Demografický vývoj ve městech Moravskoslezského kraje v roce 2020. Ve 42 městech MSK žilo 878 291 osob, podíl městského obyvatelstva činil 73,6 %

Na konci roku 2020 žilo podle předběžných výsledků bilance obyvatel ve městech Moravskoslezského kraje 878 291 osob. Jde tak o nejnižší počet v historii Moravskoslezského kraje. V průběhu loňského roku došlo k poklesu počtu obyvatel měst o 8 433 osob. Zatímco v roce 2010 činil podíl městského obyvatelstva v kraji 75,6 %, v roce 2020 se snížil na 73,6 %.

V 11 městech se počet obyvatel meziročně zvýšil, a to konkrétně ve městech Vratimov (+63 osob), Petřvald (+59 osob), Rychvald (+36 osob), Brušperk (+30 osob), Šenov (+26 osob), Dolní Benešov (+14 osob), Bílovec (+5 osob), Andělská Hora (+4 osoby), Frýdlant nad Ostravicí (+4 osoby), Klimkovice (+3 osoby) a Odry (+1 osoba). Ve městě Štramberk se počet obyvatel nezměnil. Ve zbývajících 30 městech došlo k úbytku obyvatelstva. Absolutně nejvyšší celkový pokles byl evidován ve městě Ostrava (–2 986 osob). Více než 400 osob ubylo také ve městech Karviná (–1 226 osob), Havířov (–1 035 osob), Frýdek-Místek (–551 osob), Opava (–454 osob) a Orlová (–405 osob).

V relativním vyjádření na 1 000 obyvatel středního stavu měla nejvyšší nárůst počtu obyvatel města Andělská Hora (+10,6 ‰), Vratimov (+8,6 ‰) a Petřvald (+8,1 ‰), ve všech případech zásluhou migračního přírůstku. Naopak nejvyšší relativní pokles přes 20 ‰ zaznamenala města Karviná (–23,7 ‰) a Břidličná (–22,0 ‰). Dalšími městy, v nichž ubylo relativně nejvíce obyvatel, byly Havířov (–14,6 ‰), Bruntál (–14,3 ‰), Orlová (–14,2 ‰) a Rýmařov (–12,3 ‰).

Počet obyvatel žijících ve městech se během roku 2020 snížil jak vlivem přirozeného úbytku (–3 635 osob), tak i vlivem úbytku stěhováním (–4 798 osob). Převaha zemřelých nad narozenými charakterizovala 41 ze 42 měst Moravskoslezského kraje, přičemž největší byla ve městech Ostrava (–1 039 osob), Karviná (–416 osob) a Havířov (–377 osob). Ve městě Andělská Hora se počet živě narozených rovnal počtu zemřelých, tudíž přirozený přírůstek byl nulový. Žádné město v Moravskoslezském kraji nevykázalo kladný přirozený přírůstek. V relativním vyjádření na 1 000 obyvatel středního stavu dosáhla největšího přirozeného úbytku obyvatel města Janov (–21,4 ‰), Vrbno pod Pradědem (–9,8 ‰) a Břidličná (–9,4 %), nejmenší přirozený úbytek zaznamenala města Dolní Benešov a Fulnek (shodně –0,5 %), dále Studénka a Kopřivnice (shodně –1,5 %).

Převahou vystěhovalých nad přistěhovalými se vyznačovalo 24 měst. Vlivem migrace ztratila nejvíce obyvatel v absolutním vyjádření města Ostrava (–1 947 osob), Karviná (–810 osob) a Havířov (–658 osob). Mezi 18 měst, která získala nové občany díky stěhování, dominovala města Petřvald (+92 osob), Vratimov (+76 osob) a Šenov (+58 osob). V relativním vyjádření bylo s výjimkou prvního místa pořadí měst odlišné. Za Petřvaldem (+12,6 ‰) totiž dosáhla nejvyššího přírůstku obyvatel stěhováním města Brušperk a Janov (shodně +10,7 ‰) a Andělská Hora (+10,6 ‰). Naopak města Karviná (–15,6 %), Břidličná (–12,6 %) a Orlová (–10,3 %) zaznamenala nejvyšší relativní úbytek obyvatel migrací.

Souběh kladné přirozené měny a kladné migrace nebyl zaznamenán v žádném z měst Moravskoslezského kraje, nejblíže této situaci bylo město Andělská Hora s nulovým přirozeným přírůstkem a kladným přírůstkem stěhováním. Na druhou stranu souběh úbytků (přirozený a stěhováním) vykázalo 24 měst.

Pořadí měst podle počtu obyvatel k 31. 12. 2020: první pozici zaujímá krajské sídlo Ostrava (284 982 osob), dále následují statutární města Havířov (70 165 osob), Opava (55 996 osob), Frýdek-Místek (55 006 osob), Karviná (50 902 osob) a Třinec (34 778 osob). Město Janov s 281 osobami se podle stavu ke dni 31. 12. 2020 stalo nejmenším městem Moravskoslezského kraje, dalším malým sídlem je město Andělská Hora s 375 obyvateli.

Pozn.: Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice.

Veškeré údaje za rok 2020 jsou předběžné.