SRN - prosincová inflace patrně splní očekávání trhu

Odhad Atlantik FT na základě předběžných výsledků indexu CPI Hesenska: 0,9%
Očekávání: 0,9%
Předchozí: -0,5%

CPI SRN (12 2005 m/m, předběžné výsledky - Bádensko-Wurtembersko) 

Odhad Atlantik FT na základě předběžných výsledků indexu CPI Hesenska: 2,2%  (Reuters, Bloomberg)
Očekávání: 2,2% (Reuters, Bloomberg) 
Předchozí: 2,3%

Rozbor: V prosinci silně vzrostly ceny dovolených, což se projevilo v růstu cen kategorie rekreace a kultura o 5,7% m/m. S tím byl spojen tak prudký růst cen kategorie ubytování a stravování o 4,7% m/m. Druhým důležitým momentem prosincové inflace bylo posílení cen potravin o 1,0% m/m. Ceny energií, hlavní tahoun růstu inflace v uplynulých měsících tentokrát do výsledků výrazně nepromluvil. Ceny dopravy vzrostly o 0,3% m/m při poklesu cen benzínu o 0,3% m/m. Zřejmě se tak zvýšily ceny automobilů. Ceny významně zastoupené kategorie bydlení v prosinci vzrostly o 0,1% m/m, což se v celkových výsledcích indexu CPI Bádenska Wurtemberska aké nepromítlo. Nájemné vzrostlo v prosinci o 0,1% m/m, ceny elektřiny, plynu a jiných paliv v prosinci posílily o 0,5% m/m, když ceny topných olejů vzrostly o 1,3% m/m. Největší vliv na snížení spotřebitelských cen mělo v prosinci snížení cen oděvů o 1,5% m/m. Meziročně se na spotřebitelské inflace Německa nadále podílejí ceny energií, ceny dopravy v prosinci v Bádensku-Wurtembersku vzrostly o 6,0% y/y a ceny paliv o 15,1% y/y. Tento efekt se také projevuje v rychlejším růstu cen bydlení o 3,3% y/y, když ceny elektřiny, plynu a jiných paliv posílily meziročně o 14,1% y/y, zatímco nájemné se zvýšilo pouze mírně. Růst cen potravin zůstává v prosinci mírný, 1,0%. Ceny oděvů klesají o 2,5%.

Hodnocení: Data jsou sice zvýšená, avšak vyjma silnějšího růstu cen potravin a sezónního zvýšení cen zájezdů a ubytovacích a stravovacích služeb nejsou patrné výraznější inflační tlaky. Jádrová inflace (růst indexu CPI bez cen potravin a energií) zůstává nízká. Inflační tlak v podob ěsilnějšího růstu cen energií/ropy/benzínu je osamocen, jeho přenos na jiné spotřebitelské ceny není patrný. Jinak v ekonomice inflační tlaky neexistují. Ek. slabost v minulosti vytvořila přebytečné kapacity výroby a práce, firmy s nemohou dovolit zvyšovat ceny za situace slabé domácí poptávky a také kvůli silnému euru. Slabost poptávky umocňuje vysoká nezaměstnanost, otřesený spotřebitelský sentiment a rezervovanost firem více investovat vzhleem k nenaplnění snů o udržitelném ek. oživení v minulých letech.

Dopad na výhled moentární politiky: Data jsou v souladu s naším očekáváním, že ECB svou hlavní úr. sazbu zvýší o 25 bps v prvním pololetí příštího roku ve snaze omezit inflační nebezpečí. Výraznější zvyšování úr. sazeb nelze čekat vzhledem ke zmíněným důvodům, také tomu nasvědčuje smířlivější rétorika ECB, podle níž nelze čekat opakované zvýšení úr. sazeb

AUTOR: Josef Kvarda