Případ Algera Hisse (12. díl - Nixonovo drama)

Nixon vyšel ven z kanceláře a poskytl pamětihodnou tiskovou konferenci, při které zachránil budoucnost sobě, Chambersovi, HUACu a způsobil velké problémy pro Hisse.

První a druhý prosinec byly těmi nejdramatičtějšími dny v celém případu. Několik lidí a několikrát po sobě popisovalo, co všechno se v ty dny přihodilo. Neshoda panuje na řadě detailů, ale příběh těch dní obecně je celkem dobře zdokumentovaný. O událostech psali Chambers, Nixon, Stripling a novinář Bert Andrews, který za své zpravodajství o Hissově případu získal Pulitzerovu cenu. Pokrýval ho pro New York Herald Tribune. Z počátku byl vůči HUACu kritický, ale později došel k názoru, že Chambers říká pravdu.

Prvního prosince ráno seděl Stripling ve své kanceláři ve Washingtonu. Nevypadalo to, že se ten den stane něco významného. Četl si Washington Post a to rubriku The Federal Diary. Ta existuje dodnes a přináší klepy, které jsou zajímavé jen pro lidi uvnitř Washingtonských úřadů. Jsou to zvěsti jako kdo má největší šanci stát se příštím velvyslancem v Argentině nebo být jmenován do té či oné funkce. V této rubrice jeho zrak padl na krátký odstavec:

„Případ Hiss vs. Chambers se brzy opět stane centrem pozornosti. Údajně se objevily nové a výbušné informace ohledně toho, kdo je tu lhářem.“

Pak se v Striplingově kanceláři objevil mladý právník Nicolas Vazzana. Jeden z mála lidí, který se k Hissově případu nachomýtl a nenapsal o tom knihu. Ten mu z nenadání řekl: „Kdybych byl v Hissově kůži, tak bych…“ a udělal výmluvné gesto okolo krku.

Stripling si dal dvě a dvě dohromady a zeptal se: „Chambers přišel s nějakým důkazem?“

Na to Vazzana nahlas neodpověděl a pouze s úsměvem přikývl.

Stripling vzal do rukou Daily News a uviděl článek United Press, který tvrdil, že ministerstvo spravedlnosti se rozhodlo nepouštět se do žádné akce ve sporu mezi Hissem a Chambersem. Stripling si dal všechno dohromady a došel k závěru: Chambers předložil u soudu důkazy proti Hissovi a Demokraté z ministerstva spravedlnosti se celou věc snaží zamést pod koberec.

Dotáhl Vazzanu do kanceláře jediného člena HUACu, který byl tehdy ještě ve Washingtonu a tím byl Richard Nixon.

Nixon ve volbách sice s přehledem obhájil svůj poslanecký mandát, ale přesto byl v pochmurné náladě. Republikáni ztratili sněmovnu, Truman zůstal prezidentem a chce zrušit HUAC a Nixon měl celkový pocit marnosti a selhání ze své práce v HUACu. Odpálil svou bombu, ale ne úplně úspěšně a případ Hisse se dostal do docela jiných rukou.

Aby si zlepšil náladu, tak měl spolu se svojí manželkou rezervovanou cestu na karibském výletním parníku, který měl vyplout další den z New Yorku.

Stripling vpadl do jeho kanceláře a vyhrkl na něj: „Dobré zprávy. Chambers má důkazy proti Hissovi. Když mu pomůžeme, aby je ministerstvo nezametlo pod koberec, tak můžeme zachránit HUAC.“

Nixon vyzvídal od Vazzany podrobnosti, ale ten se vykrucoval, že nemůže nic specifického říct kvůli soudnímu příkazu. Nixon pak vybuchl.

„Chambers ve skutečnosti nic nemá. U soudu nic nepředložil. A jestli něco předložil, tak to znamená, že mi lhal. Museli jsme se ho přece ptát znovu a znovu: Máte něco, co vám Hiss dal? Byla tu nějaká špionáž? A on odpovídal pod přísahou, že nic nemá. Jestli teď něco ukázal, tak se dopustil křivé výpovědi. To má být dobrá zpráva Striplingu? Jak by podle vás vypadala špatná zpráva?“

„A co je ten Chambers za parchanta? Já jsem pro něj nastavoval svůj krk. Já jsem ho zachraňoval. Já jsem kvůli němu ze sebe dělal kašpara před celým národem. Já jsem přece šel na tu jeho farmu a dívali jsme se navzájem do očí a měli jsme tu výměnu od srdce k srdci jako kvaker s kvakerem… A teď mi říkáte, že celou tu dobu měl proti Hissovi důkazy, které nám zatajoval.“

Vazzana se vytratil a Stripling se pokusil Nixona uklidňovat. Šli spolu na oběd. Stripling popisuje, že Nixon celou dobu nadával slovy, která neslyšel nikdy před tím ani potom. Bylo to tak zlé, že se ani nedotkli jídla. Ale nakonec se Nixon uklidnil a společně vyrazili automobilem za Chambersem na jeho farmu v Marylandu. Vzali s sebou novináře Berta Andrewse a také stenografa HUACu.

Odpoledne vpadli do Chambersova domu. V obývacím pokoji měl na stěně vycpaného havrana a na stole ležela německá Bible. Uhodili na Chamberse – co se to k čertu stalo?

Chambers se podíval z okna a řekl: „Bál jsem se, že se něco takového stane.“

Dobře, ale co se k čertu stalo?

Chambers: „To vám nemůžu říct kvůli soudnímu příkazu.“

Pak Stripling nebo Nixon (oba se v pamětech zase přetahují o to, kdo z nich byl důvtipnější) položil otázku – máte na mysli, že kdybyste předložil důkaz proti Hissovi, tak byste nám to nesměl říct (mrk, mrk)?

Chambers: „Ano“ (mrk, mrk).

Pak se jeden z nich zeptal – je tu něco jiného, co máte? Něco, co jste ještě nepředložil a není to pokryto soudním příkazem?

Chambers: „Ano. A je to ještě větší bomba než ta první, o které vám nesmím říct, jestli existuje.“

Pak se začali Stripling s Nixonem dohadovat, jak by se k té věci mohli dostat a zároveň jí udržet mimo dosah ministerstva spravedlnosti. Kdybychom si jí teď prostě vzali, tak si jí ministerstvo může vyžádat jako důkaz a zamknout jí do toho samého trezoru, kde jsou ty předchozí věci. Ale pokud si tu věc Kongres vyžádá příkazem (subpoena), tak podle doktríny rozdělení moci bude mimo dosah ministerstva spravedlnosti. To znamená, že se musíme vrátit do Washingtonu a opatřit si rychle příkaz. Kdo má pravomoc ho teď podepsat a je ještě ve Washingtonu?

Chambers řekl, že příští den se stejně chystal jet do Washingtonu, tak se tam teď mohou vrátit, pořešit co je třeba a on si zítra vyzvedne příkaz přímo z jejich kanceláře a předá jim pak svou bombu. S čímž všichni souhlasili.

Na cestě ven ještě Chambers poklepal Striplingovi na rameno a řekl: „Měl bych ještě poslední otázku. Máte v HUACu laboratoř, kde můžete vyvolat a zvětšit fotografie z filmu?“

Stripling: „Ne, ale díky za upozornění.“

Nixon se cestou v autě znovu propadl do své pochmurné nálady a začal brblat, že z toho celého stejně nic nebude, že Chambers žádnou bombu nemá, a že s manželkou nebyl na dovolené tři roky, takže se hodná nalodit stůj co stůj.

Možná v tomhle byl Nixon trochu machiavelián a spočítal si, že nejvýhodnější pro něj bude odjezd na parníku. Pokud se Chambersova bomba ukáže jako nic moc, tak bude tisíc kilometrů daleko. Pokud se ukáže jako skutečná bomba, tak může ještě ke všemu ostatnímu zorganizovat dramatický návrat.

Druhého prosince ráno tedy Nixon odjel podle plánu do New Yorku nalodit se na výletní parník. Chambers se chystal na svou cestu do Washingtonu, když tu si uvědomil, že manželka se zbytkem rodiny bude ten den také pryč a na farmě nikdo nezbude. Soukromí detektivové najatí Hissovými právními kancelářemi už před tím brousili po okolí a snažili se na Chamberse něco zjistit. Dostal strach, že by se někdo od Hisse mohl do domu vloupat a prohledat ho. Tak by byl možná dobrý nápad materiál někam schovat, aby ho nikdo nenašel.

Okolo domu rostly dýně. Chambers vyšel ven, vzal jednu zelenou dýni, vydlabal její vnitřek, umístil svou „bombu“ dovnitř a pak dýni znovu vrátil na záhon a odjel do Washingtonu. Vyzvedl si příkaz okolo půl třetí odpoledne. Stripling celou předchozí noc strávil tím, že zařizoval laboratoř na vyvolání filmu a byl příliš unavený, takže s ním poslal své dva vyšetřovatele. Na farmu dorazili až po desáté hodině večerní.

Za svitu reflektorů automobilu se pustili do hledání mezi dýněmi a po nějaké chvíli Chambers objevil tu správou. Jeden z vyšetřovatelů HUACu sáhl dovnitř a vytáhl pět ruliček fotografického filmu. Někde se stále objevují informace, že šlo o mikrofilm, ale ve skutečnosti to byl obyčejný fotografický film z obchodu. Ve voskovaném papíře byly dvě ruličky filmu, který už byl vyvolaný. Na něm byly vidět obrázky dokumentů. Dále zde byly tři kovové válečky, ve kterých se dříve fotografický film prodával. Dva byly těsně uzavřené a zajištěné černou páskou. Třetí nebyl omotaný páskou a byl viditelně poškozený.

Vyšetřovatelé si vzali film a dýni nechali na místě. Později, při slyšeních velké poroty, byli porotci velmi zklamáni, že jim nikdo neukáže tu slavnou dýni, kterou chtěli všichni vidět. Chambers k tomu vyšetřovatelům řekl – film v těchhle ruličkách byl nafocený v roce 1938 a nebyl vyvolaný. Nevím, jestli se dá vyvolat film po deseti letech. Navíc tahle rulička byla poškozená a možná se do ní dostalo světlo a tak je celá k ničemu. To všechno je teď váš problém, ne můj. Šťastnou cestu.

Příští den ráno byl film ve Striplingově kanceláři a ten netrpělivě poháněl své lidi, aby ho rychle vyvolali a zvětšili. Film z poškozené ruličky byl skutečně osvícen a žádné obrázky z něj nebyly získány. Z druhých dvou ruliček, které byly vyvolávány po deseti letech, se podařilo získat pouze rozmazané fotografie. Oproti tomu dvě vyvolané ruličky po zvětšení odhalily fotografie padesáti osmi stran dokumentů z ministerstva zahraničí datovaných mezi 9. až 13. lednem 1938 a jeden z těchto dokumentů byl označen – Přísně důvěrné, pro ministra zahraničí (Strictly confidential, for the Secretary of State).

Richard Nixon byl na parníku a večeřel se svou manželkou u kapitánova stolu, když dorazily dva telegramy. První od Striplinga: Druhá bomba dorazila v pátek v jednu hodinu v noci. Případ otevřen. Informace úžasné. Tlak od tisku a z dalších míst. Okamžitá akce nutná. Můžete se dostat zpátky?

Druhý telegram byl od novináře Berta Andrewse: Dokumenty neuvěřitelně žhavé. Spojení s Hissem se zdá jisté. Mí liberální přátelé mě teď nenávidí. Ale fakta jsou fakta a tato fakta jsou dynamit. Pozdravujte manželku. Ničitel dovolených Andrews.

Nixon se spojil s ministerstvem obrany a požadoval, aby mu zařídili okamžitou dopravu zpět na pevninu. Ministerstvo pro něj poslalo torpédoborec. Mezi oběma loďmi bylo nataženo lano, po kterém byl Nixon ve vaku přesunut z jedné na druhou.

Nixon se dostával do Washingtonu sérií lodí a letadel a na každé zastávce ho čekal větší chumel novinářů. Když se ho ptali na „dýňové dokumenty“ (Pumpkin Papers) tak nechápal. Když si nechal vysvětlit, co Chambers udělal, tak si pomyslel, že to asi přeci jen nemá v hlavě úplně v pořádku. Poté, co se dostal do Washingtonu, svolal tu největší tiskovou konferenci, jaká se kdy pro kongresového nováčka sešla. Úspěch nad jeho nejbujnější sny.

Několik minut před tím, než měla ohlášená tisková konference začít, seděl Stripling před Nixonovou kanceláří a rozmlouval s třemi stovkami novinářů, kteří přišli, aby zaznamenali Nixonovo vystoupení. Jeden z novinářů se ho mezi řečí zeptal, jestli už ověřovali sériová čísla těch filmů. Stripling se nechápavě zeptal – co to je? Novinář mu vysvětlil, že na straně každé ruličky fotografického filmu od Kodaku je její sériové číslo. Ve Washingtonu se nachází jistý pan Lewis, který je styčným člověkem mezi Kodakem a policejními složkami. Ten u sebe nosí černou knihu a když se mu nadiktuje sériové číslo, tak se do ní podívá a řekne, kde a kdy byl daný film vyroben.

Stripling se tedy vrátil do kanceláře, kde si Nixon před zrcadlem rovnal kravatu a ujišťoval se, že jeho účes je v pořádku, zvedl telefon, vytočil číslo pana Lewise a nadiktoval mu sériová čísla filmů. Lewis se podíval do černé knihy a informoval Striplinga, že film byl vyroben v roce 1945. Což samozřejmě znamenalo, že na něm nemohly být obrázky z roku 1938. A celé je to podvrh. Stripling se zeptal – jste si jistý? Lewis – je to v knize a kniha se nemýlí.

Stripling položil sluchátko telefonu a řekl – pane kongresmane, mám špatnou zprávu. Nixon v tento moment zároveň implodoval a explodoval. Naříkal, jak je zničený a že od začátku věděl, že s Chambersem je něco špatně. A říkal všechny vulgární věci, které byste od něj v takové chvíli čekali. Stripling se ho pokoušel uklidnit. Pro všechno musí existovat racionální vysvětlení. Jen se teď nesmíme s ničím ukvapit.

Pak Striplinga napadlo zatelefonovat Chambersovi. Zastihli Chamberse v domě jeho matky a Nixon se ho zeptal – co nám řeknete na to, že podle Kodaku film, který jste nám dal, byl vyrobený v roce 1945? Chambers po pauze – Bůh musí být proti mně. Nixon – Cože?! Chambers – Bůh musí být proti mně. Nixon – předvoláme vás před HUAC ještě teď večer a do té doby si připravte lepší odpověď.

Nixon zavěsil a povzdechl si – teď už je pozdě svolanou tiskovou konferenci rušit. Půjdu tam a všem řeknu, že je to celé jeden velký omyl. Že Chambers nebyl to, co tvrdil. Budu se všem omlouvat a bude to největší propadák v historii Kapitolu. Ale nedá se nic dělat.

Už sahal po klice dveří, když v tom zazvonil znovu telefon. Stripling ho zvedl a byl to pan Lewis z Kodaku. Řekl – víte, zněl jste v telefonu tak vážně, že jsem si to celé raději ještě ověřoval na naší centrále v Rochesteru. Podle ní jsme používali stejná sériová čísla jako v roce 1945 ještě v roce 1938. Stripling poděkoval, položil sluchátko a příštích několik chvil spolu s Nixonem divoce křepčili a objímali se.

Nixon pak řekl – chudák Chambers. Nikdo mu ze začátku nevěřil. Vyšel ven z kanceláře a poskytl pamětihodnou tiskovou konferenci, při které zachránil budoucnost sobě, Chambersovi, HUACu a způsobil velké problémy pro Hisse. Stripling zakončil svou kariéru ve Washingtonu na samotném vrcholu.

Ve své euforii ovšem Nixon se Striplingem zapomněli na jednu věc. Zapomněli zatelefonovat Chambersovi, že se všechno šťastně vysvětlilo. Ten se mezi tím pokusil spáchat sebevraždu. Vzal si velkou plechovku s kyanidovým jedem, v ložnici v domě své matky jí otevřel, hodil přes ní deku a pod dekou dýchal kyanidové výpary. Když se ráno probral, tak zvracel, ale zůstal naživu.


Na další díl seriálu se můžete těšit již za týden.


Zařazenočt 05.05.2022 00:05:00
Zdrojmises.cz
Originálmises.cz/clanky/pripad-algera-hisse-12-dil-nixonovo-drama--2493.aspx

Související témata

Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.