Neplaťme dvakrát za stejnou věc: Bartoš vysvětluje úspory na straně státu díky novele zákona o veřejných zakázkách

Vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš plánuje významné úspory státu v oblasti veřejných zakázek, a to zejména pro oblast IT. „Novela odstraní zbytečnou byrokracii a umožní státu chovat se hospodárněji a dynamičtěji. Dovolí sdílení know-how i hotových IT řešení napříč ministerstvy, umožní realizovat státní cloud a v neposlední řadě dá státu možnost být flexibilní při řešení krizových situací,“ říká. Kritici návrhu se bojí bezmezného zadávání veřejných zakázek uvnitř státu. „K obavám není důvod. Zadávání bude podléhat pravidlům,“ vysvětlil vicepremiér.

Blíží se projednání novely zákona o zadávání veřejných zakázek. Ivan Bartoš plánuje předložit pozměňovací návrh, který počítá s odstraněním byrokracie u zakázek, které se zadávají uvnitř státu. Změna se týká vybraných případů, kdy stát zbytečně platí víckrát za stejnou službu, anebo je možné vyjednat výhodnější smlouvu pro víc ministerstev naráz. Dále má státu umožnit zajistit si vybranou službu ze svých kapacit napříč státem a sdílet expertízu. Změny mají za cíl zrychlit zadávání zakázek v oblasti IT, zlevnit fungování státu, ušetřit peníze daňových poplatníků a zajistit rychlejší reakci státu v krizových situacích.

První změna se v oblasti IT týká především fungování NAKIT (Národní agentury pro komunikační a informační technologie). Doteď ji mohlo využívat jen Ministerstvo vnitra, odteď by její know-how mohl za určitých, přesně definovaných podmínek využít i jiný resort. „Jsou situace, kdy se stát může ocitnout v krizi – dané pandemií, válečným stavem, nebo kybernetickým útokem. V tu chvíli musí umět jednat flexibilně. Nesmí se stát, že by odborníci zápasili s byrokracií veřejných zakázek, místo aby hledali nejlepší technické řešení,“ vysvětlil Bartoš.

Dalším příkladem, který by pozitivně ovlivnil nový návrh, je zjednodušení nákupu cloudových služeb. Právě státní cloud je často jmenován mezi segmenty, ke kterým má stát kvůli legislativním omezením ztížený přístup. Tento stav vede podle expertů ke snížení bezpečnosti kritické infrastruktury, kterou si jednotlivé resorty musí zajišťovat samy a mnohdy na to nemají know-how a potřebné kapacity. Podle Bartošova návrhu by stát nemusel nelogicky soutěžit služby pro kritickou infrastrukturu jednotlivě, ale nakoupil by je centrálně u státního provozovatele datového centra, kde by bylo patřičné know-how. S tím počítá i zákon, který cloud ve veřejné správě definuje, avšak doteď nebyla vyřešena otázka zákona o veřejných zakázkách.

Jak vicepremiér pro digitalizaci zdůrazňuje, pozměňovací návrh se týká těchto a dalších specifických situací a neznamená, že by stát zadával sám sobě bezmezně: „Spolupráce se soukromým sektorem bude samozřejmě pokračovat. Služby dodavatelů jsou pro plynulý chod státu klíčové.“ Lepší zadávání veřejných zakázek vidí naopak jako výhodu pro soukromé dodavatele, kteří mohou čekat méně byrokratických průtahů a efektivnější plánování.

Obavy, formulované mimo jiné Svazem průmyslu a dopravy v dopise poslancům, Bartoš rozptýlil i na společném jednání se Svazem, které vyústilo v dohodu o spolupráci na přípravě metodik a postupů při zadávání veřejných zakázek. „Náš návrh je obdobou toho, co už funguje v jiných evropských státech: Dánsku, Slovinsku, Rakousku a dalších,“ říká vicepremiér Bartoš. „Byly pro nás inspirací a příkladem dobré praxe. Tato praxe mimo jiné ukazuje, že rizika popisovaná českými dodavateli IT služeb jsou ve skutečnosti minimální.”

Návrh zákona se bude ve Sněmovně projednávat pravděpodobně počátkem února.