Dlouhodobá perspektiva českého exportu je dobrá, vývozci jsou optimističtí

Praha, 13. leden 2005 - Index krátkodobého exportního sebevědomí poklesl o deset bodů. Oproti tomu Index dlouhodobého exportního sebevědomí vzrostl o sedm bodů.
To znamená, že výhled pro následujících dvanáct měsíců vnímají naši exportéři pozitivně.

Již podesáté proběhl Exportní výzkum DHL, který realizovala společnost GfK Praha, partner DHL u tohoto dlouhodobého projektu. Výzkum již tradičně mapuje úroveň sebevědomí českých vývozců, jejich postoje k událostem v České republice i zahraničí. Ve vnitřní politice státu se aktuálně vyjadřovali k Vládě Stanislava Grosse a hodnotili situaci v ČR po vstupu do Evropské unie. Desátá vlna šetření byla svým způsobem výjimečná, neboť byla prvním šetřením po vstupu ČR do EU.

Index krátkodobého exportního sebevědomí poklesl o deset bodů (24 -> 14). Od jara 2002 dochází pravidelně v jarních vlnách šetření k nárůstu indexu krátkodobého exportního sebevědomí a při podzimních vlnách pak k jeho poklesu.

Index dlouhodobého exportního sebevědomí vzrostl o sedm bodů (45 -> 52). To znamená, že výhled pro následujících dvanáct měsíců vnímají naši exportéři pozitivně.

V krátkodobém horizontu očekává nárůst exportu zhruba 32 % firem, v dlouhodobém horizontu pak šest z deseti (61 %) exportérů.

Vývozu z České republiky přitom nejvíce pomáhá vstup ČR do Evropské unie (18 %), kvalitativní konkurenceschopnost českých výrobků ve spojení s jejich tradicí na cílových trzích (13 %) a také růst produktivity práce a vlastní aktivita firem (11 %). Naproti tomu negativně na český export působí kursová a měnová nestabilita (17 %), jinak nespecifikovaná nekonkurenceschopnost (11 %) a činnost Vlády ČR (10 %).

Podle vyjádření samotných exportérů by českému exportu nejvíce prospěla zejména blíže nespecifikovaná podpora státu (22 %), dále kvalitnější produkty a služby a na ně navázaná cenová úroveň (15 %) a v neposlední řadě také vyšší aktivita firmy (12 %).

Co se týče vývoje zaměstnanosti, pro následujících 12 měsíců očekávají exportní firmy nejčastěji zachování stávajícího počtu zaměstnanců, a to v bezmála šesti z deseti (57 %) dotázaných firem. V případě, že je pohyb v počtu zaměstnanců očekáván, jedná se častěji o jeho nárůst (21 %)
než pokles (20 %). Zásadní změnou oproti minulým vlnám šetření je pozitivní vnímání budoucí zaměstnanosti v exportních firmách, kdy poprvé
od zahájení projektu dosáhl index (rozdíl v míře nárůstu a poklesu) zaměstnanosti kladné hodnoty (viz graf).

Klíčové trhy českého exportu, jsou, co do jejich struktury, dlouhodobě neměnné. Dominantní postavení si mezi cílovými zeměmi udržují země (nové) Evropské unie, jmenovitě pak Německo (79 %) a Slovensko (70 %).

Necelých šest z deseti (57 %) exportních firem neztratilo v posledních třech letech žádné ze svých odbytišť.

Největší exportní příležitost do budoucna pro české exportéry představuje Rusko (22 %) a Německo (21 %) a také ostatní trhy EU mimo Německa a Slovenska (20 %).

Podmínky pro export z ČR jsou našimi vývozci hodnoceny pozitivně. Sedm z deseti (69 %) exportérů je vnímá jako dobré, čtvrtina (25 %) vývozců je hodnotí jako špatné. Ostatní dotázaní vývozci (5 %) je nedokázali posoudit. Za poslední rok se podmínky pro export z ČR, opět podle vyjádření exportérů samotných, zásadně změnily. Domnívají se to tři čtvrtiny (74 %) dotázaných vývozců. Oproti předchozí vlně šetření, kdy změnu podmínek připustila osmina (13 %) dotázaných, je nyní situace zcela opačná.
Ti exportéři, kteří změny podmínek exportu připustili (74 %, tj. n=186), se častěji domnívají, že se změnily k lepšímu (79 %) než k horšímu (18 %).

Čeští vývozci jsou i nadále optimističtí. Podle nich zůstanou podmínky exportu nejčastěji nezměněny (47 %), případně se budou nadále zlepšovat (35 %).

Bezmála devět z deseti (88 %) dotázaných vývozců se dobře připravilo na vstup ČR do EU. I přesto však zůstaly některé sledované oblasti příprav podceněny. Nejčastěji se jedná o nedostatky v oblasti slaďování norem a legislativy s EU (17 %), pořádání seminářů a školení (10 %) a také zvyšování produktivity práce vlastních zaměstnanců (10 %).

Dvě pětiny (40 %) dotázaných exportérů neočekávají od zavedení Eura žádné ovlivnění jejich vývozu. Jsou-li nějaké dopady očekávány, jedná se častěji o pozitivní vliv (37 %) než vliv negativní (14 %). Nejčastěji očekávanou hodnotou směnného kursu koruny vůči euru byl interval 32,00 Kč - 32,50 Kč za 1 euro. Průměrná očekávaná hodnota kursu koruny za šest měsíců vůči euru činí 31,61 Kč za 1 euro.

V letošní jarní vlně šetření očekávali dotázaní zástupci exportních firem nejčastěji hodnotu směnného kursu koruny a eura 31,17 Kč za jedno euro. Směnný kurs ČNB k 24. 11. 2004 činí 31,04 Kč za jedno euro. Exportéři se tedy ve svých odhadech fakticky příliš nemýlili.

 Bezmála polovina (49 %) dotázaných exportních firem považuje aktuální ekonomickou situaci své firmy za lepší, než před 12 měsíci, pro téměř dvě pětiny (37 %) se situace nezměnila a osmina (12 %) ji považuje za horší než před 12 měsíci. Výsledky jsou tak téměř identické s loňským podzimem

Nejčastější formou prezentace exportérů v zahraničí zůstává osobní kontakt s (potenciálními) zákazníky. Tuto formu prezentace využívá osm z deseti (71 %) firem. Druhou nejčastěji využívanou formou prezentace exportérů je Internet (70 %) a třetí pak reklama (32 %). Ostatní formy nevyužívá ani pětina dotázaných exportních firem. 

Čeští exportéři i nadále „sázejí“ zejména na „cenovou přístupnost českého zboží“, kterou jmenovalo devět z deseti (90 %) dotázaných exportérů. Že „naše výrobky jsou vnímány jako velmi kvalitní“, si určitě myslí osmina (13 %) dotázaných a spíše s tím souhlasí téměř šest z deseti exportérů (58 %). Téměř osm z deseti (78 %) exportérů je přesvědčeno o tom, že „české výrobky mají v zahraničí dobré jméno“ - z toho pětina (19 %) je o tom přesvědčena určitě, a téměř šest z deseti (54 %) spíše.

Finanční prostředky ze Strukturálních fondů Evropské unie zamýšlejí pro své exportní záměry využít bezmála dvě pětiny (38 %) dotázaných respondentů. Naopak nevyužít Strukturální fondy předpokládá téměř polovina (46 %) dotázaných exportních firem. 4 % (zatím) neví, zda finanční prostředky z fondů využije.

Sedm z deseti (70 %) dotázaných exportérů nevěří ve Vládu Stanislava Grosse, v tom necelá třetina (31 %) jí nevěří „spíše“ a dvě pětiny (39 %) „rozhodně“. Naopak důvěru jí vyslovila pouhá desetina (11 %) dotázaných exportních firem. Negativní hodnocení Grossovy Vlády navazuje na negativní hodnocení činnosti Vlády premiéra Špidly v předvstupním období, kdy sedm z deseti (72 %) tehdy dotázaných exportérů tvrdilo, že Vláda neučinila pro úspěšné začlenění ČR do EU všechny potřebné kroky.

Šest z deseti (59 %) dotázaných exportních firem připustilo ovlivnění exportu rostoucí cenou ropy. Naopak žádné ovlivnění nepřipustily dvě pětiny (40 %) dotázaných firem.

Téměř osm z deseti (77 %) dotázaných exportérů připustilo ovlivnění exportních aktivit v souvislosti se světovým terorismem. Jen pětina dotázaných (20 %) nemá s terorismem při svém exportu potíže.

Bezmála polovina (48 %) dotázaných exportérů zatím náznaky oživení světové ekonomiky nepocítili. Druhá polovina (50 %) dotázaných exportních firem oživení pociťuje. Přitom téměř polovina (47 %) je pociťuje pozitivně, 3 % negativně.

Dotazování se v rámci desáté vlny Exportního výzkumu DHL, stejně jako ve všech předchozích šetřeních, uskutečnilo na vzorku 250 nejvýznamnějších exportních firem. Terénní sběr dat proběhl v listopadu tohoto roku. Cílovými osobami rozhovorů byli opět firemní rozhodovatelé se zodpovědností za exportní politiku firmy.

• Exportní sebevědomí
• Vývoj zaměstnanosti
• Klíčové trhy
• Podmínky pro export z České republiky
• Vstup ČR do Evropské unie
• Faktory ovlivňující export z ČR
• Indikátor sebedůvěry českých exportérů
• Využívání Strukturálních fondů EU
• Vládu Stanislava Grosse
• Cenu ropy

Skupina GfK v ČR

Skupina GfK v ČR –  GfK Praha, INCOMA Research a INCOMA Consult – je předním poskytovatelem komplexních služeb v oblasti výzkumu trhu a veřejného mínění, včetně konzultačního a poradenského servisu.

Více viz: www.gfk.cz, www.incoma.cz

Skupina GfK v ČR je součástí skupiny GfK, ve svém oboru páté největší společnosti na světě.

GfK Group

GfK Group má více než 130 poboček a dceřiných společností působících v 57 zemích světa. Zaměstnává více než 5 200 pracovníků. V roce 2003 dosáhla obratu 595,3 milionů EUR. Aktivity skupiny GfK jsou rozděleny do pěti obchodních segmentů: Consumer Tracking, HealthCare, Retail & Technology, Media a Custom Research. Více viz: www.gfk.com

Stručný popis podnikatelských segmentů GfK Group:

On-line Shop
- prodej dovolených, stavebního spoření a hypoték, PF a připojení k internetu