak u které banky. Většina z nich se mnou mluví naprosto normálně. Některé mi pravidelně zasílají novinky a tiskové zprávy. Jsou ale banky, které stále mají pocit, že jediná komunikace s veřejností, je ta směrem od banky ke klientům, už ne od klientů zpátky. Také proto je docela problém dostat zástupce bank do rozhlasové debaty o úrovní bankovních služeb a výši bankovních poplatků. Přitom by ten čas v éteru mohly tak pěkně využít.
Pro jakého "typického" čtenáře je váš server určen?
Vlastně pro všechny, kteří mají bankovní účet a není jim úplně jedno za co, jak a kolik platí.
Oceněním každé práce je to, když "kritizovaný" změní své chování a vystupování... Máte pocit, že se tak děje?
Velmi pozvolna, ale větší rychlost se od bankovního sektoru snad ani nedá očekávat. Jsem rád, že některé banky zrušily tolik kritizované poplatky, i když si to bohužel často nahradily někde jinde. Potěšilo mě, že Poštovní spořitelna se mnou spolupracuje na projektu zvýšení osvěty a informovanosti v rámci projektu pro studenty středních a vysokých škol, kdy mají napsat stručnou esej na téma: ideální banka v 21. století.
Jak byste zhodnotil vydělávání bankovních subjektů v Česku?
Pokud jde o výši zisku, to mi nepřísluší komentovat. Každý subjekt chce vydělávat pokud možno co nejvíce, to je v pořádku. Mně opravdu vadí ta skladba zisku bank, tedy, že se z jedné třetiny „spoléhají“ na bankovní poplatky. Myslím, že to není v pořádku a kdyby lidé nebyli některými zákony, ale i samotným systémem doslova nuceni mít bankovní účet, tak by to tak snadné nebylo. Navíc čím více vyberou banky na poplatcích, tím méně mohou chtít jít do rizikovějších činností – tedy včetně té nejzákladnější – poskytování půjček a úvěrů.
Existuje podle vás nějaký ideální model nakupování bankovních služeb? Pakliže ano, jak by měl fungovat?
Myslím, že pokud banky opravdu chtějí vyjít klientům vstříc, protože o tom stále mluví, tak je třeba nabídnout produkt, který bude mít dvě základní hodnoty – bude levný a bude přehledný. V poslední době se s různými balíčky doslova roztrhal pytel. Při bližším ohledání ale zjistíme, že se v nich klient vyzná jen těžko, o porovnávání s jinými baličky ani nemluvě. A když je tedy pro klienta nepřehledná služba, může se lehce stát, že bude i finančně nevýhodná.
V poslední době přišla na trh s novinkou Česká spořitelna – umožňuje vytvořit si individuální balíček – osobní účet. Mám ale pocit, že to je jen „polokrok“. Opět tam najdeme různé varianty a možnosti, úrovně služeb, počty produktů a je otázkou do jaké míry se v tom klient, který o tom nechce zas až tak přemýšlet, vyzná. Zkrátka opravdu to není, abych tak řekl, intuitivní záležitost.
Žádná z bank doposud nepřišla s naprosto přehledným a skutečně individuálním účtem – jakousi „bankovní samoobsluhou či burzou“, jak chcete. Nebudu nyní řešit techniku věci, ale v tomto modelu by klient vytvořil seznam všech služeb, které až doposud využívá a jejich četnost plus by k tomu přidal věci, které chce využívat do budoucna a samozřejmě nějaká ta rezerva navíc (přece jen, např. počet výběrů z bankomatu není každý měsíc stejný). Banka by to vše sečetla dle sazebníku a účet na míru by pak nabídla klientovi tak, že z daného součtu by odečetla 20% či 30% jako slevu. To znamená, že klient by měl jistotu, že pokud si tento balíček, který si sám složí, objedná, a bude využívat služby jako doposud, vždy ušetří. Přehledné, spočítatelné a úsporné.
Podíváme-li se na monitoringy komunikace bankovních domů, rychle zjistíme, že existují ústavy o kterých se jakoby vůbec nepsalo, myslíte, že je to pro ně dobře? Nebo jde spíš o to, že kdo nic nedělá, nic nezkazí?
Máte pravdu. Nejvíce se v tisku, ale i u mě kritizuje Česká spořitelna a ČSOB. Tyto bankovní ústavy ale zároveň velmi často nabízejí nové produkty, mají viditelné kampaně a podobně. Na druhé straně je pak Komerční banka, která také patří do „velké“ trojky, ale vidět moc není, zároveň je i méně klienty kritizována. Mně spíše oslovuje jednání té první skupiny bank.
Veřejnosti je také jistě známa vaše anketa o nejabsurdnější poplatek, na druhou stranu, z čeho by podle vás měly být banky ekonomicky živy?
Především z úrokového zisku, ze zisku z akcií, z obchodování na finančním trhu. Bankovní poplatky by měly být spíše doplňkovým zdrojem. A to především ve formě provize (např. u investičního bankovnictví) a nikoliv v podobě poplatků za základní bankovní služby.
Kde hledáte inspiraci pro vymýšlení projektů, jako jsou bankovní poplatky?
Někdy mě napadnou z ničeho nic, jindy reaguji na nějaký článek či akci. Často brouzdám po internetu. Tam najdete mnoho inspirujících webových stránek.
Domníváte se, že dnes funguje v bankovním sektoru "politická" spolupráce, viz třeba médii hodně propíraná spolupráce ČSOB a sociální demokracie...?
Myslím, že už to tak žhavé není jako v průběhu 90. let. Navíc vstupem zahraničních bank se mnohde přetrhaly osobní vazby, které jsou nezbytné pro tento druh „spolupráce“.
Kdy podle vás přestanou mít projekty, jako třeba Bankovní poplatky, smysl?
Mám pocit, že nikdy. Doufám, že situace se sice bude zlepšovat, ale vždy je třeba dát prostor pro nespokojené hlasy, vytvořit platformu pro konstruktivní kritiku. To je koneckonců užitečné i pro samotné banky, pokud to vnímají jako zajímavou a necenzurovanou zpětnou vazbu. A máme tu ještě oblasti jako pojišťovnictví, soudní poplatky, správní poplatky atd.
Nástin budoucích časů?
Raději nebudu odhadovat budoucí vývoj, třeba bych něco zakřikl a to nechci. Snad mi to odpustíte J.
Další zprávy o bankách
Poslední zprávy z rubriky Finanční služby:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Okénko finanční rady
Zuzana Klímová, RekvalifikačníKurzy.cz
Sekvoj patří mezi stromové titány: Načerpejte energii v netradičním lesoparku v ČR
Iva Grácová, Bezvafinance
Bankovní turista, nebo věrný klient: Kdo vyhrává ve hře o finanční výhody?
Petr Holub, MojeNebankovka
Tomáš Rosenkranc, Ušetřeno.cz
Snižování úrokové sazby přináší výhodnější podmínky pro refinancování hypotéky
Marek Pokorný, Portu
Japonská centrální banka po 17 letech zvýšila sazby. Co to znamená?
Jan Béreš, Kalkulátor.cz
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Swiss Life Hypoindex březen 2024: Hypoteční sazby stagnují. Další zlevnění hypoték přijde na jaře