Přejít na hlavní obsah

Vynikající pedagogové, vítězná vína a vize nejlepší univerzity

Součástí slavnostního Zahájení akademického roku se letos poprvé stalo vedle předání Cen rektora pro vynikající pedagogy i vyhlášení Univerzitního vína pro rok 2023/2024.

Ocenění pedagogové (zprava) Tomáš Brázdil, Iva Dřímalová a doktorandi Terézia Lazarová a Michal Kovalčík s rektorem Martinem Barešem.

Večer měl slavnostní i bilanční charakter, neboť rektor Martin Bareš ve svém projevu připomněl úspěchy, kterých Masarykova univerzita dosáhla během jeho prvního volebního období. První částí programu akademickou obec provázel prorektor pro akademické a kulturní záležitost Masarykovy univerzity Jiří Hanuš, který zdůraznil, že konání tradiční akce v úvodu akademického roku vůbec nemusí být automatické. „Čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, že tato setkání nejsou samozřejmostí. Není samozřejmostí se setkávat, není samozřejmostí vyučovat a není samozřejmostí žít ve svobodné zemi. Proto bych byl rád, aby hlavním tématem dnešního setkání byla vděčnost,“ uvedl prorektor Jiří Hanuš.

Moderování první části večera se ujal prorektor Jiří Hanuš.

Rektor Martin Bareš neopomněl skvělé umístění Masarykovy univerzity v celosvětových žebříčcích a vyjmenoval, v jakých oblastech se může Masarykova univerzita stále zlepšovat.

„Nebyl to nikdo menší než T. G. Masaryk, který – a to již koncem 19. století – mluvil o tom, že pražská univerzita ke svému rozvoji nutně potřebuje konkurenci v národním rámci. Posláním nové brněnské univerzity – slovy pamětní listiny z roku 1919 – bylo, aby ‚žila, mohutněla a kvetla v ušlechtilém závodění se starší sestrou pražskou‘. Svou ambiciózní vizi pro naši univerzitu tedy chápu jako určitý návrat k původní zakladatelské ideji; to znamená k tomu, abychom byli institucí úspěšnou, sebevědomou, otevřenou – a jednoduše nejlepší,“ řekl ve svém projevu rektor Martin Bareš. Zároveň zmínil, že Masarykova univerzita nikdy nemůže být nejstarší, ale existuje prostor k tomu, aby se stala univerzitou nejlepší. Jako klíčovou pak označil kvalitu vzdělávání a snahu získat pro studium motivované a talentované uchazeče. „Jádrem našeho uvažování a našich univerzitních strategií musí být studující. Budoucí studující – tedy uchazeči a uchazečky. Současní studující – tedy studentky a studenti. A bývalí studující – tedy absolventky a absolventi. Teprve když se nám podaří tyto tři skupiny a návazné agendy účelně a organicky propojit a provázat, můžeme dosáhnout znatelného zlepšení a posunout se výrazněji kupředu,“ objasnil svou vizi Martin Bareš.

Cena rektora za excelentní pedagogickou činnost byla udělena interním pedagogům Masarykovy univerzity ve třech kategoriích – v oblasti přírodních věd a lékařství, v oblasti společenských a humanitních věd a v oblasti ekonomie a informatiky. Uznání v podobě bronzové medaile a diplomu převzali osobně dva ze tří oceněných – Iva Dřímalová z Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Tomáš Brázdil z Katedry strojového učení a zpracování dat Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Za Zuzanu Vikarskouprávnické fakulty, která je aktuálně na stáži v Izraeli, cenu převzali její doktorandi Michal Kovalčík a Terézia Lazarová.

Cenu rektora za pedagožku Zuzanu Vikarskou převzali Terézia Lazarová a Michal Kovalčík (zleva), osobně cenu převzali Iva Dřímalová a Tomáš Brázdil.

Na otázku, jak dokáže pomoci studentům s horšími znalostmi matematiky ze střední školy, odpověděla Iva Dřímalová následovně: „Věřím, že to ve studentech je. Nepolevím, dokud si neuvědomí, že to vlastně umí, a začnou počítat.“ U Tomáše Brázdila studující ocenili, jak je zvládá zasvětit do komplexních znalostí neuronových sítí a souvisejících oblastí strojového učení včetně využívání umělé inteligence. „Důležité je nadšení pro věc, aby měli studenti obor rádi. Už jsem i uvažoval, že bych některé přednášky přenechal umělé inteligenci, ale zatím je raději dělám sám,“ přiblížil s nadsázkou své metody Tomáš Brázdil. Stejně tak podle slov doktorandky Terézie Lazarové umí nadchnout pro obor své studenty Zuzana Vikarská. „Učí nás, jaké právo má být, a dokáže probudit náš potenciál. Jako pedagožka je výborná, respektující a ke studentům otevřená,“ okomentovala Terézia Lazarová.

V další části večera přiblížila Markéta Pitrová, tajemnice soutěže, všem přítomným letošní ročník Univerzitního vína.

Markéta Pitrová, Michael Kahoun z vítězného vinařství Farma U tří dubů a rektor Martin Bareš.

„Více jsme oddělili kategorie červených a bílých vín, takže specialisté na určité odrůdy se mohli hlásit jen do jedné z nich. Tak se nám ještě více otevřel vějíř nabídky kvalitních vín,“ vysvětlila Markéta Pitrová. O titul Univerzitní víno pro rok 2023/2024 se ucházelo 18 vzorků bílých a 12 vzorků červených vín. V kategorii bílých vín pak komise pro letošní rok vybrala nováčka soutěže – Sauvignon, pozdní sběr, ročník 2022 z vinařství Farma U tří dubů, z červených vín uspěl Merlot, výběr z hroznů, ročník 2021 od společnosti Moravíno.

Markéta Pitrová, Dagmar Kopečková Budínová z vinařství Moravíno a rektor Martin Bareš.

Vedle Akademické hodnotitelské komise MU volili své víno i studenti, zástupci složení z členů studentských komor fakultních senátů a Akademického senátu Masarykovy univerzity. Titulem Studentské univerzitní víno se může pochlubit Pálava, pozdní sběr, ročník 2022 od Gazaň Winery Hovorany v kategorii bílých vín, v kategorii červených vín pak uspěl Cabernet Sauvignon, výběr z hroznů, ročník 2021 od společnosti Sedlecká vína. Více informací k soutěži Univerzitní víno nabízí tisková zpráva.

Aby se univerzitě i vinařstvím dařilo, byla v závěru večera vína požehnána brněnským biskupem Pavlem Konzbulem, který je rovněž členem Správní rady Masarykovy univerzity.

Ocenění pedagogové

RNDr. Iva Dřímalová, Ph.D. – přírodovědecká fakulta

Iva Dřímalová působí na pozici lektorky na Ústavu matematiky a statistiky. Vede či se spolupodílí na výuce několika základních předmětů ústavu. Je cvičící v předmětu Lineární algebra, kde úspěšně usiluje o to, aby studenti porozuměli základním pojmům, které se týkají vektorových prostorů a lineárních zobrazení a byli schopni je běžně používat. Vede předmět Praktikum z učitelské matematiky, ve kterém učí studenty spolupracovat při studiu matematiky a snaží se rozvíjet jejich kompetence k učení. Již před počátkem semestru – v úvodu září – bývá jednou z cvičících na letní škole. Jejím hlavním cílem je pomoci studentům, kteří přicházejí s horšími znalostmi matematiky ze střední školy, aby překonali svůj handicap, a měli tak větší šanci zvládnout úspěšně první rok studia.

JUDr. Zuzana Vikarská, MJur, MPhil, Ph.D. – právnická fakulta

Zuzana Vikarská je odbornou asistentkou na Katedře ústavního práva a politologie na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Vede či se spolupodílí na výuce více než desítky studenty pozitivně hodnocených předmětů v českém nebo anglickém jazyce. Hlavními oblastmi výuky jsou ústavní právo, lidská práva, úvod do vládnutí (teorie státu), ústavní a trestní právo Evropské unie, právní věda a politická teorie. Například v kurzu Reading Group seznamuje studenty s některými klíčovými klasickými díly v oblasti ústavního práva, jakož i s některými příklady aktuálních rozpracovaných či čerstvých prací předních akademiků. Tímto způsobem se doktorka Vikarská snaží posilovat „akademickou gramotnost“ doktorandů. V předmětu Procesní právo Evropské unie pro změnu seznamuje studující s průběhem řízení před Soudním dvorem EU a s vnitrostátními soudními řízeními, která mají evropskou dimenzi. Absolventi předmětu získávají důležitou schopnost číst judikaturu Soudního dvora EU, jakož i judikaturu vnitrostátních soudů s evropským prvkem, a schopnost zorientovat se v evropské i vnitrostátní judikatuře.

Cenu za Zuzanu Vikarskou převzali její bývalí studenti a současní kolegové Terézia Lazarová a Michal Kovalčík. 

doc. RNDr. Tomáš Brázdil, Ph.D. – fakulta informatiky

Tomáš Brázdil pracuje na Katedře strojového učení a zpracování dat. Vede či se spolupodílí na výuce předmětů v českém nebo anglickém jazyce. V předmětu Neural Networks Tomáš Brázdil úspěšně usiluje, aby studenti měli komplexní znalosti neuronových sítí a souvisejících oblastí strojového učení. Studující jsou po jeho absolvovaní schopni se lépe samostatně učit a vysvětlovat problémy neuronových sítí, samostatně i v týmu řešit praktické problémy s využitím technik neuronových sítí a budou mít rozvinutou schopnost kriticky interpretovat řešení založená na neuronových sítích třetích stran. V kurzu Úvod do strojového učení úspěšně přednášející u posluchačů rozvíjí jejich základní představy o fundamentálních teoretických modelech, jejich klíčových praktických aplikacích a zásadních souvislostech strojového učení s dalšími oblastmi, zejména s matematickou statistikou, logikou, umělou inteligencí a optimalizací.

Hlavní novinky