§ 3 paragraf 3

§ 3

(1) Náhradu ušlého výdělku oprávněné osoby, která nesplňuje podmínky podle § 2, avšak je výdělečně činná a účast na řízení nebo jiném postupu při správě daní jí bránila ve výkonu této činnosti, za každou započatou hodinu její účasti na řízení nebo jiném postupu při správě daní tvoří částka vypočtená ze základu pro výpočet náhrady ušlého výdělku děleného počtem pracovních hodin připadajících na kalendářní rok při čtyřicetihodinové týdenní pracovní době.

(2) Základem pro výpočet náhrady ušlého výdělku je základ daně z příjmů fyzických osob, ze kterého je stanovena poslední známá daň. Maximální výše základu pro výpočet náhrady ušlého výdělku je dvacetičtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti.

(3) Pokud nelze výši náhrady ušlého výdělku zjistit způsobem podle odstavců 1 a 2, vypočte se za každou započatou hodinu jako podíl průměrné mzdy v národním hospodářství vyhlašované Ministerstvem práce a sociálních věcí za první až třetí čtvrtletí předcházejí cího kalendářního roku podle zákona o zaměstnanosti a počtu hodin při čtyřicetihodinové týdenní pracovní době připadajících na kalendářní měsíc, v němž náhrada ušlého výdělku náleží.