Energetická soběstačnost Evropy, svobodné Bělorusko i vztahy s Taiwanem. Česko a Litva jsou si v mnohém blízké, říká Miloš Vystrčil

Za českými vojáky působícími v mezinárodní jednotce NATO v rámci tzv. posílené předsunuté přítomnosti zamířili senátoři a senátorky hned na počátku svého dvoudenního programu.

„Na naši vojenskou přítomnost jsou velmi dobré odezvy jak tady v Litvě, tak také v Estonsku. Jednak jde o obranu východní hranice Evropy a jednak tím vzniká pocit sounáležitosti. Spolupráce na politické a hospodářské úrovni je pak jednodušší, když se podílíme na obraně dané země,“ uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil, který delegaci tvořenou senátory Zbyňkem Linhartem, Zdeňkem Nytrou a senátorkami Annou Hubáčkovou a Adélou Šípovou vedl.

Dobré vztahy České republiky a Litvy se díky aktuálním bezpečnostně-zahraničním prioritám, které obě země sdílí, potvrzovaly na všech oficiálních jednáních. Zatímco předseda Senátu Vystrčil ocenil kroky, které Litva solidárně podnikla v reakci na kauzu Vrbětice, litevská strana vyjádřila poděkování za českou pomoc při řešení situace s migranty ze třetích zemí na hranicích s Běloruskem.

Dalšími společnými tématy byla spolupráce mezi demokraciemi uvnitř Evropské unie i mimo ni, včetně podpory rozvoje vztahů s Taiwanem, a budoucnost energetiky v kontextu udržitelnosti, soběstačnosti a konkurenceschopnosti.

„Poprvé jsme z úst vysokého představitele Litvy slyšeli, že si Litva umí představit, že v případě ČR tomu bude tak, že jaderný zdroj bude uznán za trvale udržitelný, protože chápou naši pozici, že nemáme podmínky pro to, abychom vyráběli energii pouze např. ze solárních panelů nebo větrných elektráren. To je velmi dobrý výsledek pro další jednání v rámci celé Evropské unie,“ řekl Miloš Vystrčil po schůzce s ministrem zahraničí Gabrieliusem Landsbergisem.

Spolu se senátní delegaci se do Litvy vypravila rovněž desítka zástupců českých firem, sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy ČR, v jehož čele stojí Jaroslav Hanák. Možnosti spolupráce ve vědecké sféře s litevskými partnery mapovala předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová.