Deficit běžného účtu platební bilance se v listopadu lehce prohloubil (Komentář)

Běžný účet platební bilance skončil v listopadu v deficitu ve výši 39,3 mld. CZK, po -34,76 mld. CZK v říjnu. To zhruba odpovídalo našemu na trhu nejpesimističtějšímu odhadu ve výši -38,3 mld. CZK. Po sezónním očištění došlo k prohloubení salda z -40,1 mld. CZK v říjnu na listopadových -43 mld. CZK.

K listopadovému deficitu běžného účtu nejvýrazněji přispěla negativní bilance prvotních důchodů. V rámci ní pokračoval odliv dividend z přímých zahraničních investic, byl však citelně slabší než v srpnu i září. Vzhledem k výraznému růstu cen lze očekávat, že v nominálním vyjádření se i tato položka oproti předchozím letům ustálí na o něco vyšších úrovních, v poměru k nominálnímu HDP však její nárůst nečekáme.

Ve schodku běžného účtu se nadále odráží také obchod se zbožím. Ten již od druhé poloviny roku 2021 nedosahuje přebytků, které v minulosti více než kompenzovaly záporné saldo primárních důchodů. Za schodkem zahraničního obchodu stojí jednak problémy v dodavatelských řetězcích oslabující vývoz, a také dovoz drahých energií. Zatímco druhý jmenovaný faktor schodku zahraničního obchodu podle statistiky ČSÚ působil znatelně i v listopadu, problémy s nedostatkem komponent do výroby se zmírňovaly, což bylo patrné v meziročním zlepšení bilance obchodu s motorovými vozidly.

Z teritoriálního hlediska je deficit běžného účtu platební bilance výrazně tažen dovozy energií, především z Ruska. Naopak bilance se státy EU se pohybuje stále v přebytku, byť ten byl ve třetím čtvrtletí výrazně utlumen odlivem dividend v rámci záporného salda prvotních důchodů. Výrazné fundamentální riziko pro oslabení koruny tak schodek běžného účtu platební bilance pro pár koruna-euro podle nás nepředstavuje. Tlaky na oslabení tuzemské měny vůči euru však nemusely hlavně v souvislosti s nástupem recese v domácí ekonomice a poklesem úrokového diferenciálu říct poslední slovo. Obzvlášť ve srovnání s eurozónou, která recesi zatím odolává, stejně jako podle dnes zveřejněných údajů sousední Německo. ČNB má ale na druhou stranu stále dostatek devizových rezerv na pokračování současné intervenční politiky. V letošním roce tak lze ve výsledku očekávat pouze mírné oslabení koruny k euru.