HDP ČR rostl ve 3Q meziročně o 4,9%

HDP meziročně vzrostl o 4,9 %

Hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí vzrostl podle předběžného odhadu meziročně reálně o 4,9 % a ve srovnání s 2. čtvrtletím (po vyloučení vlivu sezónnosti a počtu pracovních dní) o 1,0 %. V úhrnu za 1. až 3. čtvrtletí se HDP meziročně zvýšil o 5,0 %. Současně s aktuálním odhadem byla též zpřesněna časová řada za všechna čtvrtletí let 2004 a 2005. Ta nyní plně navazuje na soustavu ročních národních účtů zveřejněnou letos koncem září. V úvahu přitom byly vzaty nově získané informace ze statistických i dalších zdrojů. Původní a revidované údaje o růstu HDP jsou uvedeny v tabulce:

Na zpomalení meziročního růstu HDP v uplynulém čtvrtletí se podílel zejména vývoj v odvětví zemědělství, jehož meziroční pokles hrubé přidané hodnoty o 10,2 % ovlivnil reálný růst HDP v rozsahu přibližně 0,5 procentního bodu.

Meziroční vývoj ve 3. čtvrtletí ve stálých cenách (není-li uvedeno jinak):

Na poptávkové straně ekonomiky přispěly k růstu HDP všechny výdajové složky (s výjimkou zásob), především pak vývoj salda zahraničního obchodu a výdajů na konečnou spotřebu. Zásoby sice též vzrostly, ale podstatně méně než v loňském 3. čtvrtletí, kdy však jejich zvýšení bylo mimořádné.
 
Výdaje domácností na konečnou spotřebu vzrostly ve srovnání se stejným obdobím minulého roku o 2,9 % (v běžných cenách o 4,4 % na 369,4 mld. Kč), a to v relativně nízkoinflačním prostředí (implicitní deflátor výdajů domácností byl 101,5 %) a při nevýrazném nominálním růstu disponibilních důchodů (o 3,8 %). Nejvyšší meziroční růst byl zaznamenán u bytového vybavení (o 10,0 %) a u výdajů spojených s dopravou (o 9,6 %), naopak nejvíce poklesly výdaje za pošty a telekomunikace (o 6,8 %) a za stravování a ubytování (o 3,0 %). Z hlediska struktury převažovaly (v běžných cenách) výdaje za netrvanlivé výrobky (44,2 %) a za služby (38,9 %), podíl výdajů za trvanlivé výrobky byl tradičně nejnižší (16,9 %).
 
Růst výdajů na konečnou spotřebu v institucích zahrnovaných do sektoru vlády (o 6,1 %) ovlivnilo stejně jako v předchozím čtvrtletí jednorázové zahrnutí druhé skupiny letadel Jas-39 Gripen (současně s jejich zaznamenáním do dovozu zboží). Z hlediska dopadu na HDP byla tato operace opět neutrální, bez jejího zaznamenání by vládní výdaje vzrostly o 2,1 %.
 
Růst tvorby hrubého fixního kapitálu o 3,2 % souvisel s postupným obnovováním dynamiky stavební výroby a dovybavením velkých investičních akcí stroji a zařízením. Investice do nebytových budov a staveb vzrostly o 2,4 %, do strojů a zařízení o 2,1 % a do dopravních prostředků o 15,9 %. Naopak do obydlí bylo investováno o 5,2 % méně. V sektorovém členění investovaly do tvorby fixního kapitálu nejvíce nefinanční podniky (63,1 % z celkových 196,5 mld. Kč v běžných cenách), dále pak instituce sektoru vlády (17,9 %) a domácnosti (16,7 %). Z věcného hlediska směřovalo 38,3 % z úhrnu v běžných cenách do nebytových budov a staveb, 31,0 % do strojů a zařízení, 13,5 % do dopravních prostředků a 11,0 % do obydlí.
 
Zásoby se v průběhu uplynulého čtvrtletí zvýšily pouze o 3,7 mld. Kč, tedy podstatně méně než ve 3. čtvrtletí 2004.
 
Stejně jako v předchozím čtvrtletí přispěl k růstu HDP nejvýrazněji vývoj zahraničního obchodu. Vývoz meziročně vzrostl o 10,9 % (v tom zboží o 12,5 % a příjmy za služby o 0,8 %), dovoz se zvýšil o 6,1 % (v tom zboží o 7,3 % při poklesu výdajů za služby o 2,7 %). Směnné relace se meziročně zhoršily o 2,6 p.b.

Na nabídkové straně ekonomiky vzrostla hrubá přidaná hodnota o 5,2 %, t.j. o 0,3 procentního bodu více než HDP. Na jejím růstu se podílela zejména odvětví zpracovatelský průmysl (růst o 8,7 %), obchod (+ 8,8 %) a podnikatelské služby (+ 7,3 %).

V běžných cenách se zvýšil hrubý domácí produkt o 5,0 % na 742,8 mld. Kč, úhrnná cenová hladina měřená implicitním deflátorem HDP se prakticky nezměnila (růst o 0,1 %). Dílčí zvýšení tuzemských produkčních a spotřebitelských cen bylo téměř kompenzováno výraznějším poklesem cen vývozních (o 3,2 %) než dovozních (o 0,6 %).

Hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí v úhrnu za EU 25 vzrostl o 1,7 %, z toho v Německu o 1,4 %, v Rakousku o 1,6 %, v Polsku o 3,7 % a na Slovensku o 6,2 %.

Zdroj: ČSÚ