SOUHRN: Sněmovnou prošly veřejné zakázky i norma omezující imunitu ústavních činitelů

PRAHA (MEDIAFAX) - Novelu zákona o veřejných zakázkách přinášející povinnost zveřejňovat všechny smlouvy nad půl milionu korun či ústavní návrh na omezení imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců projednala ve středu Poslanecká sněmovna. Poslanci během jednání rozhodli o více než 20 zákonech.

Novela zákona o veřejných zakázkách prošla ve středu do třetího čtení. Kromě povinnosti zveřejňovat všechny smlouvy nad půl milionu korun včetně dodatků řeší i povinnost sdružovat odborníky pro významné zakázky nad 300 milionů korun.

"Zákon má primárně řešit férovou otevřenější soutěž při výběrovém řízení. Já jsem přesvědčen, že tato novela tímto směrem jde," prohlásil ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský (VV) a reagoval tak na kritiku opozice, která tvrdí, že zákon je špatně připravený.

Jankovský soudí, že novela státu uspoří až 90 miliard korun ročně.

"Předloha zásadním způsobem zasahuje do transparentnosti veřejných zakázek," řekl již dříve Jankovský a dodal, že omezuje možnost šití zakázek na míru "Ze zákona mizí možnost selektovat firmy podle finančních obratů a tím pádem dojde ke zvýšení konkurenceschopnosti," upřesnil dále.

Zákon podle ministrových slov zavede pravidla, jak má vypadat zadávací dokumentace, jasný popis kvalifikačních požadavků na uchazeče, systém zveřejňování průběhu a výsledků řízení a zavedení pojmu významná zakázka. To by měly být v celorepublikovém měřítku zakázky nad 300 milionů korun, které by procházely větší kontrolou.

V případě krajů a Prahy je termín významná zakázka pro vše nad 200 milionů korun. U dalších obcí se hranice řídí jejich populací. Pro sídla nad 100 tisíc obyvatel je termín významná zakázka stanovený nad 100 milionů korun, u obce v rozpětí 25 tisíc až 100 tisíc obyvatel je to zakázka nad 50 milionů korun, u obcí do 25 tisíc obyvatel je to zakázka nad 20 milionů korun.

K návrhu však poslanci připojili několik set pozměňovacích návrhů, právě limit pro významnou zakázku by se tak mohl změnit.

Jinak se poslanci téměř celý jednací den věnovali návrhům zákonů v prvním čtení.

Tím nejdůležitějším byl návrh ústavního zákona omezující imunitu poslanců, senátorů a ústavních soudců. Ti by podle návrhu přišli o možnost být chránění před trestním stíháním až do konce života. Novelu připravilo vedení sněmovny s šéfy poslaneckých klubů.

Cílem návrhu tak není úplné zrušení poslanecké imunity, ale pouze její omezení. V ústavě se změní pouhé dvě věty, jedna se týká poslanců a senátorů, druhá ústavních soudců.

"Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno," stanovuje základní zákon v článku 27. Nově by jeho druhá polovina měla znít: "Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání po dobu trvání mandátu vyloučeno." Obdobná změna je přichystaná pro článek 86, ve kterém Senát rozhoduje o stíhání ústavních soudců. I to by mělo být nově možné po konci jejich mandátu.

"Předkládaný návrh novely Ústavy ČR reaguje na dlouhodobě akcentovanou absenci platné ústavní úpravy, kterou by byl přiměřený rozsah imunity poslanců a senátorů," stojí v důvodové zprávě změny zákona.

Dolní komora parlamentu podpořila také dva opoziční návrhy sociální demokracie. Zatímco první se týkal vypuštění ustanovení o střetu zájmů ze zákona o obcích, druhý zavádí tresty za špehování a pouští se tak do boje se soukromými bezpečnostními agenturami.

Nový skutek by měl postihovat zásahy do soukromí utajovaným získáváním poznatků o osobách či jejich věcech pomocí technických zařízení sloužících k pořizování záznamů nebo přenosu zvuku či obrazu.

Za špehování by podle představ sociálnědemokratických poslanců mělo hrozit až jednoleté vězení, soudce by obviněnému mohl uložit také zákaz činnosti. Přísnější verdikt by si vyslechli ti obžalovaní, kteří se špehování dopustí jako členové organizované skupiny, ale například i ti, kteří si jako objekt svého zájmu zvolí osobu mladší 18 let. Ti by mohli ze soudní síně odejít s až tříletým trestem.

Poslanci se dostali také k novele zákona o vojácích z povolání, která počítá se zrušením příspěvku při stěhování. Vojáci rovněž musí povinně nahradit poměrnou část nákladů za vydanou výstroj v případě, že jim zanikne služební poměr před uplynutím dvou let služby.

Novela zjednodušuje i proces, jak trestat vojáky, kteří ve službě pijí alkohol. Takovým provinilcům pak hrozí například snížení hodnosti, nebo dokonce propuštění z armády. Nově by se také měli na rozkaz svého nadřízeného podrobit dechové zkoušce.

Sněmovna projednávala také novelu zavádějící pokuty za nelegálně vybírané peníze ve veřejných sbírkách. Předloha zavádí sazebník pokut za 25 různých provinění s maximálními postihy od 50 tisíc do půl milionu korun.

"Cílem předkládané novely je vytvoření právního předpisu, který umožní na jedné straně rozvoj veřejných sbírek a na straně druhé efektivní kontrolu jejich konání a využití jejich výtěžku tak, aby veřejnost neztratila k tomuto fenoménu důvěru," vysvětlil ve středu premiér Petr Nečas (ODS).

Poslanci dále souhlasí se sjednocením odměňování přesčasů učitelů na všech školách. To přináší novela zákona o pedagogických pracovnících. Norma přináší i zásadní změnu v získávání odborné kvalifikace. A to tím, že by měla zavést větší prostupnost mezi některými kategoriemi pedagogických pracovníků. Učitel s aprobací pro druhý stupeň by tak například mohl učit na prvním stupni.

Kromě toho předloha přináší další novinku, a tou je možnost, aby absolvent vysoké školy nepedagogického směru mohl učit na střední škole a nemusel absolvovat doplňující dvouleté studium. Stačilo by mu doplnit si pedagogické minimum v rámci nějakého kurzu. Stejné by to bylo i v případě učitele, který pracuje na prvním stupni základní školy. Ten by mohl vyučovat na druhém stupni, ovšem za podmínky, že si doplní potřebné pedagogické vzdělání během zkráceného studia.

Celý blok zákonů zamítla sněmovna již v prvním čtení komunistickým poslanců. Podpory se tak nedostalo například novele trestního zákoníku, která počítala s beztrestností pro ty, kteří poskytli úplatek. Tito lidé by se do budoucna podle normy mohli vyhnout trestu, pokud by se ihned obrátili na policii či státní zastupitelství.

Sněmovní většina nesouhlasila ani s návrhem zákona KSČM o sdružování v politických stranách. Ten přinášel novou úpravu sankcí za porušení povinností politické strany, ale i výdajové limity stran při volebních kampaních."Navrhovaná úprava vede k udržení ekonomické stability stran a hnutí a zpřehledňuje financování volebních kampaní," uváděli předkladatelé v důvodové zprávě.

Neprošel ani návrh komunistických poslanců, aby státy uznával parlament, nadále tak o uznání bude rozhodovat vláda.

Jednání sněmovny pokračuje ve čtvrtek od 9 hodin písemnými interpelacemi.

Filip Nachtmann, Karolina Brožová, Martina Týblová, nachtmann@mediafax.cz