Jan Kubíček: Dění kolem prověrky guvernéra vnímám jako osobní a cílený útok

Rozhovor s Janem Kubíčkem, členem bankovní rady ČNB
Dalibor Martínek (Newstream.cz 7. 3. 2023, rubrika Money)

Na konci letošního roku se budou v inflaci ještě projevovat drahé energie, takže hodnota inflace v prosinci bude možná mezi šesti a osmi procenty, říká Jan Kubíček, od 13. února nový člen bankovní rady ČNB. Už předtím pracoval v národní bance, mimo jiné jako poradce bývalého viceguvernéra Vladimíra Tomšíka. Veřejná debata kolem bezpečnostní prověrky guvernéra Aleše Michla je podle něj cílená. „Intenzivní mediální aktivita bývalého guvernéra mě poněkud překvapila,“ říká Kubíček. Debata kolem sazeb je podle něj uvnitř národní banky košatá a neodpovídá mediální zkratce, že nyní vítězí v radě ČNB odpůrci jejich zvyšování.

Přišel jste do rady ČNB v docela ostré době, kdy máme vysokou inflaci a s tím související tlak na radu, aby s tím něco dělala…

Ano, je to ostrá doba, ale zato zajímavá. Tlak na radu chápu, ale myslím, že je částečně způsobený tím, že lidé očekávají od měnové politiky výsledky rychleji, než je může realisticky doručit. Není to tak, že by ČNB nic proti inflaci nedělala. Sedm procent úrokové míry tu máme sice od loňského léta, ale teprve letos na jaře uvidíme jejich plné působení. Měnová politika je zkrátka spíše kormidlem nákladního tankeru než volantem auta, takže kormidlem zatočíte, ale chvíli trvá, než tanker citelně změní kurz.

Řada lidí, i těch v klíčových pozicích, například i nastupující prezident Petr Pavel, se čím dál častěji vyjadřují ve smyslu, že by měla být základní úroková sazba vyšší. Co jim vzkážete?

Debata o výši úroků je samozřejmě pochopitelná, ale jak jsem řekl, část z toho je neuvědomění si onoho zpoždění mezi nastavením sazeb a inflací. Konkrétní nastavení úrokových sazeb není černobílé. Jedna věc jsou modelové aparáty, které jsou vždy mírně zjednodušující a ukazují na mírně vyšší sazby. Ale pak je tu realita. Pokud bychom slepě poslouchali model, nemusela by ČNB žádnou bankovní radu mít. Uvnitř ČNB ta debata o nastavení sazeb běží, i když je to možná méně dramatické, než to navenek vypadá.

V současnosti je v zásadě otázka položena tak, zda úrokové míry máme nyní mít na osmi procentech, a pak je během jednoho roku trvale snižovat k pěti procentům (což nám radí prognóza), anebo zda je máme mít nyní na sedmi procentech, ale nechat je tam pracovat déle. Na toto téma se dá vést podrobná až spletitá diskuze. A také ji tu vedeme, ale rozhodně se to nepodobá tomu, co dnes pozoruji v médiích, kde se dočítám až skoro poplašné zprávy, že ČNB nic nečiní.

Mediální tažení exguvernéra Rusnoka mě překvapilo

Veřejným tématem se také stala bezpečnostní prověrka guvernéra Aleše Michla. Dokonce se budoucí prezident vyjádřil ve smyslu, že by jej odvolal, pokud by prověrku nezískal. Proč se nyní v době, kdy čekáme na pokles inflace, zabýváme takovými tématy?

O tom, co udělá nastupující prezident, nechci spekulovat, ale věřím, že se bude řídit literou zákona. Všichni bychom měli především počkat, dokud Národní bezpečnostní úřad nedokončí řízení o udělení prověrky. Do té doby jsou to jen spekulace. Debatu o úrokových mírách beru, ale propojovat ji s otázkou guvernérovy prověrky mi přijde jako účelové. Má-li někdo odlišný názor na nastavení sazeb, ať ho prosím podepře ekonomickými argumenty, ale nahrazovat věcné argumenty osobními útoky se mi jeví jako přinejmenším nefér.

V ČNB jsem již působil před lety jako poradce viceguvernéra, ale tohle nepamatuji. Přijde mi to jako osobní a cílený útok. Jednoznačně odmítám zpochybňování kredibility banky. Centrální banka plní svůj mandát a všichni členové bankovní rady pracují bez omezení výkonu funkce.

Proč téma prověrky přináší bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok? Je obecně známo, že Michl a Rusnok neměli optimální vztahy.

Osobně mě intenzivní mediální aktivita bývalého guvernéra poněkud překvapila, protože dříve to nebývalo zvykem. O jejich osobních vztazích skutečně nic nevím, takže se k nim nemohu nijak vyjádřit.

Současné nastavení sazeb by mělo stačit

Jaká je atmosféra uvnitř rady ČNB. Jak tam rezonuje tlak na zvyšování úrokových sazeb?

Zatím jsem nezažil žádné měnově-politické zasedání rady, takže k nějakému tlaku ani nebyl prostor. Ale obecně platí, že bankovní rada je složená ze sedmi lidí, přičemž každý má svůj pohled na dění v ekonomice. Někteří tedy kladou důraz více například na stabilitu finančního sektoru, jiní na to, že část úvěrů je v současné době poskytována v eurech a transmisní mechanismus proto není tak silný. Zároveň musíme brát ohled na dění v zahraničí.

Česko jako malá otevřená ekonomika není uzavřený ostrov, a vždy bude ovlivňována cenami v zahraničí. Zjednodušeně řečeno, otázka stojí tak, jak jsem řekl výše. Máme sazby zvyšovat dnes a pak je snižovat, zatímco tou dobou bude možná ECB ještě svoji politiku zpřísňovat? Anebo máme spíše držet déle stávající sazby? Mně osobně je bližší druhý přístup. Někteří kolegové argumentují tím, že je lepší případně měnovou restrikci přestřelit a zadusit tím inflační očekávání, ale pro mne jsou inflační očekávání veličinou, ke které je třeba přistupovat principiálně odlišně než k jiným datům.

Jaká jsou skutečně data. Myslíte, že zachování základní sazby na úrovni sedmi procent zabezpečí pokles inflace během letošního roku?

Aktuálně věřím, že ano. Samozřejmě: žijeme ve velmi turbulentním prostředí, takže nelze vyloučit opět nějaký šok, na který bychom museli reagovat zvýšením sazeb. Ale pokud nebudou zásadně akcelerovat mzdy nebo pokud podstatně neoslabí koruna na úrovně, které nepředpokládáme, mělo by současné nastavení sazeb stačit.

Vím, že je to odchylka od trajektorie doporučované prognózou. Odchýlení ale není kvantitativně zásadní, a také je třeba brát v potaz i další skutečnosti. Například to, že rozdíl mezi korunovými a eurovými sazbami vede k tomu, že polovina úvěrů nefinančním firmám je dnes poskytována v eurech. A nám se kvůli tomu prakticky vypařuje před očima jeden z transmisních kanálů.

Silná koruna brzdí inflaci

Kde bude inflace na konci letošního roku?

Na konci letošního roku se budou v inflaci ještě projevovat drahé energie, takže hodnota inflace v prosinci bude možná mezi šesti a osmi procenty. Skutečný pokles inflace tak nastane až začátkem příštího roku, protože věříme, že se nebude opakovat cenový skok z letošního ledna.

Bude letos potřeba zásah ČNB z hlediska výše sazeb? Bude základní sazba i na konci roku sedm procent?

V dnešní turbulentní době se nelze zavazovat k tomu, že budou sazby rok na nějaké konkrétní úrovni, ale v současnosti a při současných podmínkách se mi jeví úroveň sazeb jako dostatečně přísná. Nezapomínejme, že ve směru zpřísnění působí i kurz koruny vůči euru, který je nyní o pět procent silnější než před covidem. Také máme za loňský rok jeden z největších poklesů reálných mezd v EU, a druhé nejvyšší úroky v zemích Evropské unie. Spotřeba domácností reálně klesá o pět a více procent, a to přece nesvědčí o nějaké uvolněné měnové politice.

Kdy inflace spadne do pásma, na které ČNB míří, tedy na úroveň kolem dvou procent?

Počítáme s tím, že inflace se ke dvěma procentům podívá až začátkem příštího roku, kdy odezní šoky do cen energií. Pokud by se ceny energií oproti letošku snížily (a jistá naděje na to zde je), věřím, že bychom se mohli s inflací podívat i pod cíl.

Kdy poprvé rada ČNB sníží úrokové sazby? A na čem to bude záležet?

Kdy dojde ke snižování sazeb teď opravdu asi nemůže říci nikdo. Aktuální prognóza sice počítá s poklesem již v létě, ale z jiné než aktuální úrovně sazeb, a také s jiným měnovým kurzem. Já jsem k tomu poněkud skeptický. Těch faktorů je samozřejmě celá řada. Pro mě osobně je největším otazníkem tuzemský trh práce, který je stále velmi přehřátý. S tím souvisí také tlak na další růst mezd. Dalším otazníkem také je, zda dojde ke konsolidaci veřejných financí. Pokud by zadlužování probíhalo tímto tempem, byli bychom nuceni vyšší sazby držet delší dobu.

Ochlazení hypotečního trhu bylo potřeba

Sedm procent základní sazby má důsledek, že hypotéky, a tedy i bydlení, je pro mladou generaci nyní téměř nedostupné. Je to záměrem ČNB, ochladit poptávku? Bývalý guvernér Jiří Rusnok ochlazení hypotečního trhu kvitoval s tím, že je přehřátý.

Souhlasím s panem Rusnokem, že hypotéční trh byl přehřátý, o čemž svědčí i ceny nemovitostí. Ale toto přehřátí hypotéčního trhu je na poptávkové straně také důsledkem předchozího vývoje měnové politiky, která byla uvolněná příliš silně, příliš dlouhou dobu. Chápu, že při aktuálních úrokových sazbách jsou splátky z nových hypoték extrémně vysoké, ale je to náprava dřívější nadměrně uvolněné politiky. Do budoucna bych se osobně rád vyhnul tomuto cyklu, kdy při nulových sazbách rostou objemy hypoték meziročně o desítky procent a při následném utažení měnové politiky pak o desítky procent hypotéky padají.

Válka na Ukrajině je klíčovým faktorem, který určuje očekávání trhu i vývoj inflace. Nyní není úplně jasné, jakým směrem se konflikt bude ubírat. Jak o tom přemýšlí rada ČNB?

Další vývoj války je v první řadě zdrojem možných šoků, které jsou z definice nepředvídatelné. Šoků je tedy objektivně více, než na co jsme byli v předcovidové minulosti zvyklí, takže i spolehlivost našich predikcí je nutně menší a míra nejistoty větší. Podle vývoje finančních trhů se však zdá, že minimálně investoři mají důvěru v to, že česká ekonomika již dalším průběhem konfliktu nebude zásadně negativně zasažena.

Koruna je nyní vůči euru na nejsilnější úrovni za posledních patnáct let. Souzníte s tezí, že má Česko bojovat s inflací pomocí silného kurzu koruny?

Kurz koruny vůči euru je skutečně silný a v boji s inflací nám to samozřejmě pomáhá. Primárním nástrojem měnové politiky ale zůstávají úrokové sazby, nicméně není důvod nevyužít i silného kurzu. Ten totiž zasahuje i tam, kde je úvěrový kanál částečně oslabený úvěrováním v eurech, takže kurz jako nástroj je vhodným doplňkem sazeb. Zároveň transmise kurzovým kanálem je výrazně rychlejší.

Kdy se zklidní inflační vlna, kdy už bude Česko opět plout v klidných ekonomických vlnách?

Já budu považovat za ukončení inflačního vzedmutí až okamžik, kdy budeme mít inflaci opět bezpečně poblíž dvou procent cíle, a to nikoliv proto, že by například pouze dočasně klesly ceny energií nebo potravin, ale až budu věřit, že snížení inflace je trvalé. Kdy budeme plout v klidných ekonomických vlnách opravdu netuším, ale po posledních třech letech by se to už opravdu hodilo.

A jsou na obzoru nějaká další rizika, která by mohla ohrozit ekonomický vývoj Česka? Válka o Tchaj-wan, dodávky energetických surovin? Co vidíte na obzoru?

Jak jsem říkal výše, šoky jsou z definice nepředvídatelné, snad jedině můžeme předvídat, že nějaké šoky dříve či později přijdou. Situace v mezinárodním obchodě se stále ještě plně nevrátila do předcovidových kolejí, takže z této oblasti se můžeme dočkat negativních překvapení. Světové ceny surovin se opravdu neodvážím předvídat.