Inflace po více než roce klesla a je možné, že dosáhla svého vrcholu (Analýza makroindikátorů)

Růst spotřebitelských cen v srpnu dále zpomalil. V meziměsíčním vyjádření činil 0,4 %, po předchozích 1,3 %. Po sezonním očištění růst zpomalil z 1,2 % na 0,8 %. Sezonně očištěná meziměsíční inflace se tak snižovala již čtvrtý měsíc v řadě.

Na nižší dynamiku spotřebitelských cen v srpnu působil hlavně výrazný pokles cen pohonných hmot. Ty se snížily oproti předchozímu měsíci v průměru o 9,8 %, když odrážely korekci cen surové ropy na světových trzích. Příspěvek pohonných hmot k celkové meziměsíční inflaci tak byl -0,3 pb. Zvolnění tempa cenového růstu zaznamenala velká část spotřebitelských cen, včetně potravin.

Meziroční inflace klesla poprvé od loňského června, tedy po více než roce trvající akceleraci. Její dynamika se snížila z červencových 17,5 % na 17,2 % v srpnu. To bylo méně než čekala naše prognóza i konsensus trhu (shodně 17,7 %). Prognóza ČNB pak činila 19,3 %.

Nejvíce k meziroční inflaci nadále přispívaly vyšší náklady související s bydlením. Jejich podíl byl zhruba třetinový. Meziroční růst nákladů spojených s bydlením však mírně zpomalil z 23,1 % na 22,9 %. Z důvodu vysoké srovnávací základy zpomalil růst imputovaného nájemného (z 19,3 % na 18,0 %), zatímco růst cen energií dále mírně zrychlil z 38,9 % na průměrných 40,2 %. V meziměsíčním vyjádření se však dynamika cen energií opět snížila z 1,6 % na 1,1 %. Nadále tak platí, že průsak vysokých velkoobchodních cen elektřiny a plynu do spotřebitelských cen je hodně pozvolný.

Je možné, že meziroční inflace již dosáhla svého vrcholu. Spolu s pouze pozvolným průsakem vysokých velkoobchodních cen energií do spotřebitelských cen by k tomu měla přispět také plánovaná opatření české vlády, jako je úsporný energetický tarif, odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie, či v posledních dnech skloňované zastropování cen. K nižší cenové dynamice by měly přispět i pokles spotřebitelské poptávky či vyšší srovnávací základna.