Vzdělávání v Plzeňském kraji
Nerovnoměrný demografický vývoj významně ovlivňuje české školství. Zatímco počet dětí navštěvujících mateřské školy měl v posledních letech spíše stagnující tendenci, na základních školách byl zaznamenán příliv populačně silnějších ročníků. Počet žáků v Plzeňském kraji od roku 2011/12 neustále rostl a ve školním roce 2019/20 dosáhl nejvyššího počtu za posledních deset let. Naopak ve středním a vysokém školství se projevil úbytek žáků a studentů v důsledku demografického poklesu. Nepříznivým jevem středního vzdělávání se stal pokles žáků v učňovských oborech s výučním listem, kteří dávali přednost vzdělání odbornému s maturitní zkouškou. Také na vysokých školách v Plzeňském kraji došlo oproti školnímu roku 2009/10 k výraznému snížení počtu studentů.
Vzdělávání v předškolních zařízeních a v základních školách
Ve školním roce 2019/20 byl nejvyšší počet dětí v mateřských školách v rámci ČR ve Středočeském kraji (51 347), v Hl. městě Praze (43 260) a Jihomoravském kraji (41 796). Nejméně dětí (8 766) navštěvovalo mateřskou školku v kraji Karlovarském. Nejvyšší počet školek se vyskytoval v krajích Středočeském (797), Jihomoravském (671) a Moravskoslezském (462), nejnižší pak v kraji Karlovarském (124).
Počet dětí na 1 třídu se pohyboval v rozmezí od 21,8 do 23,2 dětí předškolního věku. Nejvyšší počet dětí na 1 třídu byl zjištěn na území Pardubického kraje (23,2), Hl. města Prahy a Zlínského kraje (23,0), naopak nejméně dětí bylo v krajích Ústeckém a Libereckém (21,8). Z celkového počtu dětí ve věku 3–6 let ve školním roce 2019/20 navštěvoval mateřské školky nejvyšší podíl dětí v Olomouckém kraji (89,1 %) a nejnižší v Hl. městě Praha (74,3 %). V Plzeňském regionu bylo ve školkách zhruba 79,9 % z celkového počtu dětí v této věkové kategorii.
Nejvyšší počet učitelů (v přepočtených osobách na plně zaměstnané včetně ředitelů) byl zaznamenán v kraji Středočeském (4 585,5) a v Hl. městě Praze (3 821,2), nejnižší počet se naopak vyskytoval v kraji Karlovarském (775,8). V celé České republice se ženy učitelky podílely 99,4 %, což znamená, že učitelství v mateřských školách se věnovalo pouze 201,1 mužů učitelů.
Ve školním roce 2019/20 bylo v Plzeňském kraji 18 845 dětí (desáté místo v mezikrajském porovnání), z nichž lehce přes 52 % tvořili chlapci, a dívky se podílely necelými 48 % na celkovém počtu dětí ve věku
3–6 let. Tyto děti navštěvovaly v Plzeňském kraji celkem 279 mateřských školek (dvanácté místo v mezikrajském porovnání) a na 1 třídu připadlo 22,0 dětí. Počtem učitelů v mateřských školkách (1 705,6 přepočtených osob na plně zaměstnané včetně ředitelů) se Plzeňský kraj v rámci krajů umístil na devátém místě.
V časové řadě 2009/10–2019/20 vzrostl v Plzeňském kraji počet mateřských školek o 23, počet tříd o 137, počet dětí o 2 050 a počet přepočtených učitelů o 381,0. Ve školních letech 2009/10–2014/15 se počet dětí v mateřských školkách neustále zvyšoval. Nejvyšší meziroční nárůst (1 023 dětí) byl zaznamenán ve školním roce 2010/11. Nejvíce dětí připadlo na 1 třídu ve školním roce 2011/12, a to 23,6 dětí. Pokles dětí v mateřských školkách se poprvé projevil ve školním roce 2015/16. Nejvyšší meziroční úbytek dětí v mateřských školkách (546) byl zaznamenán v roce 2016/17.
Nejvyšší počet dětí v základních školách byl ve školním roce 2019/20 v krajích Středočeském (133 141), Hl. městě Praze (108 638), Jihomoravském (105 272) a Moravskoslezském (104 946). Nejméně dětí navštěvovalo základní školu v krajích Karlovarském (25 167) a Libereckém (41 663). Ve školním roce 2019/20 patřily kraje Hl. město Praha, Středočeský a Plzeňský k regionům, kde byl průměrný počet žáků na 1 třídu vyšší než 20. V průměru nejnižší počet žáků na 1 třídu byl zaznamenán ve Zlínském kraji (18,6). Ostatní kraje se pohybovaly v rozmezí 19,1–19,7 žáků na 1 třídu.
Nejvyšší počet učitelů (v přepočtených osobách na plně zaměstnané včetně ředitelů) byl zaznamenán v kraji Středočeském (8 836,3) a Moravskoslezském (7 633,1), nejnižší počet učitelů se naopak vyskytoval v kraji Karlovarském (1 805,8). V celé České republice se ženy učitelky podílely 84,3 %, tzn., že učitelství na základních školách se věnovalo pouze 10 506,6 mužů učitelů z celkových 67 040,9 učitelů.
Ve školním roce 2019/20 navštěvovalo v Plzeňském kraji základní školu 51 990 žáků, z toho chlapci tvořili lehce přes 51 % a dívky necelých 49 % z celkového počtu žáků. Na 1 třídu připadlo 20,2 dětí, což byl v porovnání s ostatními kraji třetí nejvyšší počet žáků na 1 třídu. Počtem učitelů v ZŠ (3 577,2 přepočtených osob na plně zaměstnané) se Plzeňský region v rámci krajů umístil na desátém místě. Z celkového počtu dětí ve věku 6–15 let navštěvovalo základní školu v Plzeňském kraji 85,7 % dětí.
V časové řadě 2009/10–2019/20 vzrostl v Plzeňském kraji počet tříd v základních školách o 359, počet žáků o 9 799 a počet učitelů (v přepočtených osobách na plně zaměstnané) o 487,3. Počet žáků v základních školách se začal postupně zvyšovat od roku 2011/12. Nejvyšší meziroční nárůst (1 649 dětí) byl zaznamenán ve školním roce 2014/15. Nejvíce dětí připadlo na 1 třídu ve školním roce 2018/19, a to 20,5 žáků. Počet přepočtených učitelů na plně zaměstnané se meziročně zvýšil nejvíce právě ve školním roce 2019/20. Meziročně vzrostl počet pedagogů v základních školách v regionu o 131,7.
Vzdělávání na středních školách
Ve školním roce 2019/20 byl registrován nejvyšší počet žáků ve středních školách v krajích Hl. město Praha (66 762), Moravskoslezském (47 186) a Jihomoravském (45 755), naopak nejnižší počet žáků v krajích Karlovarském (10 492) a Libereckém (15 758). Tomuto pořadí odpovídal i počet učitelů v přepočtených osobách na plně zaměstnané. Nejvyšší počet pedagogů byl dosažen v krajích Hl. město Praha (6 027,7), Moravskoslezském (4 277,1) a Jihomoravském (4 270,5), nejnižší pak v Karlovarském (942,5) a Libereckém kraji (1 485,6).
Studium na středních školách s výučním listem v denní formě studia nejvíce využili žáci v krajích Ústeckém (26,4 %), Karlovarském (25,0 %) a Libereckém (24,6 %). Plzeňský kraj se v rámci krajů umístil na sedmém místě s podílem 22,5 %.
Studium na odborných školách s maturitní zkouškou v denní formě studia upřednostňovali žáci v krajích Zlínském (47,2 %), Královéhradeckém (46,2 %), Libereckém a Pardubickém (46,0 %). Plzeňský region se v rámci krajů umístil na šestém místě s podílem 45,5 %.
Nejvyšší podíly studujících na středních všeobecných školách s maturitou v denní formě studia byly zaznamenány v krajích Hl. město Praha (37,9 %), Jihomoravském (34,1 %) a Středočeském (32,2 %). V Plzeňském kraji činil tento podíl 28,1 % a byl mezi kraji čtvrtý nejnižší.
V Plzeňském kraji studovalo na středních školách 22 303 žáků, z toho žáci denního studia tvořili 96,5 %. Největší zájem měli žáci o studium na středních odborných školách s maturitou, kde jich studovalo 10 159. Na gymnáziích (střední všeobecné školy) jich studovalo 6 275, střední učňovské školy s výučním listem navštěvovalo 5 024 osob a nástavbové studium jen 781 žáků. Ve školním roce 2019/20 pracovalo na středních školách 1 966,0 učitelů v přepočtených osobách na plně zaměstnané, tj. 5,0 % z celkového počtu pedagogů na středních školách v celé ČR.
Ve sledovaném časovém období se projevil pokles žáků na středních školách především v důsledku demografického poklesu dětí v odpovídajících věkových skupinách. Ve školním roce 2009/2010 navštěvovalo střední školy v Plzeňském kraji celkem 27 942 žáků, v letech 2019/20 to již bylo o 20,2 % žáků méně. Nepříznivým jevem středního vzdělávání se stal pokles žáků v učňovských oborech s výučním listem, kteří dávali přednost vzdělání odbornému s maturitní zkouškou. Zatímco ve školním roce 2009/2010 navštěvovalo v Plzeňském kraji učňovské obory 6 334 žáků, v letech 2019/20 došlo k celkovému poklesu žáků o 22,0 %.
Nejnižší úbytek žáků (3,7 %) zaznamenalo vzdělání všeobecné. I když z hlediska počtu žáků studovalo na školách se středním odborným vzděláním s maturitou nejvíce žáků, ve sledované časové řadě se snížil jejich počet o 19,6 %. Počet žáků nástavbového studia se ve sledované časové řadě snížil o 69,2 %. Učitelé na středních školách v regionu ve školním roce 2019/20 tvořili 87,5 % učitelů ve školním roce 2009/10.
Vzdělávání na vyšších odborných a na vysokých školách
Ve školním roce 2019/20 se v Plzeňském kraji vzdělávalo na 5 vyšších odborných školách 1 296 studentů, z toho na dálkovém studiu bylo 476 studentů, tj. 36,7 %. Na 1 studijní skupinu denního studia připadlo 14,4 studentů. Na středních vyšších odborných školách celkem pracovalo 78,7 učitelů (v přepočtených osobách na plně zaměstnané).
V časové řadě 2009/10–2019/20 se počet studentů snížil o 8,4 %. Nejvíce studentů (1 603) studovalo na vyšších odborných školách v roce 2011/12. V tomto školním roce navštěvoval tento typ školy i nejvyšší počet studentů dálkového studia (29,8 %). Od začátku sledovaného období vzrostl počet studijních skupin denního studia o 10. Toto zvýšení zapříčinilo pokles počtu studentů denního studia připadajících na 1 studijní skupinu. Zatímco ve školním roce 2009/10 připadlo na 1 studijní skupinu denního studia 22,7 studentů, v roce 2019/20 klesl počet studentů na 14,4. Počet učitelů se naopak mírně zvýšil, a to o 2,4 (v přepočtených osobách na plně zaměstnané).
Ve školním roce 2019/20 se mohli studenti v ČR vzdělávat na 60 vysokých školách (dále VŠ), z toho tvořily 43,3 % veřejné školy, 53,3 % soukromé školy a 3,3 % státní školy. Nejvyšší počet VŠ se vyskytoval v Hl. městě Praze (29) a v Jihomoravském kraji (10). Studenti měli možnost výběru ze 149 fakult v České republice, z toho nejvíce fakult nabízeli kraje Hl. město Praha (41), Jihomoravský (29) a Moravskoslezský (16).
Nejvyšší podíly studentů se státním občanstvím ČR studovaly na vysokých školách v krajích Hl. město Praha (36,7 %), Jihomoravském (19,8 %), Moravskoslezském (8,8 %) a Olomouckém (7,8 %). Na vysokých školách v ČR studovalo 56,3 % studentek se státním občanstvím ČR. Studenti jiného státního občanství činili v ČR 16,1 % z celkového počtu studentů VŠ. Nejvíce studentů státního občanství ČR studovalo v distančním či kombinovaném studiu v krajích Karlovarském (66,0 %), Vysočina (44,5 %) a Ústeckém (43,3 %), nejméně v krajích Jihomoravském (17,0 %) a Plzeňském (14,0 %). Z celkového počtu absolventů v ČR (64 186) tvořili absolventi se státním občanstvím ČR 86,3 %.
V Plzeňském kraji mohou studenti studovat na Západočeské univerzitě se sídlem v Plzni, která má 9 fakult (aplikovaných věd, designu a umění Ladislava Sutnara, ekonomickou, elektrotechnickou, filozofickou, pedagogickou, právnickou, strojní a zdravotnických studií). Ostatní fakulty, které sídlí v Plzeňském kraji, patří pod vysoké školy, které zde však nemají sídlo (např. Lékařská fakulta Univerzity Karlovy nebo Metropolitní univerzita Praha).
Podle místa trvalého bydliště bylo ve školním roce 2019/20 v Plzeňském kraji zaznamenáno 11 338 studentů VŠ se státním občanstvím ČR (tj. 99,1 % z celkového počtu studentů v kraji). V prezenčním studiu studovalo 78,7 % studentů se státním občanstvím ČR. Absolventi VŠ (2 655) v regionu tvořili 4,1 % z celkového počtu absolventů VŠ v ČR. Ze všech absolventů VŠ mělo v regionu státní občanství ČR 2 637 absolventů, tj. 99,3 %.
V roce 2009/10 studovalo v regionu celkem 16 244 studentů se státním občanstvím ČR (tj. 99,2 % z celkového počtu studentů VŠ). Oproti tomuto školnímu roku se v roce 2019/20 snížil počet studentů VŠ se státním občanstvím ČR o 30,2 % a studentů VŠ celkem o 30,1 %. Nejvyšší počet studentů VŠ podle kraje bydliště studoval v Plzeňském kraji ve školním roce 2011/12. V tomto školním roce studovalo na VŠ 16 281 studentů se státním občanstvím ČR a z toho jich bylo v prezenčním studiu 12 192. V dalších školních letech začal počet studentů VŠ postupně klesat až do roku 2019/20, kdy dosáhl v rámci časové řady nejnižší úrovně. Na úbytku studentů se podílela především demografická situace. Jestliže v roce 2009 žilo na území Plzeňského kraje 44 794 osob ve věku 19–24 let, v roce 2019 tento počet klesl na 31 423 obyvatel, tj. pokles o 29,8 %, který se nutně musel projevit i na poklesu počtu studentů VŠ z Plzeňského kraje. Bohužel se ZČU nepodařilo přilákat mladé lidi z jiných regionů či zahraničí, aby byl tento demografický úpadek kompenzován.
Počet absolventů VŠ celkem (2 655) a počet absolventů se státním občanstvím ČR (2 637) poklesl o 25,3 %. Ve školním roce 2019/20 studovalo na VŠ v Plzeňském kraji 6 469 studentek, tento počet se oproti roku 2009/10 snížil o 29,6 %. Podíl studentek se státním občanstvím ČR na celkovém počtu studentů se státním občanstvím ČR zůstal oproti roku 2005/06 téměř neměnný, vzrostl jen o 0,5 %.
Kontakt:
Mgr. Petra Fujová
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 121
E-mail: petra.fujova@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz