Článek - Parlament odsoudil porušování lidských práv v Íránu, žádá další sankce

Další projednávané sankce EU

Poté, co v září 2022 zemřela v policejní vazbě Mahsa Aminiová, vypukly v Íránu masivní protesty. Do vězení byla převezena za údajně nesprávné nošení šátku. Vláda zahájila násilný zásah proti protestujícím, zatýkala je a vypínala sociální média.

EU zvažuje uvalení dalších sankcí na režim kvůli rozsáhlému a nepřiměřenému použití síly proti demonstrantům.

V reakci na poslední vývoj událostí vyzval k dalším sankcím proti íránskému režimu také Parlament, a to 19. ledna 2023. Poslanci uvedli, že sankcím by měli čelit všichni, kdo jsou odpovědní za porušování lidských práv. Islámské revoluční gardy by podle nich měly být zařazeny na seznam teroristických organizací EU.

Evropský parlament situaci v oblasti lidských práv v Íránu pozorně sleduje. Přijal řadu usnesení, v nichž upozorňuje na situaci vězněných občanů EU i Íránu, na situaci obránkyň práv žen a na situaci obránců lidských práv, jako je Nasrín Sotúdeová, významná právnička v oblasti lidských práv a nositelka Sacharovovy ceny Evropského parlamentu za svobodu myšlení za rok 2012. Poslanci rovněž kritizovali násilné potlačování protivládních protestů a odsoudili používání trestu smrti.

Reakce EU na porušování lidských práv v Íránu v průběhu let

Vztahy s Íránem jsou problematické od islámské revoluce v roce 1979, která mimo jiné vedla k omezování práv žen v zemi a ke zhoršování situace v oblasti lidských práv v průběhu let.

EU je touto situací znepokojena již řadu let a v roce 2011 zavedla v reakci na závažné porušování lidských práv cílené sankce. Další omezující opatření byla zavedena v březnu 2012 a od té doby jsou každoročně prodlužována.

EU sehrála klíčovou roli při dosažení dohody s Íránem v roce 2015, která mu má zabránit ve vývoji jaderných zbraní výměnou za zrušení sankcí. Proces se však v roce 2018 zastavil poté, co USA od dohody odstoupily.