Událostí týdne jsou prezidentské volby v USA (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Hlavní událostí tohoto týdne budou prezidentské volby v USA. Ty mohou na trhy přinést zvýšenou volatilitu, zároveň ale i vlnu optimismu, pokud by převaha jednoho z kandidátů byla značná a výsledek byl oznámen rychle. Ve středu k jednacímu stolu zasedne americká centrální banka. V její rétorice se toho ale mnoho nezmění. Ve čtvrtek jí bude následovat Česká národní banka. Ta zřejmě zreviduje inflační výhled směrem nahoru, růst ekonomiky pro letošek směrem dolů, sazby ale ponechá beze změny. Z dat zaslouží pozornost indikátory z amerického trhu práce, které ukážou na další pokles nezaměstnanosti i solidní tvorbu nových pracovních míst. V Česku nás čekají maloobchodní tržby, průmysl i zahraniční obchod. Ty vylepší obrázek české ekonomiky. Jedná se ale o data za září, a tak reálnější pohled přinese říjnový PMI, který se vrátí pod 50bodovou hranici.

Americká, česká ani polská centrální banka nastavení měnové politiky nezmění

Hlavní událostí tohoto týdne budou americké prezidentské volby. Poslední vývoj událostí naznačuje, že šance Joea Bidena na vítězství ještě více stouply, stejně tak i pravděpodobnost, že Demokraté ovládnou americký senát. Očekává se, že volební účast bude nejvyšší za posledních sto let. Pro finanční trhy by bylo ideální co nejrychlejší oznámení výsledků a také co největší rozdíl mezi počtem hlasů pro oba kandidáty. To by značně zredukovalo pravděpodobnost, že výsledek bude napaden. Zpochybnění výsledků nebo příliš dlouhé sčítání hlasů by na finanční trhy přineslo volatilitu, padat by mohly především akciové trhy. Historie ale ukazuje, že ihned poté, co je vítěz oznámen, ať už je to kdokoli, vrací se na trhy optimismus. Vítězství Donalda Trumpa je obecně vnímáno jako prorůstové, více svědčící akciovým trhům a nepřímo i dolaru. Naopak vítězství Bidena by mohlo prospět korporátním dluhopisům, přinést zmírnění obchodních válek i sankcí na Irán a Venezuelu, což by se projevilo v nižších cenách ropy. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/2Sghrht.

K jednacímu stolu tento týden zasedne i americká centrální banka. Od té ale žádné překvapení nečekáme. Ekonomická situace se od posledního zasedání Fedu vyvíjela lépe, než se čekalo. I tak ale aktivita stále zůstává významně pod před krizovou situací a inflace pod průměrným 2% inflačním cílem. Fed tak bude chtít udržovat měnovou politiku i nadále uvolněnou a zdůrazňovat potřebu další podpory domácí ekonomy.

Z dat zaslouží pozornost americký ISM index a páteční ukazatele z trhu práce. Po uvolnění restriktivních opatření průmyslová aktivita výrazně nabrala na tempu, což se odrazilo i v rychlém růstu indexu ISM. Stav zásob i růst nových objednávek se ale již stabilizoval, a tak je prostor pro další zlepšování indexu minimální. Data z trhu práce by měla ukázat na další pokles nezaměstnanosti na 7,6 %, přičemž vytvořeno bylo podle našeho odhadu dalších 560 tisíc nových pracovních míst.   

V eurozóně budou zveřejněny finální říjnové indikátory PMI. PMI z oblasti průmyslu by měl být potvrzen na úrovni 54,4 bodu. K ziskům mu dopomohl především německý index, který nečekaně vyskočil až na 58 bodů. Potěšit by měla i německá průmyslová výroba a tovární objednávky. Bude se jednat o data za září, která by se měla oklepat ze špatných srpnových výsledků způsobených celozávodními dovolenými.

Na domácí půdě nás čeká, zveřejní indexu PMI, maloobchodních tržeb, průmyslu, stavebnictví i zahraničního obchodu, a především zasedání České národní banky. Zářiová data z reálné ekonomiky by měla ukázat její další zlepšování. Aktuálnější obrázek však přinese říjnový indikátor PMI, který se zřejmě vrátí pod 50bodovou hranici. Česká národní banka podle naší prognózy ponechá sazby beze změny, a to nejen na čtvrtečním zasedání, ale nejméně do konce příštího roku. Nepředpokládáme ani, že by sáhla k nekonvenčním nástrojům, z nichž by se jako nejpravděpodobnější jevily devizové intervence. Sama centrální banka v současné době považuje měnové podmínky za dostatečně uvolněné, v čemž jí pomáhá i slabší kurz koruny. Změnit tento názor ji zřejmě nepřinutí ani její nová prognóza. Ta pravděpodobně ukáže na vyšší inflaci, než s jakou počítala v minulé prognóze, a naopak na nižší hospodářský růst pro tento rok (minulý odhad -8,2 %). Více v Ekonomických výhledech na https://bit.ly/KB20Q4CZ. K jednacímu stolu zasedne i polská centrální banka. I ta ale ponechá úrokové sazby beze změny na stávající úrovni 0,1 %.

Solidní růst HDP pomohl koruně na silnější úrovně

Pateční zveřejnění výsledků HDP největších ekonomik eurozóny, eurozóny jako celku i té naší vneslo na finanční trhy vlnu optimismu. Po propadu ve druhém čtvrtletí o 11,8 % q/q vzrostla ekonomika eurozóny o 12,7 % q/q. Výrazně tak překonala jak očekávání trhu, tak i to naše. Lepší výsledky, než se čekalo, předvedlo Německo, Francie, Itálie i Španělsko.  Strukturu růstu se dozvíme až 8. prosince. Přepokládáme však, že spotřeba i investice ve srovnání s předchozím čtvrtletím stouply o zhruba 13 %, spotřeba vlády o necelých 6 % přičemž čistý export k výsledku přispěl 1,4 pb. Vzhledem k uzavírkám v oblasti služeb a dalšímu šíření koronaviru ekonomika eurozóny v Q4 pravděpodobně opět poklesne. Nebude to ale rozhodně tak výrazný pokles, jaký jsme zaznamenali v Q2. Podstatné je, že v Q3 ekonomika eurozóny prokázala, že jakmile jsou restriktivní opatření uvolněna, je schopna se vrátit k rychlému růstu. Společná evropská měna si toho z pozitivních výsledků HDP mnoho neodnesla. V průběhu pátečního obchodování se pohybovala v úzkém pásmu 1,166-1,170 USD/EUR oproti čtvrtku si žádné zisky nepřipsala.

Dynamika HDP za Q3 byla zveřejněna i v České republice. I zde byly výsledky lepší, než se očekávalo. Tuzemské HDP vzrostlo mezičtvrtletně o 6,2 %, přičemž jeho meziroční pokles se zmírnil na 5,8 %. Česká národní banka byla v tomto ohledu mnohem pesimističtější, když ve své poslední prognóze odhadovala zvýšení ekonomické aktivity jen o 2,8 %. Výsledky třetího čtvrtletí však nelze přeceňovat. Současné uzavření ekonomiky zřejmě povede k tomu, že v závěrečném čtvrtletí letošního roku ekonomika opět poklesne a značnou část, ne-li celé oživení z Q3 umaže. Více jsme se tomuto tématu věnovali zde: https://bit.ly/31Y7g6j. To, že se jednalo o vlastně již stará data, koruně nevadilo. I tak posílila až těsně k hranici 27,20 CZK/EUR. Zde se však trend otočil a začala opět mírně ztrácet směrem k úrovni 27,33 CZK/EUR. Ve srovnání s předchozím dnem skončila o 0,2 % silnější.

Odhadovat, kam se měny vydají tento týden je obtížnější než kdykoli předtím. Kalendář je nabitý a o překvapení nemusí být nouze. Na trzích navíc může panovat zvýšená nervozita spojená s očekáváním výsledku amerických voleb. Koruna zůstane pod tlakem domácí pandemické situace, ostatní faktory by jí ale mohly vlít krev do žil. Její výraznější posilování však očekáváme až v první polovině příštího roku.